STARGATE ODYSSEY

EPISODA 1-08 
„BREAKING POINT“

VERZE: SCÉNÁŘ v 1,0

Délka:
58 stran


Námět:
Raynor
Kalen

Scénář: 
Raynor
Kalen
stalker

Korekce: 
Kalen

Spolupracovali: 
Shorty 

Hrají:
N/A

2007 Homer Productions - ve spolupráci s SG1.cz.
Stargate, Stargate SG-1, Stargate: Atlantis are properte of MGM/UA. Stargate, Stargate SG-1, Stargate: Atlantis are the property of MGM/UA. This script is written for entertainment purposes only, and no money has exchanged hands. This materal may not be reproduced without expressed permission of its authors. SGO.SG1.cz is an unofficial fan site.


POJMY PRO ČTENÍ:
N/A


TEASER

FADE IN:



Hraje klavírové sólo – pomalé až rozvleklé téma jak s hlubokými tak s vysokými tóny.

EXT. ZÁKLADNA AGULHAS, EAST LONDON, ZEMĚ

Záběr na rudé slunce ležící kousek nad horizontem. Dlouhé stíny a oranžově zabarvené okolí letecké základny naznačuje, že den se chýlí ke konci. Z území základny, rozprostírající se pod slunečním svitem, místy stále stoupá k nebi dým. Tři ze čtyř velkých hangárů v pozadí (CGI) jsou zničené, zbyla z nich jen zkroucená výztuž a betonové ruiny. Letištní dráha má uprostřed několik děr. Po dráze jde směrem ke kameře postava muže. Kamera zaostří na toho muže. 
Střih, onen muž přichází k nízké budově vedle dráhy. Je to plukovník Pierson, má na sobě leteckou kombinézu a na hlavě kuklu. Nosí sluneční brýle. Přichází k vojákovi u vchodu do budovy a kýve na něho. Kamera se na oba zaostří.

PIERSON (konverzačně): Vojíne, jak to jde?

STRÁŽCE1 (ztěžka): Jde to, pane, ale hodilo by se něco na kouření.

Pierson sáhne do kapsy a podá mu krabičku cigaret.

PIERSON: Jedna z posledních na základně, tak si ji važte.

STRÁŽCE1: To budu, pane. 

PIERSON: Nechci, aby kdokoliv šel dovnitř… Postarejte se o to a třeba pro vás ještě něco najdu.

STRÁŽCE (salutuje): Nejsem na tom závislý… Ale postarám se o to, pane.

Pierson kývne. Strážce se ohýbá, aby si zapálil, ale kamera sleduje Piersona, vstupujícího do budovy. 
Střih, vidíme menší betonovou místnost, uvnitř s důstojníky Agulhaské základny. Žádný důstojník z Odyssey. Uprostřed místnosti je na stole mapa, nějaké poznámky a radiopřijímač. Slyšíme z přijímače nějaké hlášení. V pozadí hlášení je slyšet zvuk boje. Palba pušek, prolétající pulsy tyčovek, palba děl, zvuk přelétajících letounů. Občas výbuch… Záběr přejíždí pomalu po nepřítomných tvářích důstojníků.

HLÁŠENÍ (zkresleně, francouzský přízvuk): …-tuace nevypadá dobře, deset tisíc křižáků s landery včera prolomilo obrannou linii u Colombes, přišli jsme při zatlačování o tankovou divizi, ty landery jsou v pozemním boji pekelně silný… Pokračuje letecká bitva, všechny pokusy o zničení toalety neuspěný. Rusové posílají posily, tři jejich divize dorazí do Sarcelles, snad s jejich pomocí získáme bránu… do té doby se držte. Generál Darnand z Evropy konec…-

Záběr se přesune ke dveřím, ve kterých stojí plukovník Pierson. Všichni důstojníci si ho všimnou a následně si stoupnou do pozoru.

PIERSON (nahlas): Měli byste dávat větší pozor a aspoň si všimnout, když někdo vejde dovnitř. Pohov… (vstupuje dovnitř místnosti) Tak co máme?

Plukovník se opře o stůl s mapou a zadívá se na ni. 
Záběr se zaměří na majora Kekanu, černého jihoafrického důstojníka základny Agulhas, který je hned pod Piersonem.

KEKANA: Obnovili jsme distribuci paliva, ale za pár dnů už nebude co distribuovat. 

Kekana se posadí na židli ke zbytku důstojníků.

DŮSTOJNÍK2: Jedna z hlídek se nevrátila z patroly. Prohlásili jsme je za MIA. Zbytek hlídek se shoduje, že do kontaktu s uprchlíky z Botswany máme dvacet hodin, maximálně. 

DŮSTOJNÍK3: A dostali jsme drátem několik dalším informací, nevypadá to dobře.

PIERSON: Stejně jako celý poslední měsíc. Dejte mi alespoň nějaké dobré zprávy… Nějaký kontakt s 2. flotilou nebo vůbec s někým zvenku? 

Kamera se zaměří na mapu, detailně přejíždí kolem západního pobřeží Jihoafrické republiky, zaměřuje se na město Overbergu.

KEKANA (mimo záběr): Jako obvykle. Nic se neděje. Observatoř v Overbergu vyslala drátem upozornění o vzrůstající aktivitě na goa‘uldské základně na Měsíci, možná se chystá invaze.

Při těchto slovech kamera přejede na fotografie základny na Měsíci. Jsou pořízené z teleskopu. Vidíme skupinu pyramid, od jejichž vrcholků se odráží světlo. Mezi pyramidami jsou desítky menších objektů, Al-Keshů a dalších menších lodí. Šestice Ha’taků sedí na pyramidách. Celá základna je velmi rozsáhlá, vpravo dole je tužkou připsáno „Délka 7,45 kilometrů.“
Střih, záběr na Piersona.

PIERSON: Co observatoř? 

DŮSTOJNÍK2: Před šesti hodinami ji vybombardovali…

PIERSON (ironicky): Pekelná náhoda, co? 

Střih, major Kekana přikývne.
Střih, záběr znovu na mapu. Tentokrát je to mapa Francie, oblasti kolem Paříže. Spousta zelených teček obklopující rudé tečky.

KEKANA: Dostali jsme taky depeši z Evropy. Pokračuje obléhání Paříže, jak jste slyšel, ale zatím s minimálním výsledkem. Ani Rusům, ani silám NATO se nepodařilo nic více než zabránit invazi z města ven. 

Záběr se zaměří na papír označený jako „Ohlášený hladomor v těchto městech – 7. 03. 2011“, soupis měst obsahuje jména jako Londýn – trvá, Kapské město – trvá, Johanessburg - ??, Istanbul a několik dalších menších měst z jihu Afriky. 
Kamera pokračuje přes mapu Evropy dolů k blízkému Východu. Oblast Mrtvého moře je zakroužkovaná. Vedle leží několik leteckých fotografií, vidíme jednu z nich, je to záběr tří Ha’taků sedících na hladině moře. Jeden z nich je nakloněný a hoří, další je poškozený ale funkční, třetí je nepoškozený.

KEKANA (mimo záběr): A Izraelci přišli o dvě divize, když se snažili vypráskat goa’uldskou pevnost z Mrtvého moře. Z Ameriky ani tichomoří stále nic, tedy kromě…

Střih, záběr na Piersona.

PIERSON: Kromě toho rádia… 

KEKANA (mimo záběr): Ano, plukovníku. 

PIERSON (vážně): Nechci, aby se ven dostalo ještě tohle. Už tak je morálka na nule. 

Střih, záběr na obličej důstojníka. 

DŮSTOJNÍK2: Zabavili jsme všechny příruční rádia, ve městě i na základně. Nikdo jiný to nezachytí.

Kamera přejede zpátky na Piersona.

PIERSON: Dobře. Zaslechl někdo nějaké návrhy na kapitulaci? 

DŮSTOJNÍK2: Dva moji poddůstojníci, včera.

Záběr na prvního důstojníka.

KEKANA: Už jsme izolovali všechny, kteří se o tom bavili. Ale jestli to takhle půjde dále…

Střih, záběr na plukovníka.

PIERSON (odhodlaně): Cílem téhle základny je obrana města a přilehlého území. To je náš plán i náš cíl. Budeme se držet, dokud na nás nezaútočí…

Na okamžik při výdechu a nádechu se ale Piersonova tvář změní do nejistoty.



Pomalé klavírové téma pokračuje i do další scény, postupně v ní ale ustupuje.

EXT. ODYSSEY, PŘÍSTAV EAST LONDONU, ZEMĚ

Půlminutová scéna. Záběr na nově zbudovaný systém antén na pravé straně přistávacího hangáru Odyssey. CGI. Kamera se pomalu oddaluje. V pozadí je slyšel vysoký pískot, jakoby radiový signál, spolu s jemným šumem, rušením. 
Záběr na antény Odyssey se prolíná se záběrem ve výšce 20 kilometrů. Během několika sekund záběr na Odyssey zmizí úplně. Díváme na blankytný horizont, vzdálený hnědozelený zemský povrch je místy přikryt bílými oblaky, které jsou z jedné strany díky slunečnému svitu naoranžovělé. Slyšíme mírný vánek. Pískot ustupuje a slyšíme na pozadí řeč, zdeformovanou radiovým přenosem. Prolíná se několik různých hlasů. 

HLAS1 (zkresleně): …- kree chel’tak, abu -…

HLAS2 (zkresleně): …-dy je ge-…-ní tajemník UNATSEC, všem …-kám ECF, je vyhlášena kapitu-…

Zvuk v pozadí hlasitěji zašumí.

HLAS3 (zkresleně): …-d tora-…-um dnů, Sarcelles, plnou -…

Zvuk v pozadí matně bubnuje.

HLAS4 (zkresleně): …-d epsilon… -nů, East London, plný útok-…

Celý signál i hlasy zmizí ve změti šumu.

FADE OUT

---
PŘEDZNĚLKA

FADE IN

Znělka začíná nápisem, mottem celého seriálu, a potom pokračují v rychlém sledu scény z předchozích dílů.

EVERY ODYSSEY HAS A STORY…

Kamera letící ve výšce několika stovek metrů se přibližuje k East Londonu,  v dálce vidíme tři černé tečky, které se rapidně zvětšují; jak se přibližují, zjistíme, že to jsou  tři vrtulníky, které právě vzlétávají ze stále těžce poničené základny Agulhas. Letí směrem na nedaleké King Williams Town. Jak přelétáváme nad East London, tak se nám za městem
začnou rýsovat obrysy Odyssey.

PIERSON (mimo záběr): No… Jsme možná jedinou velkou lodí na Zemi. Neměli bychom trčet tady, ale účastnit se boje (pauza) nebo…

Záběr na Radhu. 

RADHA (mimo záběr): Nebo odletět? 
RADHA: Ne, žádný náhradní hyperpohon odtamtud nevytáhli…
PIERSON: Takže i kdybychom chtěli, jsme tu přikovaní.

Střih. Záběr na několik černochů od hlavy po nohy zabalené v hadrech různých barev. Drží v rukou pušky AK-47. Jsou schovaní u schodiště v nějakém době. Zvenku je slyšet nejasně hulákání davu, zvuky rozbíjeného skla a několik výstřelů. Slyšíme hlas Ann. 

ANN (mimo záběr): Znáte toho technika z hangáru? Říkají mu Malej Joe. Dneska celé odpoledne mluvil jen o nějaké vlně uprchlíků, která míří ze severu. 

Dovnitř vejde nějaká stejně zahalená hubená žena a podává jim bochník chleba. Všichni ho vyhladověle začnou dělit a zoufale jíst. Žena vyjde zase ven a kamera s ní – vidíme nebe nad městem zatažené mohutnými doutnajícími požáry.
Střih. Unavený Pierson letargicky sedí na židli v důstojnické jídelně. Na stole vedle něho je poloprázdná láhev whisky a krabička cigaret.

RADHA: Mohu mluvit otevřeně?

Pierson kývne.

RADHA (potichu): Jestli na to nemáte žaludek, měl byste si raději vystoupit. Velet podle knížek dovedu i já. To poslední, co posádka potřebuje, je kapitán, který se o ni nestará.

Střih na Murraye, který stojí v bočním vchodu na můstek. Přechází před Radhu, za ním vidíme hyperprostorový tunel.

RADHA: Přesně tak podplukovníku. Myslel jste si snad něco jiného?

MURRAY (jízlivě): V prvé řadě bych si myslel, že by zde mohl být velitel plavidla, aby velel během bitvy.

Střih, záběr z Murrayova pohledu. Vidíme, že posádka můstku se na Murraye podívala se znepokojením a jejich pohled potom přeskočil na Radhu.
Radha vstala a přistoupila k podplukovníkovi. 

RADHA (rozezleně, tiše): Ještě jednou něco takového prohodíte nahlas, tak půjdete a už se nevrátíte.

Oba dva se chvíli navzájem měřili pohled.
Střih. Jsme v jednom z domů Paříže pod útokem v Nightfallu.

PORUČÍK (křičí): Čemu jste sakra ne… (otočí se na Tricketta) Umějí vůbec anglicky? (Vojín kýve, Poručík pokračuje na Bryna)… Čemu jste nerozuměli na zákazu odlétat se svýma loděma? 

Zazní zvuk přelétající stíhačky. 

BRYN (křečovitě usměvavě): No jo, vypadá to, že máte jinou návštěvu, nechtěli jsme rušit!

PORUČÍK (křičí, ukazuje nahoru): Nepřítel sestřelí každou loď, která vyletí na orbitu! A my ty lodě potřebujeme k evakuaci civilistů! Vraťte se zpátky a čekejte na rozkazy! Hned!

Střih. Uvnitř teltaku. 

ČERNOCH: U Sokara, necháme se tady zabít?!

Bryn stále letargicky sedí. Pak najednou zvedne obě ruce, sevře je v pěst a silně udeří do panelu kokpitu. 

BRYN (letargicky): Ne sakra! Mám plán!
Po dlouhé chodbě jde jenom Mole, kamera je statická a otočí se na Molem. Najednou z Kekanovy kanceláře vyjde Gummy. Mole se zastaví. Gummy v klidu zavře dveře, ale jakmile uvidí Mola, vystartuje k němu. Narazí ho na zeď a chytí ho pod krkem.
GUMMY (hystericky): Co sis to kurva myslel, že děláš !?
MOLE (překvapeně): Co?
GUMMY (hystericky): Dvanáct mrtvých civilistů! Jen proto, že jsi to podělal!
MOLE: Nejsme na pikniku, tyhle věci se stávají!
GUMMY: Měl by sis ujasnit, proti komu válčíš!
Ivanovová se podívá na Dilla, on na ni. Pak se otevřou dveře a do místnosti vstoupí plukovník Samuels.
SAMUELS: Co se děje, admirálko? (ironicky) Nemám zrovna mnoho času. 
IVANOVOVÁ: Něco hodně divného… Zdá se, že doktorka Yulanová disponuje jistými léčebnými (pauza) schopnostmi…
Ivanovová čeká na jeho reakci. K jejímu překvapení ale Samuels není vůbec překvapen. 
Detail kamery na Samuelse.
SAMUELS (usměje se): Jen jedna z mnoha…

ZNĚLKA STARGATE ODYSSEY SEASON 1
HUDBA: S-33 Leaves Port (1:43) Z OST U-571 RICHARDA MARVINA 

OPENING IN

Odyssey. Záběr na Thora ve strojovně Odyssey, říkajícího Carterové, že lidé ze Země jsou Pátou rasou.

Paříž. CGI. Vidíme směrem na jihovýchod z druhého stupně věže. Všechno se utápí v rudé barvě z klesajícího slunce. Dlouhý stín Eiffelovy věže dopadá na Martova pole, která jsou plná kráterů, těl a vojáků. Hvězdná brána je obklopena štítem. Z oken Ecole Militare směřuje k bráně střelba. Co je ale nejhorší, celou levou část města od Martových polí zaujímá křižník Ori, třída Cyclop, stejná, jaká poprvé proletěla superbránou. Křižník je o více jak dvě stě metrů vyšší než Eiffelova věž a doslova vyplňuje třetinu záběru. 

Joint Stargate Command. Částečně CGI. Vidíme podzemní nového komplexu hvězdné brány. Rozlehlou místnost, podobnou té z NORADu. Na jedné straně je velká řídící místnost s obrazovkami na konci, na druhé straně podobně rozlehlá místnost plná vojáků, tanků, scorpionů a railgunů… a hvězdné brány. Nad ní je logo UNATSEC, včetně typického ‚A‘ symbolu Tau’ri. Vidíme zde také DHD připojené k počítači.

Orbita Země. CGI, externí záběr na zboku Freedom trhanou explozemi a proudy dronů.
Jednotlivé části lodi explodují nebo jsou rvány explozivní dekompresí.
Nakonec vyletí jeden proud dronů z můstku do vesmíru a my vidíme, jak můstek exploduje do vesmíru.
Střih. CGI, externí záběr zdálky. Všech jedenáct pozemských lodí je rváno na kusy proudy dronů a jedna po druhé se rozpadají nebo explodují do shluku trosek.

Nad Epsilon Eridani. Vidíme oslepující oranžově-rudou záři slunečního povrchu, který vyplňuje polovinu obrazovky. Druhou polovinu vyplňuje vesmír. I na nebi se ale vyjímá gigantická rudá koronální smyčka, stoupající milióny kilometrů nad povrch hvězdy. Součástí celé scény je (a bude) i tetelení atmosféry hvězdy. Teploty jdou do tisíců stupňů. CGI. 
V pravém horním roku se najednou objeví hyperprostorové okno, a z něho vyskočí malý objekt. Krátce poté se objeví okno znovu. Vyletí z něho Odyssey. (zlom v hudbě)
Záběr zezadu na Odyssey a Alexandra směřující pod palbou k nepřátelské flotile. Jejich štíty se pod náporem přesnější palby prohýbají. CGI. Obě lodě směřují dále od kamery. Pod nimi rudý oceán plasmy, nad nimi monumentální rudá koronální smyčka.

Záběr zepředu na zamračeného plukovníka Roberta Piersona sedícího na otřásajícím se můstku Odyssey. Dívá se dopředu.

Nevadská poušť se spoustou komplexů a hangárů okolo, několik runwayí; spousta světel. Na západě je ještě modrá záře po zapadajícím slunci. Vidíme základnu v Groom Lake, neboli Oblast 51, hlavní dok pozemské flotily. K tmavě modrému se vznáší deset různých majestátních lodí. Několik lodí třídy Deadalos, třídy Prométheus a několik nových podpůrných, menších lodí třídy Yakami a dvě vlajkové velké lodě třídy Ajax. Jednou z Ajaxů je i EJF Freedom. „Kamera“ se mírně třepe a krajem se line hluk lodí stoupajících k čistému blankytnému nebi. 

