Za oponou Domino Effectu
 s Kalenem...

Po dlouhé pauze zdravím čtenáře Odyssey u velmi opožděného komentáře autorů k čtvrté epizodě našeho malého projektu. Omlouvám se, budu poněkud stručný. 
Než přejdu k vlastnímu komentování některých scén, podívejme se na historii vývoje tohoto dílu. Než došlo k rozhodnutí nechat naši loď spadnou na Zem, měla 1-04 být především tím, co si můžete přečíst v 1-06, tedy především o Jaffech a snahách Gara zajistit jejich pomoc. No, nakonec to dopadlo, tak jak to dopadlo a Odyssey skončila na dně Indického oceánu. Jak si určitě vzpomínáte, 1-04 vychází asi dva měsíce po vydání pilotu Odyssey, jehož úspěch měl dost velký vliv na mé psaní. Říkal jsem si totiž, že takovou laťku, jakou Raynor nasadil s pilotem, nemám šanci dorovnat (o překonání jsem tehdy ani neuvažoval :) ). Nakonec se ale této epizodě dostalo podobně kladných ohlasů a epizoda měla jen jednu větší vadu, a to je její akčnost, respektive neakčnost. To má dva důvody, za prvé samotná podstata epizody je, že se snaží vytvořit pro všechny postavy novou startovní čáru po všem, co se stalo v Nightfallu. Situace je pro všechny zlá po všech směrech a ten první týden po začátku obléhání Země je klíčový v tom, že se lidé (tím tedy myslím především Garo) vyrovnávají s novou realitou a začínají hledat cestu, jak pokračovat. Cíl mají jasný, tím je znovuzískání Země, ale jak dosáhnout cíle je věc, která vyžaduje čas a ne žádné unáhlené akce (stejně k nim ale málem došlo). Na Odyssey samotné se hlavním prvkem příběhu stala svářečka a klíč místo zbraní a Gummymu nezbývalo nic jiného než se opalovat. Tak ten Druhým důvod je to, že na epizodě se muselo šetřit. Asi to už bylo zmíněno v "Za oponou Nightfallu", ale pravdou je, že se snažíme psát příběh, který by mohl být natočen za stejné prostředky, jaké mají k dispozici tvůrci seriálu Stargate. A tak po bombastickém Nightfallu plným CGI a davových scén musel přijít oddych s minimem drahých záběru. Nebo také tyto dva důvody můžete slít v jeden, a to ten, že se mi nepodařilo vymyslet levnou akci :).
(pozn. by Raynor - byť by asi i tak SGO byla o trochu dražší, než je SGA, ale IMO zase ne o moc; snad na úrovni Star Trek Enterprise; nějaké CGI záběry popsané ve scénáři by v reálu jistě vystřídaly scény typu "Radha se dívá na monitor, na kterém dvě červené tečky jdou po jedné modré", jiné davovější přestřelky by vystřídaly chytré střihy "záběr na tři vojáky stříjící nějam; střih, záběr na deset protivníků střílející někam jinam + nějaké digitální rozmnožení postav hodně v dáli" a podobně.)

Dobrá, podívejme se na teaser. V první scéně začíná Ivanovová jako viceadmirál a končí jako admirál. Jak přímo zmínila v dialogu s doktorem Henrischem, věděla už předem, že na ni spadne úloha nejvyššího vojenského velitele v Mléčné dráze a také věděla, že z Pegasu pomoc nepřijde. Ať už je člověk jakkoliv silná osobnost, skutečnost, že na něj spadne zodpovědnost za vedení války o celou svou vlastní planetu, nejde jen tak ustát. Možná by někoho zajímalo, proč vlastně Atlantis udělala to, co udělala. Jistá narážka je hned na začátku Nighfallu, ale hlavně mnohem více o situaci v galaxii Pegas se máme možnost dozvědět už nyní, jen to není na první pohled patrné (ano, toto je narážka, která neobsahuje schválně žádné bližší vysvětlení). Celkově měla tato scéna říct, jak na tom Ivanovová ve skutečnosti je, ono totiž v době psaní 1-04 se nevědělo, že z ní bude jedna z hlavních postav.
(pozn. by Raynor - z nějakého důvodu mi scéna, kdy doktor příjde za Ivanovovou a ta řekne, že má vejít dovnitř a zhasnout, přijde na první pohled hrozně zábavná :) no ale možná jsem sám)
(pozn.2 by Raynor - poslední dobou, tedy po vydání episody 10, Downfall, part 2, se ukazuje, že děj v Pegasu, který jsme úmyslně chtěli nechat nepříliš vysvětlený, zřejmě sehraje v 2. či 3. řadě Odyssey významnou roli, snad se tam na čas i přesujeme)
Teaser část Odyssey jsem psal tak, abych se pokusil navodit v divákovi ten správný šok ze skutečnosti, že loď skončila na dně oceánu, zkrátka to z rozhovoru Pierson a Radha do finální CGI části nemělo být úplně patrné. Vzájemné špičkovaní těchto dvou důstojníků na můstku je takové klidnější pokračování jejich rozhovoru z času těsně před letem na Zem, ten jak se hádají o velitelských kompetencích. Tenhle střet a kritika Piersonova velení nás provází prakticky seriálem, ale zase na druhou stranu úplně na konci jsme mohli vidět, že když jde o přežití, dokážou se až nad mírou shodnout. 