Záběr na Radhu Kaushal sedící na svoji konzoli na můstku Odyssey. Dívá se do kamery.  

Nad Epsilon Eridani. Vidíme zblízka velkou pyramidovou loď, spodem směřující k pozemské flotile. Najednou se velmi blízko jejího trupu otevře hyperprostorové okno a z něho vyletí shluk F-302. Záběr na ně zazoomuje a zaostří. F-302 rychle proletí kolem hrany spodku lodi. 

Záběr na Curtise „Gummy“ Wrigleyho v oranžové letecké kombinéze s helmou v kokpitu. Je zpocený.

Tollana. Rozlehlá místnost s kruhovým půdorysem a uprostřed místnosti je hvězdná brána. Ne však antická, ale postavená Tollány. Zelenka na ni zasvítí baterkou a díky tomu se odhalí i řada dalších cest vedoucích do kruhové místnosti. Vchod, kudy přišla naše výprava, je jen jeden z několika. 

Záběr na Liu Yulan stojící v protichemickém obleku u tollánské brány v podzemí Tollany. Její obličej je osvícen modrým světlem kombinézy.

New York. Záběr na budovu OSN se zvedne k nebi, odkud přilétá masivní oranžový puls a dopadne doprostřed Manhattanu. Následuje prudká bílá oslnivá záře jasnější než slunce, krátce na to hluboký zvuk dopadu, načež se kamera začne naklánět do boku. Z centra dopadu, z toho oslnivého místa, se ven šíří tlaková vlna beroucí sebou všechno, co jí stojí v cestě.

Záběr na doktora Radka Zelenku stojícího před bránou v bývalém SGC v Cheyennské hoře. Brána za ním je aktivována.

8. podlaží bývalého SGC. Vidíme velkou železobetonovou místnost kruhového půdorysu, na průměr zhruba 15 metrů. Na jedné straně je vstup do tunelu, dost velký, aby jím mohla projet auta. Na druhé straně je několik vstupů do samotného patra, podobných chodbám z SGC. V celé místnosti se ostře bojuje. Na silnici stojí hummery, railguny kropí vstup z hlavního tunelu, obránci se kryjí za žebrováním i jinde. Z ústí hlavního tunelu útočí davy křižáků Ori, občas je mezi nimi i několik Jaffů. Vbíhají do místnosti a opětují palbu. Stěny se pod náporem pulsů i projektilů drolí a místnost je hodně zaprášená.

Záběr na majora Josepha Griffitha, Griffith má zamazaný obličej a přebíjí svoji pušku. 

Pohled z dálky na tollánskou hvězdná bránu, postavenou na jakoby starobylém podstavci a osvětlenou u svých pat. Celá scenérie je zalitá do rudé barvy. Brána se s hučením aktivuje a jednotlivé chevrony zapadají na místo, a když zapadne poslední chevron, červí díra se otevře s charakteristickým hučením a kowashuu. Na bráně se aktivuje štít ne nepodobný tomu na Atlantis. Světlo červí díry nám ukazuje, že od podstavce brány se line udržovaná cesta lemovaní stromy, vidíme i část tollánského iontového kanónu.

Záběr na udiveného Bryna sedícího na panelu v kokpitu teltaku. 

V záběru vidíme vzdálený Hat’ak a na pozadí Zemi s Jižním pólem. Hat’ak neustále střílí, a to směrem na kameru. Do záběru náhle vstupují z opačného směru dávky z railgunů a pár raket, potom se objevuje Odyssey, která prolétá nad kamerou.
Obraz se zaplní bílou září a kamera se začne oddalovat. Bílá záře „kawooshu“ zajede do horizontu hvězdné brány a zmodrá na její klasickou barvu. Kamera se dále oddaluje, až vidíme celou bránu a pod ní se objeví nápis STARGATE ODYSSEY. 

OPENING OUT
---

AKT 1

FADE IN


INT. KANCELÁŘ NA GARU

Záběr do pracovny admirála Ivanovové těsně navazuje na konec minulého dílu. Admirálka se opírá o desku těžkého dřevěného stolu pokrytou různými barevnými složkami a množstvím popsaných papírů s logy UNATSECu. Přímo naproti ní stojí plukovník Samuels a kousek stranou nervózně přešlapuje plukovník Dill. Ivanovové se ve tváři mísí překvapení s rozčilením. 

IVANOVOVÁ: Jak to myslíte, že je jen jedna z mnoha? Proč o něčem takovém slyším poprvé? 

Admirálka pohlédne na Dilla. Kamera její pohled následuje. Plukovník se také tváří trochu udiveně a podrbe se vzadu na krku. 

SAMUELS: Měla jste teď hodně práce se zvládnutím celé situace… (pauza) Nepřipadalo mi to natolik důležité, abych vás s tím zatěžoval. Kromě toho… 

Admirálka jej s nesouhlasným gestem přeruší.

IVANOVOVÁ (rozčileně): Dokážu sama posoudit, co je důležité a co by mě mohlo zatěžovat! 

Plukovník Samuels na chvilku ztichne a nechá admirálu mluvit. Vzápětí ale naváže na stejném místě, kde skončil. 

SAMUELS: …kromě toho mám svoje vlastní lidi, kteří jsou v celém případu již zainteresování a věc řeší.

Admirálka se vzpřímí a dá ruce v bok. Pootočí se k oknu s napůl staženými žaluziemi. Kamera ji zabere více zblízka. Přemýšlí. Skoro nepatrně se jí pohybují rty, jako kdyby si mluvila pro sebe. Až po několika vteřinách se otočí zpět k Samuelsovi.  

IVANOVOVÁ: Máte vlastní lidi… jsou v případu zainteresovaní… 

Střih, záběr na Samuelse. Nasadí svůj typický samolibý výraz a přikývne. 

SAMUELS: Ano, admirále. 

IVANOVOVÁ (rozhodně): Tak ode dneška se ti vaši lidé zodpovídají mě. Chci s nimi mluvit a to co nejdříve. Odchod. 

SAMUELS: To nebude tak snadné, jejich velitel je zrovna na-

IVANOVOVÁ: Kdy tedy? 

Plukovník se zamyslí. 

SAMUELS: Nejdříve pět dní, možná týden, jinak riskujeme nes-

IVANOVOVÁ: Odchod!

Plukovník povytáhne obočí, čímž se mu zkrabatí čelo. Odměřeně pohlédne na admirálku a ušklíbne se.

SAMUELS: Když myslíte (pauza), madam.

Samuels odejde z místnosti, s admirálkou zůstává jen překvapený Dill. Podívá se na ni. 

DILL: No teda… (pauza) Co si o tom myslíte? 

Admirálka na něho vrhne znechucený pohled. 

IVANOVOVÁ: Plukovníku, nechci, aby zprávu z mise- (přemýšlí) Jak jste ji nazval? 

DILL: Detour, madam.

IVANOVOVÁ: Z mise Detour, nechci aby ji četl kdokoliv kromě mě a (znechuceně) plukovníka Samuelse. 

Dill kývne. 

IVANOVOVÁ: To bude prozatím všechno, plukovníku. Budu pro vás a Leonida mít novou misi.

Dill se zatváří rozpačitě. 

IVANOVOVÁ: Rozchod! 

Dill přes překvapení znovu přikývne a odejde z místnosti. Kamera zůstává na Ivanovové. 
Odtud následuje střih na - 



INT. UBIKACE PILOTŮ, ZÁKLADNA AGULHAS, EAST LONDON, ZEMĚ

Záběr na hlavu spícího Gummyho. V betonové místnosti s několika dvojpatrovými postelemi je přítmí. V pozadí chodí nebo sedí několik dalších pilotů. 
Gummy zvedne ruku a prohrábne delší vlasy. Přetočí se na břicho, v jeho uchu vidíme „vpíchnuté“ malé sluchátko. Gummy si ho protivně vytáhne, můžeme slyšet, jak vydává zvuk alarmu, a následně ho zahodí. 
Střih, ke Gummymu si na okraj postele přisedne Ann. 

ANN (potichu): Hej, Curty…

Střih, kamera je za ramenem Ann a dívá se na ležícího Gummyho. Ten si dlaní promne jedno oko a rozkoukává se.

GUMMY (chraplavě): Přišel jsem o něco? 

Ann se dále na Gummyho dívá.

ANN (stroze): Posledních pět hodin žádný útok. 

Střih, záběr znovu na oba dva, Gummy je ke kameře otočený hlavou. Promrkává oči a má svraštělé čelo.

GUMMY: (odkašle si) Kolik je hodin? 

ANN: Stejně jako včera… 

Ann vezme hrnek kafe a dá ho Gummymu před nos. Gummy překvapeně zvedne obočí a zaostří na hrnek.

GUMMY (překvapeně): Kafe? (ironicky) Vyhráli jsme válku? Nebo, před kým ses musela projít v minisukni? 

ANN (s úsměvem): Ehm, to patřilo těm mariňákům, co se ztratili včera na severu. Provianťáci to přidělili nám, prý to už nemá smysl dále schovávat.

GUMMY (nadšeně): Prima! (pauza, Gummy se zamyslí) Uh, teda myslím jako, víš… Prima.

Gummy se posadí, Ann vstane z postele. 

ANN: Jo. Škoda, že nám nepřidělili nějaký skutečný čaj.

GUMMY: Máme přece spoustu čaje. 

ANN (pohrdavě): Sotva si to zaslouží takové jméno. Dá se pětkrát zalít vodou a chutná pořád stejně odporně. 

Gummy si obleče triko a nakloní se k Ann. Kamera těká mezi jejich obličeji. 

GUMMY (nadsázka): Tak třeba až se příště ztratí další posádka. (pauza) Co je s Brandonem?

ANN (ironicky): Jel se projet s Donnou. 

Gummy vrhne na Ann znuděný pohled.

GUMMY: Ehm…

Napije se kávy z hrnku… zavře slastně oči a zakloní hlavu…

ANN (bezstarostně): Byl s Murrayem na hlídce, letěli na západ, Keshe tam vybombardovaly ráno nějaký konvoj. A plukovník si nás zve na poradu, asi půjde o něco velkýho.

Gummy se souká do šedé letecké kombinézy. Postupně se chystají odejít. Kamera zůstává stále u postele.

GUMMY (ironicky, otráveně): Hmm, asi nám zase během půl hodiny bude vysvětlovat, že vlastně nic novýho nevíme.

Ann otevírá dveře a naznačí rukou Gummymu, že má přednost. Gummy odchází.



INT. KAJUTA PLUKOVNÍKA, ODYSSEY 

Záběr na Piersona sedícího ve svojí kajutě, na stole před sebou má stohy papíru a mezi nimi je talířek s nakousnutým hamburgerem. V místnosti je lehce nakouřeno. Malým oknem za ním dovnitř prosvítá zbytek sluneční záře, vidíme oranžovou oblohu. Na podlaze místnosti je poházené nějaké oblečení. Pierson žvýká. Najednou se ozve bušení na poklop. Kamera se přesunu k poklopu a zadívá se na něho.

RADHA (mimo záběr, tlumeně): Plukovníku? 

Pierson zbystří a přikryje talířek papírem. Polkne, vstane a otevře poklop. Za poklopem stojí hrdě major Radha Kaushal(ová).

PIERSON (překvapeně): Majore? Co se děje, právě jsem uprostřed papírování.

Radha vstoupí dovnitř a přivře poklop.

RADHA: Přišla jsem vám -… (čichá, dívá se po místnosti) Co je to za vůni? 

PIERSON (nervózně): Uhm… err, nic necítím. Asi z cigaret…

Radha se zadívá stroze na sůl.
Střih, vidíme to, co vidí Radha. Talířek neobratně překrytý listem papíru.
Radha se podívá tázavě na Piersona.

RADHA: Vy obědváte, plukovníku? 

PIERSON (nervózně): No… Jo. 

RADHA: Výdej jídla byl před třemi hodinami.

Pierson se podrbe na hlavě. 

PIERSON (zlehčuje, nedívá se na Radhu): No tak fajn, možná, že jsem si zašel do skladu a udělal si vlastní výdej…

RADHA: (povzdech): Jsme v situaci srovnatelné s obležením a vy ujídáte zásoby? V tom městě je půl miliónu lidí, kteří dostávají sotva chleba.

PIERSON (potichu): Já vím sakra, (pauza) ale my je chráníme. (nahlas) Jsem podělanej plukovník, velitel celý oblasti, tak si snad jednou za měsíc můžu dopřát takzvaný luxus v podobě kusu masa.

RADHA: Není to dobré pro morálku, když váš takhle vidí ubírat zásoby, pane.

PIERSON: Jo, ale ten hamburger je dobrý pro mě. (pauza) Chcete kousek? Neřeknu to na vás. (úsměv) 

Radha se zamyslí, zadívá se na stůl a pak zpátky na Piersona. Efekt v okně se začíná měnit, slunce už zapadlo a obloha je šedomodrá.

RADHA: Je to hovězí? 

PIERSON (zasněně): To doufám… 

Radha obrátí oči v sloup. Pierson svraští obličej, sahá si do kapsy a nahodí nové téma.

PIERSON (nahlas): Každopádně, normálně ke mně do kajuty nechodíte. Co se děje? (zapaluje si) Umřel ten Afričan? 

Pierson se vrací zpátky a sedá si za stůl. Kamera se za ním otáčí. S
Střihy mezi obličeji Radhy a Piersona.

RADHA: Vojín Trickett je v pořádku, podle doktora bude moct zítra jít zpátky do služby. 

PIERSON (kouří): Aha. Nějaký nový vodítko, kdo to udělal? Může někoho identifikovat? 

RADHA (sebejistě): Ať to ale udělal kdokoliv, Trickett ho neviděl. Tedy, podle toho, jak ho nalezli, ho nemohl vidět.

Pierson vyfoukne kouř a zadívá se tázavě na Radhu.

PIERSON: Nevěděl jsem, že se v indickém námořnictvu probírá vyšetřování místa činu. 

RADHA (usměje se): Mám mnoho talentů.

PIERSON (bez zájmu, dívá se do papírů): Jistěže… (podívá se na Radhu) Už víme, co ten kdokoliv vysílačem odeslal?  

RADHA: Technici vzkazují, že bude trvat nějakou dobu dát paměť dohromady.

PIERSON: Fajn, vyřiďte jim, že je to priorita. Mohl bych na ně zkusit takový to „máte na to sedm minut…“ Ať to odeslal kdokoliv, asi to bylo důležitý, když riskoval.

RADHA (zamyslí se): Nejsem si jistá, jestli by nebylo lepší pracovat na štítech nebo motorech. Oba systémy fungují jen tak tak.

PIERSON (podívá se na Radhu): Ne. (odmlka) Chci znát tu zprávu, co byla odeslána. Každopádně, aspoň víme, že vysílač funguje a můžeme někde sehnat hyperpohon.

RADHA: Pokud nás dříve nezničí nálet. (ironicky) Ale dobře, jste přece podělanej plukovník.

Pierson se na ni vražedně podívá, ale pak se zadívá zpátky do papírů a lehce se usměje.

RADHA: Mám obavy o morálku. Myslím, že bychom měli povolit uzdu pravidel. Podle mého se mužstvu příliš utahují opratě.

PIERSON (podívá se na Radhu): Co navrhujete? 

RADHA: Tak nějak jsme vynechali, z pochopitelných důvodů, svatý Valentýn. Za 7 dnů máme 14. března, tak bychom mohli přeneseně tento svátek oslavit.

Šokovaný Pierson se podívá na Radhu, vstane a mírně na ní ukáže prstem. Usmívá se.

PIERSON (nadšeně): Ale, ale! Že vy chcete někoho sbalit…

Radha znejistí a uculuje se. Zůstává ale stát skoro v pozoru.

RADHA (červená se): Vtipné. (pauza, Radha zase zvážní) Promyslete si to. Za 20 minut je na pevnině ta porada. Mám vás počkat u airlocku? 

Radha se otáčí k poklopu, záběr zůstává na Piersonovi, který se hrabe v papírech na stole.

PIERSON: Jo, hned tam budu. 

Ozve se zvuk zavírajícího se poklopu. Pierson se otočí a schovává do stolu několik složek. Pak sebere hamburger a ukousne si.



EXT. LETIŠTĚ, ZÁKLADNA AGULHAS, ZEMĚ

Vidíme dvě F-302 seřazené vedle sebe. Technici, nyní už bez overalů chránících je před sluncem, k oběma 302 přitahují schůdky. Obloha na pozadí je zbarvená do tmavé modři, přichází noc. Všechny objekty na zemi jsou zbarvené do tmavého odstínu. Kamera se pomalu hýbe do pravé strany. Na pozadí je slyšet rozhlas. Piloti pomalu vystupují ze svých strojů.
Najednou do záběru vjede postava sedící na koni. 
Střih, pohled z koně dolů. Vidíme, že na koni sedí Gummy. Ke Gummymu směrem od 302 přichází Murray. 

MURRAY (koukne na Gummyho): Hezký… Kolik to žere?

GUMMY: Méně než auta.

MURRAY (usmívá se): Jo, a výrobní náklady jsou taky nižší…

Gummyho kůň se dá do chůze a Murray jde vedle něho. Kamera postupně ukazuje jejich obličeje, Murraye z pohledu Gummyho a opačně. 

GUMMY: Jaký byl let? 

MURRAY: O ničem. Sotva jsme s tím minimem paliva doletěli zpátky… (otočí se k technikům, křičí) Technici na nás šetří! Málem jsme se zabili!

MOLE (zdálky): Jó, sakra!

Kamera se podívá zpátky na Gummyho.

GUMMY: Chceš hodit na velitelství? 

MURRAY (mne si oči): Uh, doufal jsem, že se konečně vyspím. Kdybych se nebál, že mě Mole nesundá, tak bych tam nahoře usnul. 

GUMMY (potichu): Plukovník vyhlásil nějakou poradu. 

MURRAY: Sakra… (nahlas) Do hajzlu! (agresivně) A já doufal, že se konečně vyspím. Nejprve jsem musel pomáhat opravářům, protože mají málo podržtašků, pak hlídka s ukecaným Brandonem Walshem a teď další porada. Nemáš prášky? Jinak tam usnu a velení mě postaví ke zdi. 

GUMMY (usmívá se): Mám něco lepšího. Kafe!

Gummy vytáhne něco z tašky a hodí to Murrayovi. Je to termoska s kávou. Murray ji otevírá a přičichne si.

MURRAY (překvapeně): Hezký… (napije se)… Někdo nám shodil zásoby? 

GUMMY (kývne hlavou do strany): Někdo shodil naše mariňáky.

MURRAY: Aha… (odmlka) Každopádně, míří sem spousta uprchlíků. Jestli nemá Pierson nějaké eso v rukávu, tak tu bude brzo dusno.

GUMMY: Co tím myslíš, dusno? 

MURRAY: Potkali jsme nahoře kluky z 35. letky. Sranda, lítají furt na Dakotách.

GUMMY (překvapeně): Dakotách? 

MURRAY (úsměv): Jo, myslel jsem, že sem propadli modrým tunelem z minulýho století nebo co. Trochu jsme si povídali a vypadá to, že problémy se zásobováním jsou všude okolo. Myslím, Afrika. Něco sundali keshe, a něco …

GUMMY (otráveně): No…?

MURRAY: Kvůli tomu slunku a všemu dalšímu se prej zhroutila většina států nad náma. Se nedivím, vždycky byly přece nahnutý, ale… jdou na nás milióny uprchlíků a taky nějaký polovojenský skupiny. Z Botswany, Zimbabwe a Angoly. Z Dakot prý viděli hořet Johannesburg, nikdo si ale není jistej, jestli za to můžou keshe nebo uprchlíci. Jak jsme se s Molem vraceli, tak plno lidí dole šlo naším směrem. Ale nevím, jestli to byli místní uprchlíci nebo naši.

Gummy máchne rukou do vzduchu. 

GUMMY (marně): No, to je paráda… Co nezničí emzáci, doděláme si sami. 

MURRAY: Jo… (ironicky) Doufám, že na to pamatovali při psaní manuálů, jinak Piersík ztracenej.

Procházejí dále kolem kamery a pokračují k jednomu hangáru.



INT. HANGÁR, ZÁKLADNA AGULHAS, ZEMĚ

Záběr z hangáru ven. Už je noc. Vidíme, jak se pár desítek metrů u hranic letiště tísní ve stanech i mimo ně uprchlíci. Hlídá je několik vojáků s puškami stojících poblíž stanoviště railgunu obleženého pytli s pískem. 
Střih, zboku vidíme tvář plukovníka Piersona. Dívá se na ony uprchlíky. Pak se otočí dovnitř skromně prosvětleného hangáru. Přejede si dlaní a vykročí směrem do hangáru.
Střih. V hangáru sedí několik desítek důstojníků a pilotů. Pierson k nim přichází, stojí před několika tabulemi. V popředí před „diváky“ stojí i Radha a Kekana. Začíná brífink. 
Střih, záběr na Piersonův obličej.

PIERSON (vážně): Máme problém.

Záběr na místy znuděné a místy překvapené obličeje důstojníků a pilotů. 

GUMMY (ironicky, k Murrayovi, šeptá): Je prima, že si to konečně někdo připustil…

PIERSON: Všechny průzkumy za poslední týden ukazují, že přímo na nás…(pauza) …směřuje více jak milión uprchlíků z Botswany.

Střih, Murray a Gummy se na sebe podívají. 
Střih. Záběr na Radhu, stojící u regionální mapy, vedle ní stojí major Kekana. 

KEKANA: Před dvěma hodinami se odmlčel King Williams Town. Mezi mužstvem jdou řeči, že město bylo napadeno křižáky, že invaze začala. Pravdou je, že město bylo obklíčeno botswanskými uprchlíky. 

Záběr se přesunuje střídavě na Kekanu a Piersona.

PIERSON: Tři průzkumné vrtulníky s třicítkou mariňáků se včera snažily prozkoumat situaci ve městě. Bohužel, mezi uprchlíky jsou paramilitantní skupiny. Předpokládáme, že jsme o naše muže přišly a King Williams Town je právě teď pleněn. Jistě to ale nevíme.

Odmlčí se a slovo si bere Kekana.

KEKANA: Nemáme kapacity na ubytování ani uživení miliónu zahraničních uprchlíků, máme tady sto tisíc vlastních a půl miliónu obyvatel East Londonu. Zásoby se nebezpečně tenčí i tak. A nemáme dost vojáků na obranu proti rabujícím polovojenským jednotkám. A Goa’uldi to vědí. Jakmile k nám uprchlíci dorazí, ať už to s nimi vyřešíme jakkoliv, můžeme očekávat úder, který nám zlomí vaz.

Záběr mezi sedící důstojníky, letargicky nebo snad bojácně poslouchají výklad. Poté návrat na Piersona.

PIERSON: Tak jako tak, nemáme moc možností. Tímto tedy přechází naše hodnocení zahraničních uprchlíkům z nevítaných na vojenské ohrožení. (pauza) Vím, že to byly dlouhé dva měsíce. Ale čelíme teď naši největší hrozbě. Jakmile nás vezmou útokem hladovějící masy z Botswany, Goa’uldi toho využijí, stejně jako už několikrát na základnách na severu. Připravte své muže…

Záběr na Murraye. Přihlásí se. 

MURRAY: Pane, mohu mít dotaz?

PIERSON (mimo záběr): Prosím. 

Murray si stoupne. Záběr na jeho obličej.

MURRAY (opatrně): Pane, je mi jasné, že to napadlo každého, ale nikdo to nezmínil… Uvažovali jste… Uvažovali jste nad tím bombardovat ty uprchlíky? 

Záběr těkavě přejede na Gummyho. Ten se zarazí, podívá na stojícího Murraye a zeptá se.

GUMMY (nahlas): Co?

Záběr znovu zblízka na Piersona. 

PIERSON (pomalu, neochotně): Je to jedna z možností.



INT. CHODBA HANGÁRU, ZÁKLADNA AGULHAS, ZEMĚ

Jednotliví důstojníci a piloti odcházejí z porady. Jde o delší chodbu. Ze dveří se vynoří i Murray a následně rozzlobený Gummy. 

GUMMY (křičí): Hej! 

Murray jde dále.

GUMMY (nahlas): Stůj sakra!

Gummy chytne Murraye za rameno. Murray se prudce otočí.

MURRAY (nahlas): Co!

GUMMY (rozzlobeně): Co to sakra bylo? Ze všech lidí v místnosti bych čekal od tebe nejmíň, že-

Murray Gummyho přeruší.

MURRAY (nahlas): Že?! Nosit transparenty sem a tam, prát se za svoje práva, to všechno je prima, dokud máš večer teplý jídlo a postel! 

GUMMY (překvapeně): Co? (pauza) O čem to sakra meleš?!

MURRAY (ukazuje prstem): Čas na humanistické kecy je pryč, jde nám o život a je potřeba rozhodovat v zájmu většiny. 

GUMMY (letargicky): V zájmu většiny. Aha.

MURRAY (rychle): Chceš tady zemřít?! Já ne. Když ta sebranka utečenců nechápe, že musíme teď, celé lidstvo, táhnout za jeden provaz, abychom přežili, nemám náladu jim to vysvětlovat jednotlivě. Nikdo z nás ji nemá a ani bychom neuspěli. Většina z nich nehnula ani prstem, když jsme bojovali s Ori. 

Gummy zůstane stát a dívat se na Murraye. Rozmýšlí se. Okolo chodí důstojníci a piloti.

GUMMY (letargicky): Asi bys už neměl číst ty propagační letáky…

MURRAY: Curtisi, víš jakej je mezi náma rozdíl? Já se dovedu pravdě postavit čelem. Ty si pravdu obalíš do humanistických keců a jen kritizuješ. 

GUMMY (rozzlobeně): Co si sakra vůbec-

Murrayovi zkamení obličej.

MURRAY: Mluvíte s nadřízeným důstojníkem, poručíku, dával bych si pozor na jazyk!

Murray se otočí a odchází. Kamera ho pozoruje. Murray skloní hlavu a mne si unavené oči. Záběr plynule přejede zpátky na Gummyho nechápavou tvář.



Začíná hrát téma podobné You’re in the team z filmu Stargate. Zpočátku pomalé a tiché téma, takřka bezhlučné, hrané hluboce na housle. Po čtyřech scénách ale začnou znít do rytmu vojenské bubny, jak začne scéna pátá. 

INT. HANGÁR, ZÁKLADNA AGULHAS, ZEMĚ

Záběr seshora na stoly v hangáru, ve kterém se odehrála porada. Místnost je tlumeněji osvětlena – stále je noc. Několik důstojníku se pomalu usazuje kolem jednoho stolu.


EXT. SILNICE N2, NEDALEKO EAST LONDON, ZEMĚ

Záběr na skupinu černých mužů, kteří si sedají na okraj silnice. Temné nebe spoře osvětlují ohně nebo baterky. Slyšíme spoustu kroků a ve tmě vidíme stíny pohybující se masy. Okolo prochází pomalu davy lidí, stále dopředu. 



INT. HANGÁR, ZÁKLADNA AGULHAS, ZEMĚ

Pohled na plukovníka Piersona pijícího ze sklenice vodu. Pomalu polkne a neochotně se otočí do místnosti s důstojníky.



EXT. SILNICE N2, NEDALEKO EAST LONDON, ZEMĚ

Detailnější záběr na muže. Sedají do kruhu, mimo chůzi davu uprchlíků. Někteří drží pušky AK-47. Jeden z nich vytahuje turistickou mapu.



INT. HANGÁR, ZÁKLADNA AGULHAS, ZEMĚ

Plukovník Pierson si znovu stoupne neochotně před mapu, tentokrát ale před několika svými důstojníky. Většina je z Agulhas, ale je zde také Radha za Odyssey. 
Záběr zepředu na nerozhodného Piersona. 

PIERSON: Takže, jaké máme možnosti.

Snímek na chladně mluvící Radhu.

RADHA: Jak jste řekl, moc jich nemáme. 



EXT. SILNICE N2, NEDALEKO EAST LONDON, ZEMĚ

Blízký záběr na jednoho z mužů. Střední věk, chudší postava, ušpiněná bílá košile s dlouhým rukávem, má na hlavě hnědý šátek. Je to de facto vůdce tohoto proudu botswanských uprchlíků, jmenuje se LOUW WEYERS.

WEYERS: Do zítřejšího rána budeme stát před městem. 



INT. HANGÁR, ZÁKLADNA AGULHAS, ZEMĚ

KEKANA: Měli bychom vzít v úvahu i diplomacii. 



EXT. SILNICE N2, NEDALEKO EAST LONDON, ZEMĚ

WEYERS: Jestli budou ochotni jednat, dohodneme se. Milion lidí můžou využít v obraně i zemědělství. Můžou nás potřebovat…



INT. HANGÁR, ZÁKLADNA AGULHAS, ZEMĚ

RADHA (potichu): Pokud shodíme napalm na první předvoj, myslím, že zbytek dále nepůjde. Obrátí se a prostě odejdou. 

KEKANA (ohromeně): Taky je ale můžeme přijmout, pro pána Krista!

RADHA: Máme zásoby jen na měsíc, s miliónem lidí by to vydrželo sotva dva týdny. O vodě nemluvě.

KEKANA: Máme tu řeku. Za dva týdny se může stát spoustu věcí, může se vrátit 2. flotila, může přijet konvoj. 

RADHA: Může, může, může…

KEKANA: Takže se raději vzdáme zdravého myšlení a začneme bombardovat civilisty? 

RADHA: Nevíme, kdo z nich je a není civilista! Nejlepší pro nás i pro ně je odehnat je jinam.



EXT. SILNICE N2, NEDALEKO EAST LONDON, ZEMĚ

WEYERS: Pokud by se cokoliv stalo a oni by nevyjednávali, víte, co máte dělat. (muži přikyvují) Pokud jejich mariňáci nelhali, v té základně je jídla dost. Alespoň pro nás…



INT. HANGÁR, ZÁKLADNA AGULHAS, ZEMĚ

PIERSON: Nebudeme odhánět nikoho. Tohle je náš problém a my se s ním vypořádáme. (pauza, nejistě) Nějak. 

RADHA: Pane…



EXT. SILNICE N2, NEDALEKO EAST LONDON, ZEMĚ

WEYERS: Nenecháme naše rodiny a naše lidi zemřít…



INT. HANGÁR, ZÁKLADNA AGULHAS, ZEMĚ

Pierson se rychle znovu rozhlíží po všech přítomných, při vyslovení majorova jména, skončí na Kekanovi.

PIERSON: Kdykoliv na nás můžou zaútočit křižáci nebo Goa’uldi a já jim tu šanci nedám. Majore Kekano, vezměte si jednoho z pilotů na Odyssey, scorpion a jednotku mariňáků. Máte právo vyjednat jejich přičlenění pod můj sektor…

KEKANA: S potěšením, pane. 

PIERSON: Rozchod…

Důstojníci spěšně odcházejí… záběr na Radha, která ostentativně zůstává sedět a doslova provrtává pohledem plukovníka balícího si věci. Pierson chvíli dělá, že ten pohled nevidí, ale nakonec to nevydrží a podívá se na svého důstojníka.

PIERSON: Tak ven s tím.

RADHA: Čím je budeme krmit? Čím udržíme pořádek? Vždyť sotva máme palivo pro letadla.

PIERSON: Nemám tušení… 

RADHA (vstává): Nebyl jste dobrý velitel před měsíce a nejste ani teď. Pane. 

PIERSON: Alespoň nedovedu bez mrknutí oka bombardovat tisíce lidí!

RADHA: Ne, místo toho odsoudíte celý East London k rabování, jakmile vaše se vaše křovácká aliance zhroutí.

PIERSON (zvedá hlas): Aha, takže „potřeby většiny přesahují potřeby menšiny“ a kraviny jako tohle, ano? 

RADHA: Ano. 

PIERSON: Je zvláštní, že na nás jde milión a my bráníme jen půl miliónu. 

RADHA: My, tahle základna, do jejíhož velení jste se dostal zcela náhodou, byla pověřena obranou města. 

PIERSON (rozrušeně): Proto přece nenecháme zemřít milion cizinců… Já jsem nežádal o velení, nebyl jsem trénovaný k velení tohohle, ale když už tu jsem, nebudu si hrát na boha!

Radha se otáčí a pomalu odchází. Pierson polkne. 



EXT. ODYSSEY V PŘÍSTAVU

CGI. Z nejvyššího hangáru Odyssey odlétá do tmavého nebe jeden scorpion. Kamera se za ním otáčí. Scorpion směřuje na pevninu. 

PILOT (mimo záběr, z vysílačky): Scorpion devět na cestě na pevninu.

MURRAY (mimo záběr, z vysílačky): Rozumím, hodně štěstí na černým kontinentu. 



INT. HANGÁR 3, ODYSSEY

Gummy stojí u konce prosvětleného třetího hangáru, to je ten, který je na Odyssey nejvýše, otevřený na obou koncích. Vedle Gummyho stojí jeden z techniků v šedožluté zašpiněné kombinéze a s ochrannými brýlemi. Oba dva stojí u většího cca. 4,5 metrů dlouhého UAV sedícího na rampě, připraveného k odstartování ven z hangáru. Pod každým křídlem je protiletecká raketa Sidewinder. 
Kamera sleduje záda obou dvou, venku vidíme jen tmu.
Gummy se otočí zády k rampě.

GUMMY: To by byla poslední.

Technik a Gummy spolu s kamerou odcházejí od UAV. Ten mizí ze záběru. Ozve se zvuk a objeví se kouř startovacího raketového motoru UAV. 

TECHNIK: To devítice všeho dobrého… 

Usměje se skrze špinavé brýle na Gummyho. Ten jen kývne hlavou a pokračuje dále dopředu, zatímco technik se oddělí. Gummy spolu s kamerou pomalu projde kolem jedné F-302, kývne na pilota a dojde k druhé F-302 stojící za ní. Klekne si. Pod druhou F-302 leží Ann. 

GUMMY: Už jsem volný.

ANN: To je dobře, protože tohle se potáhne celou podělanou noc!

Ann něco utrhne a začne na ni stříkat černá kapalina. Ann se rychle odstrčí zespod stroje.

ANN (křičí): Sakra už!

Gummy si lehne pod 302, s něčím pohýbe a, zatímco Ann si z obličeje stírá olej, ten přestane stříkat.

GUMMY: Jo, tímhle stylem se to určitě potáhne. 

ANN: Nechtěj si po Hankovi znepřátelit ještě mě…

Krátká pauza. Gummy přestává pracovat na stroji a sedá si.

GUMMY: Nechápu to. Hank byl tak… tak…

Gummy hledá správné slova. Ann si zatím sedá vedle něj. 

ANN: Nevyspaný? 

GUMMY: To ne. Prostě, divný. 

ANN: No tak, Curty! Ztěžuješ si více než já. 

GUMMY: No tak, Ann! Znám Hanka více jak tři roky.

Přichází Mole a kleká si naproti nim. 

ANN: Já vím, slyšela jsem to tisíckrát. 

MOLE: Hele, Murray tam prostě řekl jen to, na co každej stejně pomyslel. 

GUMMY (umíněně): Neupsal jsem se letectvu, abych bombardoval civilisty. 

ANN: A proč teda? 

GUMMY: Nevím. Byl jsem mladej a blbej.

ANN: Čtyři roky zpátky? 

GUMMY: Jo. Dodělal jsem školu, trochu cestoval, ale nic mi prostě nešlo. Obě ruce levý. Jediný na co jsem balil holky ve škole, byla moje záliba v lítání… Tak jsem to zkusil profesionálněji.

MOLE: Že přijde válka, tě nenapadlo, debile?  

GUMMY: Hmm. 

ANN: Mohla bych za tebe Murraye praštit, aby se mu rozsvítilo. 

GUMMY: Jo, a naše Kari major Radha Kaushal tě za to postaví ke zdi.

Kamera se po těchto slovech zvedá a zabírá zobák F-302ky. Zpoza vychází major Kaushal a netváří se zrovna přívětivě. 

RADHA (nahlas): Poručíku Wrigley, máte na starost palubu a vidím jen čtyři připravené 302! To je šílenství, až na nás zaútočí Goa’uldi, čtyři stroje neubrání ani sami sebe, natož loď, základnu a město!

Gummy spěšně vstává s rozporuplným pohledem dítěte chyceného při krádeži čokolády a vojáka, kterého jeho nadřízený buzeruje pro nic.

GUMMY: S náhradními díly by to šlo rychleji, madam. Dalších dvanáct strojů bude do rána připraveno a spousta letadel je přece na letišti.