Takže, teď lehce pohled na některé prvky příběhu. Začnu s Curtisem. Nejprve začít malou technickou poznámkou. Pravdou je, že Gummy měl celou dobu k dispozici vysílačku, to ano. Ale fakticky ji použít nemohl. Proč? Zde (a i v rozhovoru Turner a Zelenka) jsem vycházel z knihy Thomase Blocka Vzducholoď Nine. Příběh této knihy pojednává o linkové vzducholodi, která putuje pod jižním polárním kruhem, když začne celoplanetární jaderná válka. Je to velmi kvalitní katastrofický román, doporučuji přečíst. Pan Block vyslovil ve své knize tezi, že s dopadem každé bomby dochází k nevratnému poškození elektromagnetického pole Země a tím je i velmi znesnadněn přenos rádiových vln. Dojde zkrátka k úplnému pobláznění rádiového vysílání, kvůli čemuž taky Gummy zachytil kus hlášení ve Španělštině, ačkoliv nejbližší místo, kde se mluví Španělsky, je na druhé straně planety. 
Celou dobu jsem se snažil ukázat to dilema, které v člověku musí vyklíčit, když se ocitne v takovéto beznadějné situaci. Pomalá smrt na dehydrataci nebo kulka do hlavy? To byla věc, která se podle mě hlavně točila Gummymu v hlavě. Před tím, než došlo k vrcholnému zápasu těchto dvou alternativ, zde však byl Gummyho polosen, poloblouznění způsobené úpalem. Psaní této bylo relativně lehké, jelikož jsem ji psal spontánně, bez nějakého velkého přemýšlení. Přesto měl tento sen prvky skutečnosti, Gummy se totiž doopravdy vrátil do své minulosti a my jsme mohli vidět, že se skutečně zúčastnil demonstrací spojených s odhalením hvězdné brány. A konec toho snu bylo skutečné vědomé přání Gummyho, jak měl dopadnout místo pomalého umírání v malém Gummovém člunu. 

Naší hlavní snahou je, aby postavy procházely neustále vývojem (v rozumné míře samozřejmě), tak jsem začal s postavou, kterou mám v Odyssey asi nejraději, a to je Radha. Nyní už víte, že Radha je krom jiného tajnou agentkou NID. Život se s ní, tak jsme ji vymýšleli, příliš nemazlil a ona se naučila být tvrdá jako ocel. Ze začátku seriálu jsme viděli, že Radha supluje Piersona prakticky ve všech záležitostech vedení, a když potřebuje, tak i Piersona samotného dokáže přesvědčit, že původně její myšlenku nakonec bere za svou. Tak tedy začala Piersona suplovat i v oblasti morálky posádky. Zase na druhou stranu, tento lidský prvek, který se u Radhy objevil v případě rozhovoru s Casey, mohl z většiny hraný a dobře předstíraný, ale je dost možné, že se časem z ledové královny stane lidská bytost se vším všudy (teď je taky věc, že takovéto vnímání hranice lidská bytost/ledová královna má každý z nás nastaveno jinak, tudíž je jasné, že s mým pohledem na věc určitě nebudete všichni souhlasit). Linie s Horizontem se původně měla udát až ve třetím aktu, ale nakonec po intervenci Raynora přešla do aktu prvního. Je třeba říci, že hlavní důvod této příběhové vložky byla snaha se jaderné instalace zbavit. Raynor nechtěl, aby do dalších dílu měla Odyssey takovou mocnou zbraň k dispozici, tak jsem byl zúkolován s Horizontem něco provést. 
(pozn. by Raynor- ono by právě později vlastnictví nějakých šesti Mark IX postavilo Odyssey do jiné role, než jakou jsme chtěli - zřejmě by dávalo s tolika bombama více smyslu zahynout při obraně Země, než s ní uletět)
(pozn. by Raynor2 - s čímž souvisí něco, co jsem v Za oponou Downfall, part 2 nezmínil. Několik čtenářů (opravdu několik!) se nás zeptalo, jestli Zemi neosvobodíme už na desáté episody. To se vůbec neplánovalo, byť jsem o tom krátce i pouvažoval, a zavrhl to kvůli už vymyšleným synopsím a celkovému ději. Nicméně, pokud by Odyssey ten Horizont zůstal, zřejmě by dávalo více smyslu ukončit episodu 10 úspěšnou záchranou Země, ve které bude hrát hlavní úlohu Odyssey s šesticí hlavic Horizontu. Ale nakonec, nějak jsme se rozhodli, uvidíme, zda-li k dobru)