RADHA: Nemám na starost letiště někde na pevnině ale tuhle loď, jestli-

Slyšíme hlasitý třískot padajících těžkých a pravděpodobně i křehkých předmětů. Celá skupina se otočí po zdroji toho hluku.
Střih. Záběr na velmi podnapilého důstojníka v uniformě Odyssey, který díky svému stavu nepěkně narazil do jednoho z pojízdných stolů, na kterých mají technici náhradní díly a podobné instrumenty pro F-302ky. Dotyčný má trochu problém vstát. Vzhledem k tomu, že jako oporu využívá již zmíněný stůl na kolečkách, znovu padá. 
Záběr zpátky na Gummyho a Radhu.

GUMMY: To je… jeden z mých pilotů, ze Zelenáčů.

RADHA (zhnuseně): Vím kdo to je. (vykročí pár kroků vpřed, kamera se posouvá s ní) praporčíku Selwyne, co tady děláte?!

Vidíme praporčíka, jak se konečně zvedá, udělá pár kroků a velmi nepřítomným pohledem si začne prohlížet Radhu. Potom vytahuje z kapsy malou placatku a chystá si loknout.

KAPITÁN SELWYNE (opile): Chcete se přidat…? 

RADHA: Kapitáne, okamžitě se vrátíte na svoje stanoviště nebo-

KAPITÁN SELWYNE (zvážní): Nebo co? Co? Jsme všichni v hajzlu! Koho zajímá město, základna nebo Země? Chcete mě zastřelit za zběhnutí nebo co? Už jsme stejně všichni mrtví, tak je to jedno…

Radha se rezignovaně otočí za sebe a podívá se na Mola. 

RADHA: Zavolejte mi sem několik mariňáků ze základny. Ať si sebou vezmou pouta, dáme ho do cely, na zbytek noci. (pauza) Nemusím snad říkat, abyste o tom před ostatními pomlčeli, že ne?

Mole odbíhá. Střih a my se můžeme vidět jak se opilého, teď svým vlastním výlevem zdrceného vojáka odvádí dvojice techniků. Radha se otočí na Gummyho a vypadá to, že chce ještě něco říct, ale k uchu zvednutá ruka nám napovídá, že si ji asi někdo zavolal přes rádio, a tak major odchází také. Velmi spěšně.
Střih. Záběr zpět blíže na Gummyho a Ann. Ann si Gummyho zvědavě prohlíží.

ANN: Chtěl ses přidat? 

Gummy se na ni otočí a zkoumavý pohled ji opětuje.

GUMMY: Ty snad ne? 

V tu chvíli k nim přiběhne technik a zrychla spustí. 

TECHNIK: Pane! Zvládli to!

GUMMY (nechápavě): Cože? 

TECHNIK: Major Kekena se vrací z pevniny. Uzavřeli s botswanskými běženci smlouvu, žádný útok nebude.



EXT. HRANICE EAST LONDONU, ZEMĚ

Je noc. Záběr na vojenského hummera zaparkovaného u dopravní značky s nápisem „Wellcom in East London“. Hummer má zapnuté světla a scénu tak osvětluje. Vidíme, že přímo pod značkou se o kapotu auta opírá Pierson a Radha. Střih, detail na jejich tváře.  Oba se zarytě dívají někam dopředu. Kamera se dává do pohybu a otáčí se o 180° a to tak, že vidíme zátylky hlav obou důstojníků. V prostoru za městem vidíme svítit spoustu ohňů, které mají ve svém provizorním ležení uprchlíci. Náhle se ze tmy se vynořuje skupina lidí. Zastavují se na ale mimo dosah jasného světla.

HLAS (křičí): Nejsme ozbrojeni, je nás jen pět!

Potom skupina opět dává do pohybu. Zastaví se asi dva metry od důstojníků z Odyssey. Vidíme, že v čele kráčí Louw Weyers, známý ze scény porady uprchlíků. Střih.
Záběr z boku, major i plukovník také udělají krok vpřed.

PIERSON: Vítejte v East London, pánové.

Weyers si plukovníka zvědavě prohlíží.

WEYERS: Nemáte na sobě armádní uniformu Jižní Afriky…

PIERSON: Jak to víte? Nemáte náhodou nějaké zajatce s armádní uniformou…?  

WEYERS: To bych si přál…

(rozpačitá odmlka)

PIERSON: Jsem Američan, velitel vesmírné lodi. Spadli jsme nedaleko odtud, a jelikož mám nejvyšší hodnost v okolí… (pauza) Major Kekana mě informoval o vaší dohodě. 

WEYERS: Ano. Vy nám poskytnete jídlo, vodu a obranu a my vypěstujeme na tomhle území během dvou měsíců dost jídla na přežití nás všech. 

PIERSON: Máme Scorpiony, distribuce jídla nebude problém.

WEYERS: Musím říct, že jsem byl vašim vyjednáváním překvapený.

PIERSON: Proč? 

WEYERS: Jsme pro vás hrozba. 

PIERSON: Raději bych to nepřipomínal, být vámi.

WEYERS: Jistě. Moji lidé zůstanou mimo město, přesně podle dohody.

Weyers chvíli vyčkává, jestli mu plukovník ještě něco nechce a potom se pomalu otáčí a odchází.
Plukovník i Radha udělají to samé a nastoupí do auta. 
Střih dovnitř Hummera. Plukovník sedí na místě řidiče.

RADHA: Zapomněl jste mu říct, že máme zásoby jen na dva týdny, ne dva měsíce.

PIERSON: Prostě jim dávejte pořád menší porce… Pokud nemáte nějaký lepší zázračný plán.

RADHA: Myslíte, že si toho nevšimnou?

Pierson na to nic neříká a nastartuje.  

FADE OUT
---
AKT 2

FADE IN



EXT. DVOJICE F-302, VÝCHOD J.A.R., ZEMĚ

Kamera letí v oblacích (CGI), po dvou sekundách záběru na bílá oblaka v poledním slunci se začíná ozývat zvuk motoru Kestrelů, které hned na to vletí do záběru zleva a vykorigují svůj kurz tak, že letí s kamerou.
Střih do kokpitu Gummyho stíhačky.

GUMMY (do rádia): Velení, jde o planý poplach. Opakuju, nic se nedělo.

MURRAY (z rádia): Sakra!

MOLE (z rádia): Po druhý za den, sakra!

GUMMY (do rádia): Jo…

MOLE (z rádia): Proč nás už konečně neodpálí, proč ty svině tak natahujou?

MURRAY (z rádia): Prostě se oba vraťte zpátky co nejdřív, jasný?

GUMMY (do rádia): Rozumím.

MOLE (z rádia): Rozumím. Vím, že nemáme dost paliva.

GUMMY (do rádia): Fine, sestupujem a leť na… však to znáš, už to děláme po sté.  

Gummy změní letovou dráhu F-302, což se na kameře projeví náklonem. Vzápětí to vyrovná. Gummy začne svou stíhačku připravovat na přistání.
Střih. CGI záběr, dvojice F-302 sestoupila těsně nad povrch a blíží se k ranwayi základny. U základny se ale něco děje. Záběr zaostří na bližší konec dráhy, kde asi 150 metrů napravo od ní u silnice je větší skupina lidí. Obě stíhačky proletí velmi blízko.



EXT. SILNICE R72, NEDALEKO ZÁKLADNY AGULHAS, EAST LONDON, ZEMĚ

Záběr na asi dvě desítky lidí. Tvoří dvě skupiny, v čele jedné, té větší, je major Kekana s vojenským doprovodem, naproti nim parta uprchlíků. Díváme se na ně z boku. Ten v čele skupiny uprchlíků hodí pod nohy majora Kekany malý balíček. Major se na něj podívá a my s ním.
Střih. Detail, vidíme, že je to malá krabice, která obsahuje dvě konzervy s tuňákem a sáček s trochou rýže. Na pozadí zvuk blízko prolétajících F-302ek. 

UPRCHLÍK1: Tohle ne! Tohle není jídlo pro 7 lidí! 

KEKANA: Uklidněte se! Všichni dostáváte stejně a tolik, kolik můžeme dát!

Detail na uprchlíka, který ztratí trpělivost a odchází. Ostatní se zlostně podívají na pěchotu a hlavně na jejich zbraně a také odcházejí.



INT. HANGÁR 3, ODYSSEY 

Stojíme v průletovém hangáru Odyssey, vidíme Gummyho u F-302ky, jak stojí s papíry v deskách a něco do nich zapisuje. Potom to odloží na nejbližší stolek a dává se do kroku. Přidává se k němu Mole. 

MOLE: Hej, jak se připravuješ na večer? 

GUMMY: Co? Co bude? 

MOLE: Je 14… Večer je vyhlášený pro naši směnu volno. 

Gummy se zastavuje a Mole s ním.

GUMMY: Jako, to je dneska to povyražení, co nám z milosti dali Pierson a Kaushal?

MOLE: Ty vo… jediná věc, na kterou se můžeme v těchhle zavšivených dobách těšit a ty o ni nevíš? 

GUMMY (jízlivě): Hele, nech toho a raději se jdi osprchovat. 

MOLE: Si piš, brácho.

Mole opouští Gummyho, a ten pokračuje pomalým krokem dál. Když prochází kolem technika, který se hrabe v nějakém složitě vypadajícím zařízení, opět se zastaví.  

GUMMY: Specialisto, nevíte, kde je major Murray? 

TECHNIK: Ou, byl dole, u zbytku 302. 



INT. HANGÁR 1, ODYSSEY 

Poručík vstupuje do levého hangáru Odyssey a rozhlíží po prostoru hledajíc Murraye a my s ním. Všimneme si ho téměř okamžitě a také vidíme, že má společnost v podobě majora Kekany. Oba dva spolu o něčem diskutují, a to velmi živelně a přesto potichu, zdá se, že šeptem. Náhle se oba zastaví, řeknou si poslední dvě věty, a Kekana odchází. Jde směrem k nám a prochází kolem Gummyho zamyšleně. Murray, když si všimne svého přítele, tak k němu vykročí a Gummy udělá to samé.

MURRAY: Hej… Už jsi v pohodě? 

GUMMY: A ty? 

MURRAY: Více méně… 

Odmlka. 

GUMMY: Co jsi řešil s Kekanou? 

MURRAY: Ah, ty podělaný uprchlíky. Jsou tu týden a už nás chtějí sežrat. 

GUMMY: Doufám, že ne doslova… Hele, potřeboval bych laskavost, slyšel jsem, že večer je nějaký volno nebo co. 

MURRAY: Jo, to jo. Na směny, ale stejně. 

GUMMY: Potřeboval bych trochu alkoholu, myslím, fakt skutečného. 

Střih. Záběr na Radhu, která stojí mezi dvěma stíhačkami spolu s technikem, jenž ji podává hlášení. 

SPECIALISTA: Není to vůbec dobré pro motory, majore, ale nic jiného nám nezbývá… 

Technikova řeč ale postupně mizí do pozadí, jak se Radha soustřeďuje na dvojici pilotů (prostřih, na Gummyho a Murraye), která si ji nevšimla. Major mírně přimhouří oči a potom se opět věnuje technikovy.
Střih. Zpátky u pilotů.


MURRAY: … co se dá dělat. (odmlka) A to hodláš nějakou vojandu někam pozvat? 

GUMMY: No… Letová z Agulhas... 

MURRAY (mírně překvapeně): Ta černoška? 

GUMMY (načepýřeně): Jo, je to snad problém? 

MURRAY (s úsměvem): Ty takový křesťanský chlapec se ptá věřícího křesťana, zda může-

GUMMY: Zmlkni, myslíš, že nevím, že jsi byl první den na Odyssey v kajutě tý roztomilý Číňanky?

Odmlka. 

MURRAY: Jak to víš? 

GUMMY: Řeči se na lodi nesou rychle…

MURRAY: Třeba jsme hráli jen karty.

GUMMY: Jo, to si dovedu představit. 

MURRAY: Tak jo, jak říkám, můžu se po něčem kouknout… 

GUMMY: Hlavně kvůli tomu nebombarduj uprchlíky… 

MURRAY: Nebudu. Ne moc… málo. Mám teď něco na práci.

GUMMY: Fajn, najdeš mě na třetím. 



EXT. OBĚŽNÁ DRÁHA, GARO

Uvozující záběr na EJF Slavia setrvávající na oběžné dráze Gara. Kolem zadní části je postavena jakási konstrukce. V okolí prolétají dva scorpiony a goa´uldská nákladní loď. Trup a motory lodi jsou opravovány. 



INT. CHODBA, EJF SLAVIA

Pohled do prázdné chodby se šedivými kovovými stěnami. Jedno světlo mírně poblikává. Do ticha se náhle ozvou něčí kroky a jakési pobroukávání. Zprava se vynoří doktor Zelenka v bílém plášti. S brýlemi nízko na nose hledí do papírů, které drží v obou rukou.  

Od stropu se ozve zapraskání z reproduktorů a hned na to se chodbou rozlehne ženský hlas. 

IVANOVOVÁ (z reproduktorů): Tady admirál Ivanovová. Doktor Zelenka ať se ihned dostaví do mé pracovny. 

Radek se zastaví jen pár metrů od kamery, spustí ruce s papíry kolem těla a otráveně se podívá ke stropu. 

ZELENKA (česky): Že já sem dneska chodil! 

Doktor se na místě otočí a jde zpět.



INT. PRACOVNA ADMIRÁLA IVANOVOVÉ, EJF SLAVIA

Pohled do pracovny Ivanovové, která je na rozdíl od té na Garu velmi rozlehlá. Jedná se totiž o upravený můstek Slavie. Všechna stanoviště v zadní části jsou pohaslá, osvětlena je jen skleněná mapa galaxie s taktickým stolem. Plošině v prostřední části, kde dříve bývalo velitelské křeslo, vévodí  nyní tmavý stůl na tenkých nerezových nohách. Kolem něj stojí osm jednoduchých židlí ze stejných materiálů. Na úplně nejnižší pozici před stanovišti pilotů, před proskleným čelem, má admirál svůj stůl. Podobně jako ten v pracovně na Garu je i tento téměř do posledního místa zaplněn papíry a různými deskami. Ivanovová sedí před rozevřeným notebookem a něco píše. 
Ozve se zvuk otevírání automatických dveří a kamera se k nim rychle otočí. Stojí v nich doktor Zelenka. 

ZELENKA (nervózně): Admirále…

IVANOVOVÁ: Á, to jsem ráda, že jste tu. Pojďte dál, doktore. 

Radek vykročí, střih, záběr zpět na Ivanovovou. Admirálka se zvedne od stolu a zaklapne notebook. Doktor částečně vstoupí do záběru. 

ZELENKA: Co jste potřebovala, madam?

IVANOVOVÁ: Chtěla jsem se vás osobně zeptat, jak pokračuje vývoj naší nové bomby. 

Z tónu admirálčina hlasu se dá vyčíst určitá povýšenost. Otázka jako taková je totiž úplně zbytečná. Ivanovová očividně zná odpověď a jen začíná nějakou hru. 
Záběr se přesouvá na překvapeného doktora.

ZELENKA: Mrzí mě to, ale skoro vůbec jsme nepokročili. Dá se říct, že přešlapujeme na místě.

IVANOVOVÁ (udiveně): Jak je to možné? 

Admirálka nakloní hlavu na stranu a zadívá se Radkovi zpříma do očí. 

ZELENKA: Víte, že informace k výrobě ZPM bomby čerpáme z asgardského jádra. 

IVANOVOVÁ: Jistě. 

ZELENKA: Zatím to všechno byly jen teoretické věci. Matematické důkazy, fyzikální propočty… To všechno jsme mohli opsat. Pomohlo nám to pochopit princip, dokázali jsme spočítat, jakou sílu a účinnost by taková bomba měla… Vlastně by se tomu ani nemělo říkat ZPM bom-

Ivanovová ho přeruší.

IVANOVOVÁ (jakoby zvídavě): V čem je tedy problém? 

Admirálka se usadí zpět do své kolečkové židle a netrpělivě vzhlédne. Radek si jen povzdechne. 

ZELENKA: Nemáme ponětí, jak ji zkonstruovat. Sice bychom možná na nějaký způsob přišli na základě našich zkušeností se ZPM a generátory Aurora, ale je to příliš nebezpečné. Ty výpočty se vztahují jen pro plány uložené v jádře. 

IVANOVOVÁ: Proč tedy nezačnete pracovat podle nich? 

ZELENKA: To je právě ono. S jistotou víme, že tam ty plány jsou, jen je nemůžeme přečíst. 

Ivanovová se zatváří nechápavě. Položí obě ruce na stůl. Trochu dokonce zvýší hlas. 

IVANOVOVÁ: Nemůžete je přečíst?!

Radkovi se její tón očividně moc nezamlouvá, ale přesto se nenechává vyvést z míry. 

ZELENKA: Jsou zašifrované. Víte, jádro je rozděleno na několik sekcí. V té přístupné jsou popsány tisíce užitečných technologií, umělá gravitace, štíty, využití transportního paprsku… dokonce i základní zbraně. 

IVANOVOVÁ (sarkasticky): Předpokládám, že v té zašifrované je zrovna náhodou jen a pouze naše ZPM bomba. 

ZELENKA: Vlastně je ta zašifrovaná část obsáhlejší než ta přístupná. Je tam všechno, co se týká zbraní hromadného ničení, biologických zbraní, spousta experimentů a dokonce, podržte se, celá historie Aliance čtyř ras.

Doktor se při posledních slovech rozzáří nadšením, ale admirálka jej rozhodně neopětuje.

IVANOVOVÁ (rázně): Tak moment, jak to víte, když je to zašifrované? 

Doktor zamžiká a trochu se pousměje.

ZELENKA(sarkasticky): Obsah je v té přístupné části.

IVANOVOVÁ: Proč nesestrojíte bombu sami? Generátory Aurora z našich lodí pracují přece na stejném principu jako ZPM. 

Radek se zatváří rozpačitě. 

ZELENKA (opatrně): Přesto, ten rozdíl mezi nimi je markantní. 

Admirálka se zatváří, jako by ji odpověď nestačila. Radek ztrácí trpělivost. 

ZELENKA (ironicky): Chápu, že podle vás co je větší, to je lepší, ale takhle to bohužel nefunguje vždy. 

Ivanovová doktora zpraží pohledem. Přísně se tváříc se pohodlně opře a vezme do ruky stříbrnou propisku ze stolu. Chvíli oba mlčí. 

IVANOVOVÁ: Máte nejlepší vybavení, co vám můžeme poskytnout. Málokdo si může dovolit jen tak přijít a říct, že končí s jedním projektem, protože se mu nelíbí, a my mu dáme druhou šanci na jiném. Kdybychom vaši nespolehlivost opravdu zohlednili, už jste mohl být u mariňáků…  

Doktor se dívá kamsi před stůl a mlčí.
 
IVANOVOVÁ (zvýší hlas, silný ruský přízvuk): Možná vám to tak jako všem těm zasranejm pacifistům nedochází, ale my tu bombu potřebujeme. 

ZELENKA (sarkasticky): Odešel jsem od biologické zbraně, a vy mě přiřadíte k něčemu, co vypaří planetu? 

IVANOVOVÁ: Taková bomba nám dodá zpátky znovu respekt, od toho byly na Zemi atomovky, kvůli respektu! S dvěma třetinami flotily v pánu nejsme teď pro nikoho hrozba! (pauza) Z téhle pozice se nedá vyjednávat! (pauza) Vždyť vy… sakra, vždyť vy se můžete hrabat ve všech vědomostech jedné z nejmocnějších ras, co kdy existovala. A co z toho máme? Pliveme na orijské latríny nějakými coilguny, střílíme obyčejné atomovky… (Zelenka chce něco dodat, ale Ivanovová ho nenechá) Vidím, že vás více fascinuje historie dávno zaniklé Aliance než prostředky, jak tuhle zasranou válku vyhrát. 

Admirálka prudce vstane ze židle a přistoupí k prosklené stěně. Oddychuje.

ZELENKA (naštvaně): Se vší úctou, madam, tohle si nezasloužím. Kdyby NID asgardské jádro celé roky neschovávala a netajila jeho existenci, už jsme mohli dávno všechno mít. Oba víme, že i databáze na Atlantis má skryté soubory, to není moje chyba. (pauza) Když armádě začne hořet koudel za zadkem, hodí to na vědce. Postavte nám bomby nebo budete mít lidstvo na svědomí… 

Admirálka jej zpočátku nevnímá a začne vést svůj vlastní monolog. 

IVANOVOVÁ (opovržlivě): Plukovník Samuels měl pravdu. Vyměkli jsme. Celý UNATSEC… Civilisti...

Ivanovová najednou vrhne po Radkovi pohledem. Přimhouří oči a začne hovořit naprosto klidným, vyrovnaným hlasem. 

IVANOVOVÁ: Naši tollánští přátelé prý objevili na P5P-818 nějaké antické ruiny. (pauza) Myslím, že byste se tam měl podívat. (pauza) Přijdete na jiné myšlenky. 

ZELENKA: Přeřazujete mě? 

IVANOVOVÁ: Prozatím, ano. NID pošle svoje speciality, aby zkusili konstrukci bomby. 

ZELENKA (ironicky): NID získává poměrně dost půdy pod nohama, nemyslíte?  

Ivanovová po něm vrhne agresivní pohled. 

IVANOVOVÁ: Další mise v poli, doktore. (ironicky) Přeji vám hodně štěstí. 

Záběr na Zelenku. Radek sarkasticky zasalutuje a odchází z místnosti. 
Záběr na Ivanovovou. Oddechne si a napije se z hrnku před sebou. Zhluboka dýchá.
Odtud jde střih na - 



INT. ODYSSEY, STROJOVNA

Jsme ve strojovně Odyssey. Major Kaushal sedí u jedné z počítačových konzol a vypadá to, že do teď na ni pracovala, ale major Murray, který se nad ní sklání, ji zřejmě přerušil.

MURRAY: Říkám vám, majore, situace tam venku je nezadržitelná. Botswanští vědí, že nad námi mají převahu. 

RADHA: Asi ano, ale plukovník Pierson vydal rozkaz.

MURRAY (zlostně): K čertu s jeho rozkazem! 

RADHA: Major Kekana s ním souhlasí.

MURRAY: Jo, major Kekana je totiž idealista. Zkáza téhle základny.

RADHA: Ve vašem profilu stojí, že jste taky idealista…

Major vstává a jde ke dveřím strojovny. Murray ji následuje. 

MURRAY: Sud s prachem. Je to jako sud s prachem. Myslíte, že nikdo neví, že jim dáváte stále méně jídla? 

Radha se ve dveřích zastaví. 

RADHA: A co doporučujete? 

MURRAY: Řekl jsem vám to před měsícem a říkám to znova, majore. Někdo schopný by konečně měl převzít velení…!

RADHA: A ten někdo-

MURRAY (rozzuřeně): Už nejsme členové pravidelné armády! Copak to nevidíte? Nemáme spojení, nemáme zásoby, prakticky jsme v obležení. Jestli nevidíte realitu, tak… Já ji vidím. 

RADHA (zlostně, potichu): Já ji taky vidím…! Majore, pokuste se o vzpouru a postavím vás ke zdi. Je to jasné…?

MURRAY (vzdorovitě): Jasné, majore…!

Na to Radha odchází a nechává Murraye rudého vzteky stát ve dveřích strojovny. 



INT. ODYSSEY, MŮSTEK

Záběr na plukovníka Piersona, který sedí ve svém křesle, zvláštním pohledem se dívá před sebe a poslouchá hlas z rádia. Přichází Radha a staví se za plukovníka. 

WEYERS (z rádia, zlostně): Slíbili jste nám dostatek jídla, zatím to vypadá spíše jako byste nás chtěli vyhladovět!

PIERSON (do rádia): Naše zásoby nebyly určeny pro milion zahraničích uprchlíků, musíte s tím vystačit.

WEYERS (z rádia, zlostně): To nebyla součást dohody. Na rozdíl od vás my tu musíme pracovat!

PIERSON (do rádia): Armáda vás chrání a většina obyvatel města na polích pracuje taky, to víme přece oba dva. 

WEYERS (z rádia, výhružně): Musíte nám dávat více, jinak…

PIERSON (do rádia): Jinak co? 

WEYERS (z rádia): Hladoví lidi dělají zoufalá rozhodnutí, plukovníku. 

PIERSON (do rádia): Znovu mi vyhrožujete? 

WEYERS (z rádia): Tihle lidé mě neposlouchají, protože mám nějakou hodnost. Poslouchají mě, protože jsem jim zatím vždy dovedl zachránit život, sehnat jídlo, vodu, léky. Pokud je zklamu, vezmou si to od vás sami. 

PIERSON (do rádia): Jako jste to dělali, než jste k nám přišli? 

WEYERS (z rádia): Tahle dohoda může fungovat, pokud ji budou plnit obě strany. Moje není ta, která porušuje pravidla. Dejte nám dost jídla na přežití a práci a může to stále fungovat… Weyers konec. 

PIERSON: Sakra…

Plukovník se postaví a přejde k oknu. Radha jde pomalu k němu.

RADHA: Budeme muset počkat, než na vyhladovění zemře dostatečně velký počet botswanských uprchlíků. 

PIERSON (otáčí se, šokovaný): Cože?!

RADHA: Říkala jsem vám od počátku, že vaše politika appeasementu nebude fungovat a že to takhle skončí! Sedm dnů a schyluje se k útoku! 

PIERSON (ironie): A co navrhujete? Počkat na hladomor? Bombardovat je? Napalm, nebo chemický útok? Tříštivé pumy by možná mohly stačit, že? 

RADHA: Buď to, nebo čekat až zaútočí. A pak to nebude o mnoho lepší…

PIERSON: Možná jsem neschopný velitel, ale aspoň nemluvím o likvidaci milionu uprchlíků tak chladně, jako vy, majore. 

RADHA: Schopnost rozhodovat dělá velitele velitelem. 

PIERSON: Pokračujte v distribuci jídla v malých dávkách. Snad to pomůže. 

RADHA: Budeme čekat na zázrak?

Pierson se otočí zpátky k oknu.

PIERSON: Lepší nápad nemám. 


INT. PRACOVNA ADMIRÁLA IVANOVOVÉ, EJF SLAVIA

Kamera sleduje zezadu doktora Zelenku přicházejícího ke dveřím. Ještě než stačí stisknout tlačítko na ovládacím panelu na pravé straně, dveře se samy otevřou. Stojí v nich plukovník Samuels spolu s nějakým neznámým mužem, podle hodnosti na uniformě se jedná o majora. Oba ustoupí na stranu a Zelenka opouští můstek. 

SAMUELS (přichází s úsměvem k admirále): Říkala jste, že mě chcete vidět co nejdřív. 

IVANOVOVÁ (chladně): Byl to rozkaz. (pauza) Leonidas s dvěma dalšími loděmi dojednali pomoc s Jaffy z Chulaku, tamní prý budou moci postrádat čtyři Ha’taky pro pomoc Zemi. 

SAMUELS: Na Jaffy bych nespoléhal. Ať už plánujete cokoliv, počkal bych, dokud nepřiletí posily z Pegasu…

Admirálka ho přeruší.

IVANOVOVÁ: Hlášení těch vašich pozorovacích lodí z Země jasně říká, že nepřítel přesunuje k Měsíci jeden konvoj za druhým. Chystají invazi. Chci tam i vaše lodě, Samuelsi.

Plukovník Samuels se samolibě ušklíbne, ale zdrží se jakéhokoli komentáře. Místo toho ukáže na muže v uniformě, který s ním přišel. Vypadá skoro jako pravý opak Samuelse. Má nízké čelo a stále ještě hodně vlasů, je mnohem hubenější a také o kousek vyšší.

SAMUELS: Admirále, chtěl bych vám představit majora Zdicka. Velí speciální jednotce efektivního boje s nepřítelem. 

ZDICK: Admirále…

IVANOVOVÁ (kývne): Majore… (na Samuelse) Takže tohle je ten náš týden? 

Samuels kývne.

IVANOVOVÁ: Dobrá, myslím, že jsem čekala dost dlouho na vyřešení téhle vaší záhady, plukovníku.

SAMUELS: Tady major za vámi přišel s jistou žádostí…

IVANOVOVÁ (překvapeně): Žádostí?

ZDICK: Jedná se o specialistku Liu Yulanovou. Myslím, že by mohla být pod mým velením velmi užitečná. 

IVANOVOVÁ: To si opravdu myslíte? Zrovna jsem četla její složku… (pauza, zvedne ze stolu desky s logem UNATSECu) Nervové zhroucení, neuposlechnutí rozkazů podle Protokolu, tři týdny ve vězení… (pauza) Civilista. Žádné vojenské zkušenosti… Mám pokračovat? Ať už je ta vaše jednotka cokoli, mohla by ji kompromitovat. Práci, kterou teď má, dostala jen pro to, aby byla pod dohledem.

SAMUELS: Admirále, myslím, že nechápete, jak moc může být slečna Yulanová důležitá. Již jsme zde mluvili o jejích schopnostech. V týmu majora Zdicka by se mohla seberealizovat více než na misích, kde si musí hrát na boha a předvádět pouťové triky se slepými starci. 

IVANOVOVÁ: Myslím, že toho chápu hodně, plukovníku. Nevím, která znovuoživená část NID tohle organizuje (pauza, pohlédne na Zdicka), nebo co je ta vaše jednotka vlastně zač, ale opravdu vám nemohu Yulanovou svěřit. Připadá mi to jako příliš velký hazard. 

SAMUELS: Posílat ji na mise není hazard? S jejími schopnostmi?

ZDICK: Můj tým ji potřebuje, admirále. Už jsem ztráceli naději, že najdeme ještě…

Admirálka prudce vstane od svého stolu.

IVANOVOVÁ (hlasitě): Dost! Yulanová zůstává na Garu a dál se bude účastnit normálních misí. Poslední slovo! (pauza) A vy, chci hned informace, o tom vašem programu! Lidi neléčí dotekem každý den, předpokládala bych, že vás to zaujme více. 

Admirálka odejde zpoza stolu. 

IVANOVOVÁ: Ale s vámi to ani nehnulo. Takže se s tím asi setkáváte každý den. Za mými zády zadržujete informace. (pauza) To se mi nelíbí. 

Plukovník spojí rty v jedu úzkou linku a probodne admirálku pohledem. Beze slova se otočí a odchází. Major Zdick jej následuje. 

IVANOVOVÁ: Samuelsi! Jestli to takhle půjde dále, nechám NID rozpustit.

Samuels se otočí a pousměje se. 

SAMUELS: Nechám pro vás udělat prezentaci, ale pouze informace, které považuji za… (pauza) přijatelné. (ukáže prstem) Ale nemám z toho radost..!

Pak se znovu otočí a pokračuje v chůzi. Už jsou skoro u dveří, když admirálka znovu promluví. 

IVANOVOVÁ (vyrovnaně): Majore Zdicku?

Zdick se zastaví a napůl se otočí. 

ZDICK: Ano, madam?

IVANOVOVÁ: Chtěla bych zprávu o té vaší jednotce. Jména, akce, všechno. 

Než stačí major odpovědět, přeruší ho plukovník Samuels. 

SAMUELS (chladně): Obávám se, že jakékoli poskytnuté informace by mohly jednotku a její operace poškodit. Navíc myslím, že tady major vašemu přímému velení nepodléhá.    

Plukovník nasadí vítězoslavný úsměv a oba se otočí k odchodu. Pohled na překvapenou admirálku. Opírá se o svůj stůl a není schopna cokoli říct. 


INT. BAR, GARO

Pohled do kouřem zamlženého prostoru, hospody v jedné z novějších budov na Garu. Na podlaze z velkých šedých dlaždic stojí několik prostých dřevěných stolů bez ubrusů a židlí. Vysoký bar v pozadí působí prázdně a opuštěně – stojí na něm jen několik špinavých prázdných sklenic. Za barem nikdo není, asi šla spát i obsluha. U menšího stolu uprostřed sedí doktor Zelenka s majorem Griffithem. Až na jednoho spícího muže u stolu se sklenicí zpola naplněnou jakýmsi tmavě hnědým nápojem na pravé straně, je hospoda zcela prázdná. 

Střih, bližší záběr na doktora Zelenku. Zrovna si sundává brýle a mne si oči. Slyšíme hlas majora Griffitha. 

GRIFFITH: Dneska jste to protáhnul, doktore. 

Radek zamrká a nasadí si brýle.

ZELENKA: Večer jsem si myslel, že je to všechno, co potřebuju. 

Zelenka nepatrně kývne hlavou a záběr se začne oddalovat. Na stole stojí tmavě hnědá asi litrová láhev s oranžovým štítkem. Na talířku vedle ní leží hromádka zelených slupek z nějakého neznámého ovoce. Nalevo vidíme pět malých sklenek; major s doktorem jsou očividně poslední, kdo vydrželi. 

GRIFFITH (s úsměvem): Teď už si to nemyslíte?

Doktor si jen oddechne a na chvilku zavře oči. 

ZELENKA: Popravdě jsem čekal, že tu bude něco trochu…méně exotického. 

GRIFFITH: Tohle je lepší než vodka. Žádné svinstvo. Jen šedesát procent lihu. Lékárny zásobujou přednostně. 

Doktor ukáže na hromádku slupek. Za ní leží ještě polovina jakéhosi plodu připomínající křížence mezi kiwi, citronem a mangem. 

ZELENKA: A tohle? Jak jste říkal, že se to…

GRIFFITH: Místní tomu říkali takucci. Vrhavý citróny. Dejte si to bez lihu a máte důvod, proč nejít na misi.  

Major vezme do ruky tmavou láhev a zatřese s ní. 

GRIFFITH (chraplavě): Nesmíme nechat stopy. 

Střih, záběr o chvíli později na Zelenku, jak s odporem odhazuje zelené slupky. 

ZELENKA: Byla to opravdu poslední?

GRIFFITH: Byla. (pauza) Zábavný je, že jsem tuhle věc našel, když jsem před měsícem nebo kdy šel zatknout tu Číňanku. Byla v jejím pokoji.

ZELENKA: Myslíte Liu? 

Griffith se šibalsky usměje. 

GRIFFITH: Liu? 

Radek na jeho pošťouchnutí nereaguje. 

ZELENKA: Specialistku Yulanovou…

Griffith kývne. 

GRIFFITH: Předtím jsem neměl alkohol v krvi snad patnáct let…

Radek naznačí ‚na zdraví' prázdnou skleničkou a dodá.

ZELENKA (melancholicky, ironicky): V zákopech není nikdo abstinentem…

Griffith jeho narážku tak úplně nepochopil a raději ho plácl do zad a přešel na jiné téma.

GRIFFITH (opilecky): Teda Zelenko, obdivuju vás. Většinou to bejvá támhle ten, kdo je tu se mnou poslední. 

Zelenka zakýve hlavou do strany. Major pokyne na spáče oběma rukama objímajícího stůl. Radek jen trochu hořce pousměje.

ZELENKA (opilecky): Tohle je divný. Říkej mi Radku…

Griffith zavře oči a přikývne.

GRIFFITH (opilecky): Radku, já jsem Joseph! 

Zmoženě vydechne a položí obě ruce na stůl. Radek si podepře oběma rucema hlavu, vypadá unaveně. 

ZELENKA: Co se asi děje na Zemi?

GRIFFITH (zahořkle): To radši nechtěj vidět. 

ZELENKA: Máš tam někoho?

GRIFFITH (ironicky): Šťastné manželství a tucet dětí. (pauza) Co ty, doktore? 

ZELENKA (rezignovaně): Dvě sestry, přítelkyni… po návratu z mise jsme se chtěli vzít.  

GRIFFITH: Jo ta mise se nám kurevsky protáhla…

ZELENKA: Nejvíc mě doráží to ticho. Nikdo se neozve. Nezachytíme ze Země jedinej signál… Sakra, sám jsem měl ve sklepě malej subprostorovej vysílač. Co když nás bez milosti vyhladili?

GRIFFITH (rozhodí rukama): Používají rušičky. V každý normální válce se používají. (pauza) Říkal mi to Mitchell. 

ZELENKA: Je tohle normální válka?

GRIFFITH: Chceš znát můj názor? Normální válku teď mají na matičce Zemi. Tohle, co tu děláme my, to je sraní u zdi. Snažíme se to dělat, jak nejlíp umíme a doufáme, že ta zeď jednou spadne.  

Doktor jej ale vlastně ani nevnímá. Dál upírá zrak k desce stol a přemýšlí nahlas.

ZELENKA: Pořád tam na ty lidi musím myslet… (pauza) Co zničili? Koho zabili? Jak dopadla moje země? Pořád si říkám, co by v té mojí malé zemi chtěli… 

GRIFFITH (povzbudivě): Na jedno nezapomeň, Radku. Lidi jsou bastardi, co přežijou všechno. 

Doktor Zelenka jen skoro neznatelně přitaká. Záběr se vzdaluje, opouští budovu a po skocích se dál vzdaluje od základny. Za lesy na východě vychází narůžovělé slunce a zalévá zamlžené údolí mdlým světlem.