Další instrukce, kterou jsem ohledně této epizody dostal, bylo ukázat v několika scénách život posádky v podmínkách, kdy jste 200 metrů pod vodou. Zde hraje prim hlavně mrazivá atmosféra, o níž jsem se pokoušel po celou epizodu. Rozhodl jsem se to zahrát ve stylu: "Co bychom neudělali pro šálek horké čokolády,". Abych ale druhém aktu dodal na vážnosti, je tento protkán příběhově velmi důležitými scénami z Gara, které v podstatě jsou předehrou pro již zmíněnou 1-06. V těchto scénách se objevuje to hledání nové startovní čáry, ale především můžeme vidět bezradnost, kterou situace přináší. Každý z těch důstojníků si byl vědom, že tři dny mají Goa'uldi Zemi na milost a nemilost a oni zatím nebyli schopni nic pořádného udělat. Proto nápad bombáž planety Goa neměl jen ten pomstychtivý motiv, ale i motiv toho, že konečně budeme něco dělat. A k dialogům Griffitha bych řekl ještě takovou úsměvnou věc. Raynor musel provést malou stylizaci Griffithových dialogů, protože v mém podání major mluvil moc slušně a celkově se nevyjadřoval jako padesátiletý zkušený mariňák.

Garo vlastně bylo v tomto díle to hlavní, události na něm to nejdůležitější. Ono totiž určitě každý z vás cítil, že ať se děje, co se děje, Odyssey a její posádka se ze dna oceánu musí dostat a Gummy musí být zachráněn. Napsat to nějak inteligentně je samozřejmě nutné, ale zde se prostě už žádné překvapení konat nemůže, o čem by potom byly další díly, že. A tak došlo ke třem zásadním věcem, za prvé jsme viděli, že voják zraněný v SGC, na kterého Liu tak úspěšně křičela, je plně vyléčen. Kdybych toto psal hned po vydání epizody, tak Vás pravděpodobně opět provokuji tím, jak je veledůležitá událost pro celý seriál a tak dále a tak dále. Teď už je to ale zbytečné, vzhledem k tomu, co jste si mohl přečíst v dalších epizodách. Potom je to depeše od Goa přímo pro Ivanovovou. Tohle mělo především ukázat, že Mnemomix má hodně dlouhé prsty, které jdou přímo až k Ivanovové. (pozn. by Raynor - teď se mi to nějak plete, Mnemonix, čili asikolaboranti, nebo Hegemonie, čili Goa+zbytky Ori?) A poslední je vyhlášení Protokolu o totální válce. Ten je důležitý hlavně v rámci celého konceptu Odyssey. Opět jsme zde totiž chtěli ukázat na to, že tvůrci SG-1 a SGA zdaleka nevyužívají všechny možnosti, které sami sobě dávají. Chtěli jsme tím ukázat, kolik možností (v tomto případě v oblasti války) má Země resp. Garo v případě, že chce skutečně vést proti někomu válku. Je jen škoda, že v tomto případě je nemůže plně využívat, protože by mohlo dojít k tvrdé odplatě na obyvatelích Země.

Tak to by bylo snad vše. Nashledanou u za oponou 12. dílu, který bude z hlavní části opět můj.  
(pozn. by Raynor - jen bych dodal, že Kalen hraje i přes svůj vytížený život důležitou roli při tvorbě dějů Odyssey a celého konceptu. Doufejme, že sepíše pár odstavců i k Za oponou Breaking Point)
(pozn.2 by Raynor - a ještě jsem něco zapomněl. Je to drobnost, možná s minimem užitku či efektu, ale když už jste dočetli až sem, snad vám Odyssey stojí za to dát si její případný userbar do podpisu na SGA Project či jiných forech... každopádně, pokud tedy ano, ozvěte se na foru či do pošty. Pokud ne, never mind :); tak zatím)