Střih na - 



INT. AGULHAS, HANGÁR 

Detailní záběr na na roštu pověšené a na ohni opékané zvíře, které připomíná ze všeho nejvíce prase. Kamera oddálí. Pečínka stojí na kraji těsně před hangárem na letišti na Agulhas a kolem ní mlsně postávají piloti a pár dalších lidí z personálu agulhaské základny. Je už večer, asi půlhodina po západu slunce. Vidíme, že samotný rošt je před pohledy zvenčí zakryt dvě k tomu účelu dobře zaparkovanými Scorpiony.  
Střih, detail na opodál stojícího plukovníka Piersona a majora Kekanu, oba se také dívají na chystanou večeři.

KEKANA (znepokojeně): A je to dobrý nápad? Jestli některý z uprchlíků tohle to uvidí, tak jsme…

PIERSON (letargicky): Klid majore. (odmlka) Najděte si nějakou hezkou sestřičku z místní nemocnice, vybalte na ni to nejlepší, co máte a dneska večer si užijte. (odmlka, detail na znechuceně se tvářícího Kekanu) Uvolněte se, to je rozkaz. 

Pierson vykročí směrem k pečeni, kde stojí Mole a něco všem nalévá z velkého hrnce. Plukovník se postaví do řady, která se mezitím utvořila, teď dostává nášup Ann.

ANN: Hmmm… (čichá si), co to je?

MOLE (v náladě): Takovej lehkej alkohol. 

ANN (šeptá): Alkohol? Si se zbláznil, ne? Co kdyby to viděla major Kaushal?

MOLE: Neboj, nic silného to není, neopiješ se z toho. Pokud toho nevypiješ moc, ovšem. (odmlka) Jen, aby ses dostala do nálady.

Ann se napije, nejprve se zatváří znechuceně, ale potom to do sebe hodí celé. 

ANN: Není zase tak špatné. Ale jak si to vyr… (zarazí se) Víš co, raději to ani nechci vědět. 

Ann si nechává ještě dolít a uvolňuje místo dalším lidem v řadě. Poodejde k majoru Murrayovi, který zdá se řídí opékání a při tom vykládá jedné důstojnici z personálu Agulhas nějakou veselou historku.

MURRAY: …no a prostě to začalo hořet (hlasitý smích). Jak se to, jak se to pokoušel uhasit a mával s tím zapalovačem, tak kolem něj šlehaly takové plameny, že to vypadalo jako příchod satana z pekla. A on s tím pořád mával, ale ono to nepřestávalo hořet. Ale nejlepší bylo, jak vypadal potom. Měl úplně ohořelé obočí a ofinu a rudé tváře. Prostě neuvěřitelné.

ANN: Ale majore, snad zase nevykládáte tu o splašeném zapalovači?

MURRAY (pokrčí rameny): Proč ne, ta vždycky pobaví.

Ann se dává s důstojnicí do řeči a major se proto opět začne věnovat praseti. Sehne se a ze země vytáhne na půl rozřízlou plastovou láhev, ve které má namíchanou svou vlastní speciální omáčku na opékání a začne jí pomazávat celé prase. Když je u hlavy, jeho pohled něco zaujme. 
Střih, pohled z Murrayova pohledu. Vidíme Gummyho, jak nepokrytě koketuje letovou důstojnicí základny. Baví se spolu a oba se smějí. V tom okamžiku bere důstojnice Gummyho za ruku a odvádí ho do tmy. Záběr zpátky na Murraye, který se nejprve zamyslí a potom potřese hlavou, aby se vrátil do reality.

MURRAY (nahlas): Tak jo, myslím, že je to fertig, lidi.

Všichni se začnou shromažďovat kolem pečínky a postupně dostávat svou porci. Někdo zprovoznil hudební aparaturu a vzduchem naplněným veselím a dočasnou bezstarostností se začíná linout hlas Franka Sinatry a jeho písně Somethin‘ Stupid. Takto záběr pokračuje ještě 20 vteřin, kdy kamera zabírá každého nám známého člověka, jak jí, baví se a směje spolu s ostatními. Dokonce je tu i major Kaushal, která konverzuje a usmívá se spolu s Casey. Záběr končí, když se kamera zvedá nad kouř opékané pečínky a zabírá noční oblohu. Zvuk hudby postupně přechází…    



INT. AGULHAS, UBIKACE PILOTŮ

…v ne moc hlasitý, ale přesto zřetelný zvuk alarmu. Jsme v měsícem osvětlené ubikaci pilotů, kamera zabírá velkou část místnosti a dveře, kromě zvuku alarmu slyšíme, že za dveřmi, na chodbě ubytovny, se spěšně pohybují lidé. Najednou někdo otočí klikou a vrazí dovnitř. Je to Ann, oblečená v pilotní výstroji. Nevchází dovnitř, zůstává ve dveřích.

ANN (nahlas): Bradone!

Střih, detail na poschoďovou postel, v nichž se válí (každý ve vlastní) dva piloti. Jeden si okamžitě sedá.

MOLE (ospale): Co je? 

ANN (mimo záběr): Copak neslyšíš, poplach!

Sedá si i druhý spící pilot, poznáváme Gummyho.

GUMMY (ospale): Útok? 

ANN: Gummy? (odmlka, překvapeně) Co tu děláš? Myslela jsem, že budeš… už jsem pro tebe poslala… No, to je jedn… (odmlka) Ne, útok ne, něco se semlelo v uprchlickém táboře, během oslavy slyšeli mariňáci střelbu. 

MOLE: A…?

ANN: Mariňáci vzali pár uprchlíků kvůli výslechu.

GUMMY: A to je namíchlo, co? 

ANN: Dva uprchlíci ten výslech nepřežili… Třetina 302 je ve vzduchu, Murray vás oba chce ve Scorpionech z Odyssey. Tak už lezte z těch postelí!

Hned na to Ann odbíhá pryč.

GUMMY: Fajn, šéfe…



INT. SCORPION, RUNWAY AGULHAS, ZEMĚ

Záběr zepředu na běžícího Gummyho a Molea. Kamera se otáčí, vidíme, že oba běží poslednímu nezničenému hangáru letiště, před nímž jsou vedle sebe zaparkované kromě několika stíhaček dva Scorpiony. Kolem nich projíždí tři odkryté nákladní vozy plné vojáků. Alarm je už tichý, místo toho ale slyšíme dálkou tlumenou střelbu. 
Střih. Záběr dovnitř Scorpionu, Gummy si usedá na místo pilota. Uvnitř je ještě mechanik, ale ten vzápětí odchází.

MECHANIK (odchází): Je připravený a zkontrolovaný, pane.

Gummy aktivuje systémy letounu, zavírá dveře a začne stroj zvedat.

GUMMY: Scorpion tři startuje.

MOLE: Scorpion pět start.

Prostřih – CGI záběr, dvojice Scorpionů se ladně zvedá ze země a nabírá výšku a směr k táboru uprchlíků.

GUMMY (do rádia): Letové? Odyssey? Slyšíte mě někdo? 

MURRAY (z rádia): Slyšíme vás oba dva. 

GUMMY (do rádia): Proč máme být ve Scorpionech?

MURRAY (z rádia): Zkusíte na botswaňany nadávat, třeba je to odradí od útoku. Pokud ne, máte tam zbraně…

GUMMY (do rádia): Rozumím…

MOLE (z rádia): Rozkaz. 



EXT. NAD OKRAJEM EAST LONDON, ZEMĚ

Kamera je uprostřed mírně rozptýleného davu lidí, botswanských uprchlíků, kteří rychle, téměř během postupují vpřed směrem k městu a k letecké základně Agulhas. Chovají se jako typický rozzuřený dav, většina z nich je nějak ozbrojena, když už ne železné tyče, tak aspoň klacek, sem tam palná zbraň. Občas někdo vystřelí do vzduchu. Skupina kolem kamery náhle zpomalí a zpozorní. Důvodem jsou dva Scorpiony, které nad nimi pomalu přelétají.

GUMMY (zesíleně, mimo záběr): Vraťte se do své osady! Pokud budete pokračovat k městu, bu…!

Z davu přichází jako odpověď palba z kalašnikova, vidíme žluté trasovací záblesky, jak mizí v trupu pozemské verze Puddle Jumperu. Gummy nemešká a svůj stroj zvedá. 



INT. ODYSSEY, MŮSTEK

Kamera zabíra majora Kaushal, jak stojí nad počítačovým terminálem taktického a pozorně poslouchá hlášení Gummyho. Můstek samotný je plný lidí, zdá se, že všichni operátoři jsou na svých místech. 

GUMMY (z rádia): …vytrvale. Už pronikají do města, ale zdá se, že se chtějí dostat hlavně do Agulhas, protože se směřují a koncentrují se u mostu. Zatím se ho ale neodvažují překročit. Horší ale je, že jistý počet uprchlíků je už na naši straně řeky a jsou skoro u základny. Postupují v několika vlnách, dvě největší jsou na břehu řeky a na pobřeží. Opakuji, jsou těsně u základny. 

RADHA (do rádia): Poručíku, oblétávejte obranný perimetr mezi mostem a Agulhas a buďte připraveni (na můstek přichází Murray) zasáhnout. Odyssey konec. 

Radha se narovná a podívá se na velitele letek Odyssey.

MURRAY: Majore, šest dalších 302 z Odyssey bude ve vzduchu do dvou minut. 

RADHA: Pošlete je nahoru, pro případ útoku Goa’uldů. 

MURRAY: Dobře. 

Murray chce odejít, ale zastaví se a otočí, když mu major dá další rozkaz.

RADHA: Ještě něco. Jakmile budou ptáčci ve vzduchu, vezměte všechny naše lidi na Agulhas, vezměte všechny zásoby, co poberete, munici pro railguny, a odvezte to na Odyssey! 

MURRAY: Nejsem si jistý, jestli-

RADHA (naléhavě): Tahle základna do pár hodin padne! Udělejte to, Murray!

MURRAY: Kde je Pierson? 

RADHA: Zkouší sehnat zásoby na loď. Tak už běžte!

MURRAY: Tak fajn…



INT. SCORPION, NAD OBRANNÝM OBVODEM AGULHAS, ZEMĚ

Kamera zabírá Gummyho zezadu, vidíme tedy skrz okno to, co vidí i Gummy. Poručík Wirgley je nad opačným břehem řeky než je město East London, ke kterému směřuje. Vidíme, že na okraji města plane několik menších požárů. Gummy se přibližuje k mostu, který spojuje oba břehy a který je nyní stěžejní místo obrany základny. Na městské straně mostu stojí už velká masa lidí. Vzápětí si můžeme i všimnout, že Gummy míjí čelo další vlny uprchlíků, tu, kterou hlásil majorovi Kaushal. 

GUMMY (do rádia): Mole, pokračují stále směrem k mostu. Mariňáci tam budou za chvíli obklíčení ze dvou stran.

MOLE (z rádia): Všímám si, dík za upozornění.

Náhle se u městského konce mostu objeví záblesk exploze. Scorpion už je blízko, takže sebou trochu trhne.

GUMMY (do rádia): Vidím exploze, na mostě!

RADHA (z vysílačky): Vyřazují obranu na perimetru Agulhas! (odmlka) Všem jednotkám, autorizuji použití smrtící palby. Hned!


FADE OUT
---
AKT 3

FADE IN



EXT. MOST SILNICE R72, EAST LONDON

Kamera je uvnitř jednoho z obranných postavení na mostě. Toto postavení je tvořeno především z pytlů s pískem. Pětice mariňáků, které toto postavení drží, střílejí krátkými dávkami nebo jednotlivými ranami.
Záběr se přesouvá na silnici na mostě. Vidíme, že na druhém okraji mostu se zastavila vlna botswanských uprchlíků postupujících z mostu. Z řady uprchlíků vyrážejí ozbrojenci a útočí na obranná postavení, ale mariňáci je zvládají odrážet. Nastane ale změna. Začne se ozývat nová palba, a to z druhé strany mostu. Najednou se pohne celý dav, zdá se, že ti vzadu tlačí na ty vpředu.
Další palba, tentokrát ale za zády mariňáků, nutí vojáky se otočit. Kamera se otáčí také. Palbu způsobila další vlna uprchlíků, která se dostala do týla obránců mostu. 

MARIŇÁK1 (křičí): Jsme v prdeli!

MARIŇÁK2: Okamžitě kontaktujte ty dva Scorpiony, který tu lítaj, ať nás sakra vyzvednou! (odmlka) A přestaňte šetřit municí, nemá to cenu.

MARIŃÁK3: Můžu si nechat jednu kulku pro sebe? 

MARIŇÁK2 (křičí): Drž hubu a střílej! 

Jednotky agulhaské obrany začnou opět plně střílet. Postup uprchlíků to o něco zpomalí, ale paniku davu to zastavit nedokáže. Naštěstí se ale objeví Gummy a Mole. Oba perfektně přistanou kolmo k silnici mostu. 

MARIŇÁK2 (křičí): Ústup!

Mariňáci z obranné pozice nečekají a zvedají se. Rychle doběhnou k  bližšímu ze Scorpionů, ze kterého povystoupí P-90kou ozbrojený Mole. 

MOLE (křičí): Pohněte!  

MARIŃÁK3: Hele, pilote, nekřič, dej sem tu zbraň, než si ublížíš, a jdi žhavit motory. 

Mole předává P-90 do rukou mariňáka a zase mizí uvnitř Scorpionu. Mariňák a dva další jeho kolegové přecházejí na druhou stranu stroje a pokračují ve střelbě na postupující dav, aby ho zpomalili. Za pár okamžiků mu jeho velitel (MARIŇÁK2) poklepe na rameno na znamení, že mají nastoupit. Vojáci jsou téměř okamžitě uvnitř a kamera s nimi. Scorpion se začne hned na to zvedat.

MARIŇÁK1: Nesestřelí nás?

MOLE: Klid, tyhle mašinky mají štíty. (odmlka) Hodíme vás do přístavu, je vás tam potřeba. 



EXT. SKLAD, ZÁKLADNA AGULHAS

Vidíme plukovníka Piersona, jak stojí u dveří jedné z budov základny, pravděpodobně skladiště. Velitel Odyssey drží v ruce osobní zbraň a výrazně s ní mává k dvěma rovněž ozbrojeným uprchlíkům, kteří se ale drží opodál.
Střih na nervózního Piersona.

PIERSON: Ne zrovna nejlepší den…

Střih na ještě nervóznější botswanské uprchlíky, jež se zřejmě touží dostat za plukovníkova záda. Náhle se rozhoupou k akci a vykročí směrem k plukovníkovi připraveni střílet. 

OZBROJENEC1: Ke tshwerwe ke tlala…

OZBROJENEC2: A re tsamaye!

Záběr zpět na Piersona, který přestane mávat a sebejistě zamíří. 

PIERSON: Jestli se ke mně přiblížíte, budu střílet!

Střih z plukovníkova pohledu, oba ozbrojenci se znovu zastavili, ale můžeme vidět, že k Piersonvě pozici se blíží další uprchlíci lákání představou skladišť plných jídla.



EXT. PŘISTAV, ZÁKLADNA AGULHAS

Jsme na začátku mola, které spojuje Odyssey s pevninou a kde mají obranné postavení výsadkáři z Odyssey. Ti zatím nejsou pod velkým tlakem, ale ostatní přístavní část základy je už prakticky dobyta. Základnou se začíná šířit požár.  Vidíme ještě osamocené skupinky vojáků agulhaské obrany, jak se snaží stáhnout k posledním místům obrany přístavu – ke dvěma válečným plavidlům námořnictva JARu. Jedna z těchto lodí již odráží od břehu a snaží se vyplout, ale ta druhá je obsazována a boj probíhá také na její palubě. V ten okamžik dojde na palubě k explozi, loď je rozmetána a začíná se potápět. Pozornost útočníku se nyní obrací na poslední možný cíl přístavu. Na Odyssey.



INT. ODYSSEY, MŮSTEK

Major Kaushal stojí u okna můstku a venkovní peklo pozoruje skrz něj. Její tvář je osvětlena žlutou září venkovních ohňů. Po krátkém okamžiku se otáčí a s odhodlaným výrazem vydává rozkaz.

RADHA: Přibližují se k nám… Aktivujte příďové railguny.

Střih do zadní části můstku k místu zbraňového operátora. Ten na rozkaz majora chvíli pracuje s počítačem a potom se otáčí do kamery

OPERÁTOR: Aktivovány. 

Záběr zpátky na Radhu, která se ještě, pořád s chladným výrazem, podívá ven. Krátká odmlka.

RADHA: Zaměřte molo mezi námi a pevninou a střílejte!

Lodí se začnou rozléhat zvuky střílejících railgunových baterií.



EXT. ODYSSEY, PŘISTAV, ZÁKLADNA AGULHAS

Kamera je opět na stejném místě mola. Výsadkáři jsou ze všech stran obklíčeni skupinami ozbrojenců. Jeden z vojáků, který je hned vedle kamery to dostane, kamera se otočí a sleduje, jak další výsadkář se ke svému kamarádovi sklání. Vypadá to, že zranění není vážné, a tak pokračuje v palbě. Nevystřelí ale ani tři dávky, když se ozve klapnutí zásobníku. Výsadkář cvičeným pohybem zásobník vyhazuje a šmátrá po dalším, ale už nic nemá.

VÝSADKÁŘ1 (křičí): Došla mi munice.

VÝSADKÁŘ2 (mino záběr): Jsem taky skoro na suchu. 

Záběr se vrací na ozbrojence, kteří ihned využívají mezery v obraně a přibližují se k výsadkářům. V tom okamžiku se je ale začne kosit cílená a přesná palba railgunů Odyssey. Vidíme čtyři až pět zlatavých proudů palby, jak smetávají ozbrojené uprchlíky a ostatní nutí se stáhnout. 

VÝSADKÁŘ3 (křičí): Tak jo děcka, stahujeme se na loď! 

Výsadkáři postupně mizí ze záběru a my můžeme ještě chvíli pozorovat palbu baterií Odyssey na pozice ozbrojenců. 



INT. BUNKR, ZÁKLADNA AGULHAS

Jsme ve stejné místnosti jako na začátku epizody, kde mají velící centrum důstojníci agulhaské základny. Uvnitř je kromě majora Kekany a jeho lidí několik mariňáků. Major Kekana se opírá o stůl a mluví s jedním ze svých důstojníků.

KEKANA: Co to znamená, přišli jsme o všechny letadla?!

DŮSTOJNÍK: Někteří z botswanských měli zbraně, pane, když prolomili obranu, vojáci ustoupili a nechali stroje na runway. 

KEKANA: Proboha… Máme jen ty na Odyssey.

DŮSTOJNÍK: S tou jsme ztratili kontakt, jen prý před chvíli viděli několik Scorpionů, jak evakuovali nějaké naše lidi. (odmlka) A plukovník Pierson, nevíme kde je. 

KEKANA (zamyšleně): Jakou odhadujete sílu botswaňanů?

DŮSTOJNÍK: Nevíme pane, podle všeho v té jejich osadě během naší oslavy převzalo několik bojovníků moc a rozhodli se zaútočit. Podle záběrů z UAV pak vyvolali střelbou paniku a uprchlíci se rozběhli jediným možným směrem k naší obraně. 

KEKANA: To znamená co? Jakou proti sobě máme sílu? 

DŮSTOJNÍK: Je obtížný rozlišit mezi civilisty a bojovníky.

Přichází voják se zprávou, kterou okamžitě předává důstojníkovi.

DŮSTOJNÍK (čte): Pane, starosta East Londonu kapituloval podmínkám bojovníků. Teď jsme to dostali drátem.

Do ticha uvnitř bunkru se v tu chvíli ozývat bušení do vrat pevnosti.  



EXT. SKLAD, ZÁKLADNA AGULHAS

Dva ozbrojenci popohnáni přibližujícím se davem se odhodlali a zaútočili na Piersona.

PIERSON (křičí): Stůj!

Jeden z botswanských vystřelí ze své lovecké zbraně a udělá ve stěně budovy, těsně nad hlavou plukovníka velkou díru. Pierson už nemešká, třikrát vystřelí a oba zabije. Střelba ale přilákala pozornost a k Piersonovi se sbíhají další lidé. Plukovník se ještě podívá směrem dopředu (prostřih kamery), kde vidíme požáry v přístavišti základny. Potom Pierson se utíká jediným možným směrem, a to dovnitř budovy. 
Střih, spolu s Piersonem probíháme potemnělým skladem.
Střih, Pierson dostává do odlehlejších místnosti budovy, prolétá jedněmi dveřmi a dostává se ven z budovy. Na chvíli se zadýchaně zastaví a snaží se zorientovat. Potom se znovu dává do běhu a kamera ho sleduje. Plukovník se dostává do uličky mezi dvěma budovami základny, kde se musí zastavit. Vidí totiž, a my s ním, čtyři ozbrojence, jak stojí v kruhu a míří na bělocha stojícího s rozpaženýma rukama. Ozbrojenci se na Pierosona otáčejí, ten neváhá a okamžitě všechny čtyři zastřelí. Zajatec botswanských sebou hází na zem.
Když jsou ozbrojenci mrtví, přistoupí Pierson k bělochovi a sklání se nad ním. Ten se okamžitě staví na nohy. Můžeme vidět, že na sobě má jen civilní oblečení, které už taky zažilo lepší časy. V zajatci ozbrojenců můžeme poznat Bryna, obchodníka, které jsme mohli vidět v Paříži na začátku Nightfall part III.

PIERSON (zadýchaně): Hej! Ty jsi uprchlík!… Stejně mi asi nerozumíš.

Bryn se opráší a plukovníkovi opětuje pohled.

BRYN: Díky za záchranu…

Pierson se trochu překvapeně podívá na Bryna, ale vzápětí se vrací do reality. 

PIERSON: No fajn. (odmlka) Držím palce!

Pierson se znovu dává do běhu ulicí mezi budovami. Ale neuběhne ani 20 metrů a má Bryna po boku.

BRYN: Jestli jsi to neprostřihl, ti střelci mě chtěli zabít. Já jdu s tebou.

PIERSON: Cože? 



INT. ODYSSEY, MŮSTEK

Kamera zabírá zbraňového operátora zrovna ve chvíli, kdy jeho počítač začne varovně pípat vinou zaznamenaného senzorového kontaktu. Operátor začne pročítat, co senzory zachytili.

OPERÁTOR (křičí): Majore, pojďte sem, rychle!

Radha, která varovné pípání už zřejmě také zaznamenala, skoro ihned vstupuje do záběru.

OPERÁTOR: Neznámé objekty na radaru, jsou na vysokém orbitu, přibližují se naším směrem!

RADHA: Identifikujte je! Jsou to kluzáky? Keshe? Mateřské lodě?

OPERÁTOR: Ne, jsou příliš malé. Velikost kolem dvou metrů na délku a jednoho na šířku. 

Střih obrazovku počítače, kde můžeme vidět radar Odyssey zobrazující přibližující se shluk červených teček a potom záběr na obličej Radhy, nejprve zamyšlený a potom s výrazem poznání.

RADHA: Projektily… Výsadkové moduly…

Operátor se podívá překvapeně na svého nadřízeného. 

RADHA: Kolik jich je? 

OPERÁTOR: Stále detekuji, chvíli to bude trvat, některé jsou dost blízko sebe. Zatím mám kolem 25 000 objektů, na 15 000 z nich směřuje k nám.

RADHA: Invaze začala.



INT. A EXT. SCORPION, NAD ZÁKLADNOU AGULHAS

CGI – díváme se na Scorpiona prolétajícího nad přístavištěm a Odyssey. Vidíme, že palba z railgunů drží dál od lodi všechny uprchlíky, ale v prostoru k přístavu přilehlé základny se ještě pohybují skupiny obránců zařízení snažící se probojovat si cestu k Odyssey. 
Střih do kokpitu Scorpiona, záběr na Gummyho.

GUMMY: Jestli po mně chcete, abych střílel dolů, dejte mi cíl!

MARIŇÁK (z vysílačky): Všude jsou cíle!

GUMMY: Myslíš si sakra, že sám vyřadím milión lidí?!

MOLE (z vysílačky): Hej, mám tu Murraye, stahujeme se.

MURRAY (z vysílačky): Všem scorpionům, návrat na Odyssey, opakuji, návrat na Odyssey.

Gummy se nervózně nadechne.

MOLE (z vysílačky): Myslíš, že nabereme nějaké chemické zbraně?

GUMMY: Nevím, kruci!



INT. ODYSSEY, MŮSTEK

Záběr na Radhu, která nyní sedí v plukovníkově křesle otočená doleva a poslouchá operátora sedící na místě kormidelníka. 

SPOJAŘ: Scorpiony se vracejí.

V tu chvíli přichází Casey, hlavní pilotka Odyssey.

RADHA (káravě): Jsem ráda, že jste to stihla do půl hodiny od vyhlášení poplachu.

Casey zrudne a neodpovídá. Jen vystřídá operátora v křesle pilota lodi.  

RADHA: Jak jsou na tom lodní systémy? 

CASEY: Prověřuji… (pauza) 

RADHA: Máme podsvětelný pohon? 

CASEY: Máme. Zatím. 

RADHA: Připravte loď ke startu. 

Casey se podívá na Radhu.

RADHA: Máte patnáct minut, pak už nebude s čím odstartovat.



EXT. SKLAD, ZÁKLADNA AGULHAS

Vidíme Piersona a Bryna, jak se plíží perimetrem základny. Jsou už mimo hlavní komplex základny, která už je plně v moci uprchlíků.
Střih, detail na nejbližší budovu, můžeme vidět rabující uprchlíky, kteří se k této budově sbíhají, protože to byl sklad potravin. 
Záběr se vrací na plukovníka a jeho nechtěného společníka. 

PIERSON: Jdi ode mě!

Bryn to však ignoruje. Pierson se zastavuje, vytahuje ze zbraně zásobník a zahazuje ho. 

PIERSON: Ani nevím, proč tě chtěli zabít…

BRYN: Už jsem jim nebyl užitečný. Navíc jsem měl smůlu…

PIERSON: A k čemu jsi jim byl užitečný předtím? 

BRYN: Obchodování, pomáhal jsem jim vyjednávat, než přišli sem k vám, a oni mě chránili. A vlastně mě i zachránili z mé lodi.

PIERSON: Lodi? Jsi rybář?

BRYN: Když je potřeba…

PIERSON: Tak teď potřebuju, abys byl návnada. Běž tamhle a upoutej pozornost, zatímco já proklouznu.

BRYN: Ani náhodou! Chci pryč z týhle planety a ty jsi přece velitel tamtý lodi.

PIERSON (překvapeně): Jak to-… Pryč? Jak pryč? 

BRYN: Nejsem z Tau’ri, uvíznul jsem tady když jste nebyli schopni se ubránit a nechali se obléhat. Je to celý vaše vina! 

PIERSON (jízlivě): No ještě lepší, takže ty jsi emzák! (pauza) Kde ses naučil anglicky?

BRYN: Když chceš obchodovat, je lepší znáš jazyk klientů.

PIERSON: Mohlo mě to napadnout… (pauza) Nemáš u sebe nějaký kouzelný emzácký vychytávka, který by nás přenesly na Odyssey.

Bryn zakroutí hlavou. Zezadu se náhle ozve střelba a oba se přikrčí.

BRYN: Nezdá se, že by nás měli v plánu nechat odejít!



INT. ODYSSEY, HANGÁR 3

Záběr na otevírající se poklop Scorpionu, ze kterého vychází Gummy. Okamžitě se u něj objevuje technik a vzápětí přichází Murray.

TECHNIK: Máte jít hned na můstek! Něco se děje.

GUMMY: Kde jsou všichni? 

MOLE: Kde je Murray? 

MURRAY: Přímo tady. Major Kaushalová zatím velí lodi, plukovník Pierson se někde ztratil. 

MOLE: Aspoň nějaká dobrá zpráva.

MURRAY: Běžte na můstek (koukne na Gummyho) Curty, pojď sem. 

Oba trochu poodstoupí, kamera zabere z detailu jejich obličeje.

MURRAY: Viděl jsem, že tam venku je to peklo.

GUMMY: Jo, polovina základny je v plamenech. 

MURRAY: Je jen otázka času, než se totéž stane s celým městem. (šeptá) Curty, musíme něco udělat s majorem Kaushalovou. 

GUMMY(šeptá): Co? Chystá něco? 

MURRAY (šeptá): Chce odletět pryč. Loď se připravuje ke startu.

Odmlka.

GUMMY (šeptá): A co chceš dělat? 

MURRAY (šeptá): Převzít velení…



EXT. SKLAD, ZÁKLADNA AGULHAS

Pierson a Bryn běží vedle sebe skrčení a kolem nich hvízdají kulky. Oba doběhnou k malému domku, který zřejmě sloužil jako strážnice na okraji základny. Za domkem se skryjí. Vidíme, že k pobřeží už to není daleko, možná něco přes 500 metrů.

BRYN: Nebudeš střílet?

PIERSON: Není čím!

Původci střelby se rychle blíží, oba se proto plazí dále. Náhle zakřičí, protože je zasažený do ramene. Pierson se zastaví a podívá se po Brynovi, jako by se rozhodoval, jestli pro něj jít nebo ne.
Ozve se další střelba a Pierson si přikryje hlavu. 

MARIŇÁK (zdálky): Umlčovací palba!

KEKANA (zdálky): Držte postup!

Přiběhnou blíže. Vidíme, že se jedná o všechny, kteří byli v bunkru agulhaské základny. 

PIERSON: Deus ex machina! Díky, majore!

KEKANA: Je dobré vás vidět naživu.

PIERSON: Poděkovat vám můžu později, vypadneme odtud. 

Všichni se opět dávají do běhu. Jeden mariňák Brynovi v domnění, že je s plukovníkem, pomáhá.

PIERSON: Jak jste nás našli?

KEKANA: My vás nenašli, hubeňouři začali obsazovat náš bunkr, takže jsme se prostříleli ven a stahujeme se k pláži. Doufám, že nás lodě a Odyssey přikryjí palbou.

PIERSON: Nebyl jste proti střelbě na ty lidi?

KEKANA: Trochu se nám změnila situace… Kdo je tenhle?

BRYN: Jmenuju se Bryn.

PIERSON: Říká, že je mimozemšťan, ale já bych mu nevěřil. 

KEKANA: Máme se ho zbavit?

BRYN: K čertu, zkusil bych vás uplatit, ale nemám u sebe momentálně žádný naquadah! Všechno zůstalo v mojí lodi.

Pierson se zastaví a všichni ostatní také.

PIERSON: Jaké lodi? 

BRYN: Říkal jsem, že jsem spadl ve svojí lodi nedaleko odtud, když začali útočit Goa’uldi. Teltak, obchodní vybavení!

PIERSON: Moment… Proč si spadl? Sundali tě? 

BRYN: Tak trochu.

PIERSON (netrpělivě): Jak trochu? Náraz jsi přežil, ne? Co zbytek lodních systémů? 

BRYN: Jako co? 

PIERSON (křičí): Jako hyperpohon, například! 

BRYN: Nevím, kluzáky zasáhly inerciální pohon, ale hyperpohon by mě být-

PIERSON: Bereme ho sebou, jdeme! 



INT. ODYSSEY, HANGÁR 3

Záběr na Gummyho, který zatlačuje Murraye za jeden ze scorpionu, odkud je nevidí zbytek techniků.

GUMMY (šeptá): Co že chceš?

MURRAY (šeptá): Ta kráva na můstku je neschopná! Vždyť to musíš vidět!

GUMMY (šeptá): Za tohle dostaneš kulku!

MURRAY: Když mi pomůžeš, tak ne! 

GUMMY: Fajn, tak převezmeš loď, co dále? 

MURRAY: Pokusím se odstrašit ty negry, co plení město a zachránit půl milionu našich. Nehodlám je rozstřílet, ale sám jsi viděl, jak zaútočili!

GUMMY: A co když ti nepomůžu? 

MURRAY: Nemůžeš mi jednou věřit?! Známe se tři roky!

GUMMY (zlostně): Právě teď bych řekl, že se neznáme vůbec!

MURRAY: Ona hodlá s lodí uletět! Necháme tady ty lidi napospas negrům z jedný strany a Goa’uldům z druhý strany?!

Gummy mlčí.

MURRAY: Nikdy jsi moc nevěřil nažehleným velitelům, tak jednou uděláme správnou věc a (Murray pokládá ruku na Gummyho rameno) zachráníme ty lidi! Společně! Curty! 

Gummy přemýšlí, ale nakonec praští Murraye do břicha a následně do obličeje. Potom se k němu skloní, aby ho zkontroloval.

GUMMY: Promiň…

Gummy odbíhá.



INT. ODYSSEY, MŮSTEK

Vidíme všechny piloty Odyssey, jak stojí před Radhou, která jim dává oškubanou verzi předstartovního brífinku. 

RADHA: Chci, aby to bylo všem úplně jasné. Za osm minut do atmosféry vstoupí zřejmě první vlna pozemního útoku. Tisíce jednomístných výsadkových modulů, a jakmile přistanou i ty, Keshe a budou brzy následovat. 

PILOT: Víme něco více? 

RADHA: Zachytili jsme puls od jedné z jejich vlajkových lodí, podle trajektorie byl zasažen nějaký cíl ve Francii, okolo města Sarcelles u Paříže. Odyssey má v provozu minimum zbraní, takže všechny 302 nás musejí krýt, až budeme odlétat.

Přibíhá Gummy, na kterého okamžitě padne majorův pohled.

RADHA: Kde je major Murray? 

GUMMY (zadýchaně): Je indisponován. Madam. 

Radha se na Gummyho podívá krajně nedůvěřivě. 

RADHA: Indisponován? Jak indisponován? A to teď, když má vyslechnout brífink, aby mohl velet všem letkám při ústupu.

GUMMY: Takže opravdu opouštíme město? 

RADHA: Kdybyste přišel dříve, slyšel byste to. Námitky až po akci, nemáme čas. 

PILOT: Když tu není Murray, kdo bude velet?

Radha se zamyslí. 

RADHA: Poručíku Wrigley, vy jste po majoru Murrayovi nejvýše postavený pilot, že?

GUMMY: A-ano, madam…

RADHA: Dostane na úkol všechny… Obě naše letky. Cílem je krýt Odyssey při ústupu, tak, abychom se vydrželi dostat z téhle oblasti. Pokud budete sestřelen, zastoupí vás velitel Rudé letky. Všem jasné?

Ozve se sborové „Ano, madam.“

RADHA: Rozchod… A Wrigley… budu chtít potom přesně vědět, co se stalo majoru Murrayovi!

Gummy se nervózně otočí a s ostatními se vydá pryč z můstku.



EXT. POBŘEŽÍ, ZÁKLADNA AGULHAS

Skupina v čele s Piersonem a Kekanou se dostává se na pláž. Vidíme, že na obzoru skoro svítá. Jedna z námořních lodí odplouvá z přístavu na šíré moře a střílí salvu. Z té druhé zbylo jen čoudící zpola potopené čoudící torzo. Odyssey plave u břehu a pomalu se od něj vzdaluje.

KEKANA: Podívejte! Stihače!

Z třetího hangáru Odyssey odstartuje dvojice F-302, následovaná další dvojicí. Odyssey se nadto začne vznášet z vody a z prvního hangáru odstartuje další dvojice. 

PIERSON: Jsme dost blízko, zeptejte se jich sakra, co plánují? 

SPOJAŘ MARIŇÁKŮ (do rádia): Odyssey, Odyssey, tady druhá četa, plukovník Pierson by rád věděl, co plánujete… Odyssey, slyšíte mě?

MARIŇÁK (křičí): Kryjte se!

Jednotka se dostává pod palbu znovu se blížících ozbrojenců.



INT. ODYSSEY, MŮSTEK

Vidíme, že teď je Radha na svém místě taktického důstojníka a pomáhá připravovat loď ke startu. Otáčí se k ní poručík Sheehan.

CASEY: Madam, mám tu volání od nějakých mariňáků, prý mají sebou majora Kekanu a plukovníka Piersona. Chtějí vědět, proč Odyssey startuje.

RADHA: Kde jsou?

OPERÁTOR: Asi 400 metrů na jih od nás, na pláži. Vypadá to, že jsou pod palbou. Odhaduju to na patnáct útočníků.

CASEY: Můžeme se dostat nad ně…

RADHA: Proveďte, připravte transportní kruhy.



EXT. POBŘEŽÍ, ZÁKLADNA AGULHAS

Jednotka leží na pláži a kryje se za čím je jen možné. Mezi naše muže občas s hvízdnutím dopadne kulka.

SPOJAŘ MARIŇÁKŮ (křičí): Pane! Odyssey nám vzkazuje, že se máme připravit pro extrakci!

KEKANA: Ptali jsme se jich, co plánují, ne?

PIERSON: Asi plánují zachránit naši kůži! Nemám jim to za zlé!

MARIŇÁK: Hodila by se každá puška navíc, pane!

BRYN: Můžu vám pomoct! Byl jsem Jaffa, víte?

Pierson a Kekana dostávají pušky od raněných mariňáků, které vzadu pokládají vedle sebe.

PIERSON: Fajn, připomeňte mi, že vás mám strčit do basy jen, jak se dostaneme na palubu Odyssey!

Střih, CGI záběr z výšky na naši skupinu. Do záběru vstoupí Odyssey přelétající nad pobřežím. Slyšíme zvuk aktivovaných kruhů.



INT. ODYSSEY, HANGÁR 1

Záběr na Gummyho sedícího v kokpitu F-302ky a připravujícího se na start.

GUMMY (do rádia): Rudí, zelenáči, zformujte se po stranách Odyssey.

Hned na to Gummy „kopne do vrtule“ a startuje. 

ANN (z rádia): Kde je doopravdy Murray? 

GUMMY (do rádia): Nechtěj to vědět…



EXT. POBŘEŽÍ, ZÁKLADNA AGULHAS

Pozorujeme přistávající kruhy a potom ostrou záři a zvuk transportu. Hned na to kruhy jedou zpět nahoru. Na pláži zůstává jen Pierson, Kekana, Bryn a čtyři mariňáci.

KEKANA: To jsem od vás nečekal, že zůstanete v poslední skupině!

PIERSON: Já taky ne!

KEKANA: Řekněte Odyssey, ať nás přikryje palbou!

SPOJAŘ MARIŇÁKŮ (do rádia): Odyssey, Odyssey, potřebujeme krycí palbu! (pauza) Negativní, spodní railguny zatím nejsou opravené!

PIERSON: Na co máme 302!

Střih, do Gummyho kokpitu.

GUMMY (do rádia): Ann, máme instrukce direkt od Piersona. Vystřel trochu na val 100 metrů od pláže. Jdu vedle tebe.

ANN (z rádia): Rozumím, velící.

Střih, kamera je opět mírně ve vzduchu. Díváme se, jak se zpoza Odyssey vynoří dvojice Kestrelů a rychle se spustí dolů k zemi. Obě stíhačky zahájí palbu (přesun záběru) a my vidíme, jak proud railgunů dopadá mezi přibližující se ozbrojence, jejichž útok na skupinu na zemi okamžitě ztrácí na síle.
Střih, kamera je zpátky na pláži.   

PIERSON: Jdeme!

Všichni si stoupnou k sobě a my slyšíme jen známý zvuk aktivovaných kruhů a vidíme, jak se kruhy obklopují. 



INT. ODYSSEY, MÍSTNOST S KRUHY

Místnost s kruhy je plná lidí. U stěn leží únavou zhroucení mariňáci a ty zraněné ošetřují medici. Transportní zařízení se aktivuje a objevuje se Pierson a spol.
Plukovník okamžitě vystupuje z prostorů kruhů. 

PIERSON: Může mi někdo konečně říct, kdo velí lodi a co plánuje?

DŮSTOJNÍK: Major Kaushal drží velení jako váš zástupce, pane, a odlétáme.

Vystoupí překvapený major Kekana.

KEKANA: Cože?!



INT. GUMMYHO F-302

Skrz Gummyho okno vidíme, že poručík letí za zádí Odyssey. Odyssey pomalu přelétá nad hořícím a zničeným Agulhas, otáčí se a přes řeku směřuje na sever.

ANN (z rádia): Tý jo… Podívejte se na nebe.

Gummy a kamera zvednou svůj zorný úhel nahoru. Najednou jakoby se na tmavé, ale úsvitem světlající obloze objevily tisíce hvězd, pomalu klesající dolů.

MOLE (z rádia): Padají hvězdy, něco si přej…



EXT. EAST LONDON, ZEMĚ

Pohled z temného East Londonu na hořící Agulhas, okolo celkem rychle proletí Odyssey a její doprovod. Tisíce a tisíce projektilů začnou se svištivým zvukem dopadat kousek za základnu Agulhas, další a další stále dopadají.

FADE OUT

---

AKT 4

FADE IN



EXT. PROSTOR PŘED BRÁNOU, GARO

V záběru vidíme skupinku čtyř mužů a jedné ženy. Čtyři jsou vojáci v plné polní, pátý je doktor Zelenka. Stojí trochu stranou. U nohou mu leží ocelový kufřík s vybavením. Doktor upírá zrak směrem ke kameře. 

Do záběru vstupuje Liu, poznáváme ji podle štíhlé ženské postavy a černých vlasů svázaných do culíku. Zelenka jí vychází vstříc. Ke skupince vojáků se přidávají ještě další dva vědci. 

ZELENKA: Ahoj, Liu. 

LIU (zmateně): Radku? Co tady děláš? Myslela jsem, že pracuješ na jádře…

Doktor si postrčí brýle více na nos.

ZELENKA: Říkejme tomu ruská pomsta… (pauza, usměje se) Jaký je život bez božské aury?

LIU (s úsměvem): Musím si zase zvykat.

ZELENKA: To věřím. Když je někdo jednou velkým Nefertem… 

Doktor sepne ruce a naznačí pád na kolena. 

LIU (s úsměvem): Hej! Od Sněhurky to byla moje nejtěžší role! 

Liu do Radka přátelsky šťouchne. Radek se zadívá na brána. 

ZELENKA: Na druhé straně je prý Aricco. 

LIU (nepříjemně): Ten, co nás chtěl na Tollaně popravit?

Radek kývne.

ZELENKA: Doufám, že tahle mise bude stát za to. 

Liu se usměje. Společně zamíří k aktivující se zářící bráně. 



INT. MŮSTEK, EJF SLAVIA

Záběr zepředu. Můstek Slavie je potemnělý, uvnitř je sedící Ivanovová, Samuels, Zdick a několik důstojníků. Všichni se dívají napravo, na obrazovku.

SAMUELS: Chci jen říct, že tyto informace jsou přísně tajné a kdokoliv, kdo by se o nich byť jen zmínil jiné osobě by byl podle-

Ivanovová ho přeruší. 

IVANOVOVÁ: Sakra, Samuelsi, skončete s tou šaškárnou a pusťte film!

SAMUELS: Jejich zveřejnění jen pouze dobrá vůle ze strany NID. (pauza) Ani s vaší současnou pravomocí, viceadmirálko, nemáte nárok od nás požadovat informace podobného utajení.

Samuels umlkne a pustí zmáčknutím film. Kamera se zaměří na obrazovku.
Objeví se logo vlády USA a dále pak obrázek nějaké vojenské základny uprostřed lesů. 

SAMUELS: Díváte se na základnu Camp Hero ve státě New York. Již od počátku byla jednou z priorit Národního zpravodajské ředitelství, NID, shromaždovat lidi s neobyčejnými schopnostmi. Takové lidé byli studování zde, na této základně, kterou vybudovala jistá sekce amerického letectva ve spolupráci s NID. 

Ivanovová se na něho zadívá.

IVANOVOVÁ: O jakých schopnostech konkrétně se bavíme? 

Plukovník polkne. Jeho obličej je osvícen pouze temným světlem z obrazovky. 

SAMUELS: Prozatím jsme zjistili jistý vzorec, lidé jsou schopni určitých schopností ve čtyřech oblastech. (pauza) Léčení, telepatie, telekineze a jasnozřivost. 

Záběr zpátky na obrazovku, nějací lidé na fotce sedí uvnitř místnosti a pozorují je vědci v pláštích. Jejich účesy i kvalita fotky napovídají, že jde o hodně staré údaje. 

SAMUELS (mimo záběr): Samozřejmě, že schopnosti se mohou lišit člověk od člověka intenzitou i kontrolou, několik lidí například zvládlo proces léčení i obrátit a... (pauza) naopak zvládali cosi, co provádějí Wraithové...

Ozval se jakýsi důstojník s neznámým přízvukem. 

DŮSTOJNÍK: Odkud jste získali tyhle lidi? 

SAMUELS: Naši agenti je hledali po celých Státech, později jsme program rozšířili do celého světa. 

DŮSTOJNÍK (ironicky): Takže jste sebrali tuctového farmáře, novináře, roztleskávačku a zkoušeli, co dovedou? 

Samuels se na něho znechuceně podívá a pak pokračuje směrem k obrazovce. 

SAMUELS: Procento lidí se schopnostmi na Zemi je velmi malé a lidí, kteří je dovedou využít je ještě méně. Přesto mnoho z nich sdílelo náš názor, že podobné... říkáme jim psionické schopnosti, mohou být využitelné pro dobro našeho národa. (podíval se na Ivanovovou) A samozřejmě celé Země. 

Samuels se odmlčel. Ozvala se admirálka. Ta si v úžasu zakrývala ústa. 

IVANOVOVÁ: Nemůžu tomu uvěřit…

Kamera se zaměřila na plukovníka. Pomalu na něho zoomuje. 

SAMUELS: Opravdu? Četla jste někdy hlášení z SGC? Nirrti zkoušela totéž a měla jisté úspěchy. Jonas Quinn měl tu schopnost rovněž po pouhé nehodě, nicméně o ni přišel. Nakonec, Wraithové zvládají také některé schopnosti a většina jich jsou původně geneticky obyčejní lidé. Podobných příkladů bych našel tucty. NID byla pouze první, kdo si je spojil dohromady. 

DŮSTOJNÍK: Jak dlouho jste s tímhle vlastně…?

Ivanovová se výhrůžně podívá na Samuelse. 

SAMUELS: Od založení NID… 

IVANOVOVÁ: Jak dlouho, plukovníku!

SAMUELS: Více jak padesát let. 

Ivanovová si stoupne. Podívá se na obrazovku. Na ní přejíždějí fotky lidí z komplexu. Zrovna je tam nějaký muž s ohnutou ocelovou tyčí v jedné ruce. 

IVANOVOVÁ: Co to způsobuje? 

Plukovník se tajemně pousměje. 

SAMUELS: To bohužel nevíme. 

Ivanovová se na něho zadívá.

IVANOVOVÁ: Nevíte, nebo nám to nechcete sdělit? (pauza) Co ta vaše jednotka? (ukazuje na Zdicka)

Samuels ji ale přeruší. 

SAMUELS: Tato přednáška je ukázkou dobré vůle mojí NID, a kdyby nenastala situace jako nyní, nikdy by jste se o ničem z toho nedozvěděla. (výhružně) Starejte se laskavě o válku, a tyhle věci nechte nám. Madam. 

Samuels sklapne notebook a projektor se vypne. Zdick se otočí a několik důstojníků se vydá směrem k můstku ven. Kamera se otočí na naštvanou Ivanovovou. Ta se rychle a rozhodně vydá směrem k Samuelsovi. 

IVANOVOVÁ: Tohle mi nestačí!

Samuels se otočí. 

SAMUELS: Tohle vám bude muset stačit, většina Zdickových lidí zůstala na Zemi. (pauza) Zatím jsme skončili, více vědět nepotřebujete, a náš program by další vyzrazení informací ohrozilo. 

Ivanovová se na něho zadívá. 

IVANOVOVÁ: Ohrozilo? 

Samuels se podívá na lidi okolo. Kývne na ně, aby odešli. Už tak pustý můstek se postupně vyprazdňuje až zůstane stát pouze Ivanovová a ani ne půl metrů od ní Samuels. 

IVANOVOVÁ: Jak vás ohrozí, když budu znát detaily? 

Samuels se zhluboka nadechne. 

SAMUELS: Tohle jsme už probírali. Oba víme, že ti mimozemští útočníci, Hegemonie, by Zemi nikdy nenapadli v takové míře, kdyby s nimi nespolupracoval někdo z našich vlastních lidí. 

IVANOVOVÁ: A vy se bojíte, že takoví zrádci budou i tady, na Garu. 

SAMUELS: Já si tím jsem jist. (pauza) Čím méně toho budou vaši lidé vědět, tím méně riskujeme, že se tyhle citlivé informace od NID dostanou ke… ke kolaborantům na Zemi. 

IVANOVOVÁ: Takže jste mi stejně neřekl všechno.

SAMUELS: A pokud to nebude potřeba, více ani neřeknu. (pauza) Rozpusťte si NID, oba víme, že by jsme pokračovali i bez Exilové flotily. Jen by jsme to měli trochu náročnější. 

Ivanovová se na něho podívá. Nedá se ve tmě přesně určit, jestli s ním souhlasí, nebo ho má chuť hned zatknout. Plukovník dodá.

SAMUELS: Mezi námi nemusí být nepřátelství, pokud vy bude každý dělat jen to, v čem je nejlepší. (pauza) Na celý příběh ještě zdaleka nejste připravena. Ve vší úctě...

Najednou se ozve hlášení. 

HLÁŠENÍ (zkresleně): Admirálka Ivanovová nechť se dostaví do komunikační místnosti. 

Ivanovová sáhne po headsetu a přitiskne si ho k uchu. 

IVANOVOVÁ: Ivanovová komunikačnímu. Co se děje? 

OPERÁTOR (mimo záběr, zkresleně): Přišla zpráva od Leonida, Teal'cova flotila je oslabená o jednu loď, ale prý je stále rozhodnutý pomoci nám v našem plánu.

IVANOVOVÁ: Budu hned u vás. 

Samuels se na ni zadívá. 

SAMUELS: Jaký váš plán? 

Ivanovová se usměje. 

IVANOVOVÁ: Vy máte tajemství, já také. 

Samuels překvapeně pozvedne obočí. Detail na Ivanovovou.

IVANOVOVÁ: Nevydáme jim Zemi bez boje... Trochu jim ještě zatopíme. 

SAMUELS: A zariskujeme odplatu na populaci? 

IVANOVOVÁ: Pokud skutečně Hegemonii pomohli kolaboranti, toužící snad po moci, nebude se Hegemonie mstít na civilní populaci. (pauza) Zariskujeme. 

Samuels a Ivanovová se na sebe ještě chvíli dívají a pak se společně vydají ven z můstku. 
Scéna přechází na - 



INT. ODYSSEY, MŮSTEK

Záběr na otevírající se poklop můstku Odyssey. Dovnitř vbíhá plukovník Pierson s Kekanou v zádech. Plukovník přichází k Radze. 

PIERSON: Dobrá práce, majore! Jaký je stav?

RADHA: Přelétáme nad hranicemi Jihoafrické republiky, směřujeme na sever. Jsme jen několik set metrů nad zemí, abychom nebudili touhu sestřelit nás.

PIERSON: Vaše záchrana budí touhu ve mně, majore…

Pierson se usměje. Vpřed ale vystoupí naštvaný Kekana.

KEKANA (zlostně): Jak jste mohla opustit základnu a město?!

RADHA (chladně): Neměla jsem moc na výběr, majore. 

PIERSON: Kam letíme? 

RADHA: Uvažovala jsem o Paříži, je to jediné místo, kde víme, že je ještě aktivní armáda UNATSECu.

PIERSON (ke Kekanovi): Jděte za tím Jaffou… za tím emzákem, a dostaňte z něho, kde nechal svoji loď. Třeba ho přiveďte na můstek, něco mu slibte. 

RADHA (nechápavě): Co se děje? 

PIERSON: Možná jsem sehnal hyperpohon…

Přeruší ho ale známé varovné zapípání senzorového kontaktu.

OPERÁTOR: Pane! Mnohočetný kontakt! Nejméně… tucet Keshů se vynořilo dvacet kliků od nás! Směřují naším směrem!

Radha a Pierson se na sebe podívají.
Střih. CGI záběr z dálky na Odyssey a F-302ky letící nízko nad pouští Kalahari. Je už téměř den. Vzápětí vstoupí do záběru Al’kesh a pohled na plavidlo Země zakryje.


FADE OUT

---

STARGATE ODYSSEY S1E09 DOWNFALL, part 1 TRAILER

‚INVAZE ZAČÍNÁ!'

EXT. ODYSSEY, NAD BOTSWANOU

Tma, vidíme CGI Odyssey letící tmou, vedle ní letky F-302. 

GUMMY (mimo záběr): Tady velitel letky. Co se děje? 

OPERÁTOR (mimo záběr): Máme tady mnohačetný kontakt, dvanáct banditů hned za námi. Měli by jste je brzo mít na monitoru. 



EXT. P5P-818 – PROSTOR U BRÁNY

Záběr na jakousi tmavou kamennou plochu pokrytou goa’uldskými nápisy; jde o materiál podobný pískovci. Zdá se, jako by se stmívalo; nebe má namodralou barvu. Liu klečí u nějakého menšího obelisku a překládá, Zelenka leží opodál a nedělá nic. Přichází k nim Aricco. 

ARICCO (netrpělivě): Bavíte se dobře?

ZELENKA (nepochopí, jak to Aricco myslí): No jo, docela –

HLAS (křičí): Hej! Pojďte rychle sem!

Aricco se otočí.



EXT. ODYSSEY, NAD ATLANTIKEM

CGI záběr na levý bok Odyssey. Loď míří na západ, postupuje s nocí. Míjí pobřeží. Za horizontem se září a blýská. Světlo masivních požárů. Záblesky bitvy hluboko na pevnině. 

MOLE (mimo záběr, ustrašeně): Možná, že Goa’uldi vyhlazují celý kontinent.



INT. NEZNÁMÝ

ZELENKA (mimo záběr): Tohle byste měli vidět...

Střih do interiéru, je příliš tmavý, než aby se dalo rozeznat, komu patří. Záběr zboku na Griffitha, Aricca a Zelenku.
Griffith se podívá do svého dalekohledu. 

GRIFFITH: …může to být náhoda.

ZELENKA: To bych neřekl...



EXT. ODYSSEY, NAD ATLANTIKEM

PIERSON (mimo záběr): Teď nebo je po nás!

CGI, noc. Odyssey prorážející vzduch ostře natočí do prava, ozývá se zvuk natahovaného a skoro až praskajícího kovu… V tom seshora přiletí zářivý oranžový puls a osvětlí celou scenérii. V rychlosti narazí do oceánu jen pár stovek metrů za Odyssey, přičemž následuje mohutná exploze vypařující a vyvrhávající do vzduchu stovky tun vody.

SENZOROVÝ OPERÁTOR (mimo záběr): Deset sekund do střelby!



INT. ODYSSEY, MŮSTEK

RADHA (do mikrofonu): Určitě? Může to být podvod. (pauza) Jak jste se s nimi spojil?

Několikasekundová pauza. Pierson se zaujatě dívá na Radhu, stejně jako ostatní na můstku.

PIERSON: Co se děje?

Radha se otočí na Piersona. Znovu se usměje. Po noci plné napětí to působí tak nádherně...

Střih, záběr na Piersona. Sedí nervózně ve velitelském křesle, vypadá unaveně i podrážděně. 

PIERSON: Evidentně tu někdo má smysl pro zvrácený černý humor… 

‚EPISODA DOWNFALL, part 1 JIŽ 7.LISTOPADU…'