STARGATE ODYSSEY EPISODA 1-13 „EARUM TABULA RASA, part 1“ VERZE: SCÉNÁŘ v 1,0 Délka: 47 stran Námět: Raynor RomanArts Arianus Scénář: Raynor Kalen Vlad Dracul RomanArts Arianus Korekce: Hrají: N/A 2008 Homer Productions - ve spolupráci s SG1.cz. Stargate, Stargate SG-1, Stargate: Atlantis are properte of MGM/UA. Stargate, Stargate SG-1, Stargate: Atlantis are the property of MGM/UA. This script is written for entertainment purposes only, and no money has exchanged hands. This materal may not be reproduced without expressed permission of its authors. SGO.eu is an unofficial fan site. POJMY PRO ČTENÍ: Trieder = pokročilá verze dalekohledu, s optotronickými vylepšeními analýzi zaměřených objektů, digitálního přiblížení atd. TEASER FADE IN Začíná hrát dramatická hudba, skladba 12 ‚Ori Fleet‘ z OST Ark of Truth. Zpočátku pomalejší, později intenzivnější orchestr. EXT. BITEVNÍK ORI, ORBITA NOXU Vidíme jen hvězdné pozadí, a do záběru zprava vletí bitevní loď Ori, třída Cyclop, známá jako toaletka. Kamera se začne natáčet doleva ve směru letu toaletky, začíná se nám odhalovat domovský svět Noxů, obrovskou zelenou planetu. Jakmile je v záběru toaletka i celá planeta, kamera se začne vzdalovat. Do záběru vstupují další bitevníky, je jich celkem pět, letí ve formaci šipky. Doprovází je letky stíhaček. Blízký záběr na vedoucí toaletu zepředu. Z vnitřku lodě vylétá formace sedmi stíhaček. Jedna nese platformu s kruhy. Povrch planety pod nimi je zvrásněn několika obrovskými požáry, tak intenzivními, že jsou vidět až z oběžné dráhy… EXT. LOUKA, NOX Záběr zezadu na hluboký les, kamera se zvedá. Vidíme blížící se formaci stíhaček Ori, proletí záběrem. Kamera se prudce otočí. Vidíme stíhačky, vzdalují se. Stíhačka vprostřed formace upustí platformu s kruhy, ta padá do lesa. Stíhačky mezitím v dálce zmizí. Na nebi v dáli jsou ale stovky dalších teček, letících ve stejných formacích… A nebe v dáli je potemnělé, zahalené stoupajícími sloupy dýmu. EXT. KRUHY, NOX Sledujeme platformu kruhů z ptačí perspektivy, náhle se kruhy aktivují. Na platformě se objevuje osm křižáků. Ti zaujímají pozice kolem kruhů, mezitím se transportuje dalších osm. Jeden z křižáků, jejich velitel, jim rukou dává pokyny k rozestavění se kolem. Kruhy se aktivují v intervalu šesti sekund, pokaždé se objeví osm válečníků. Nově příchozí válečníci běží nahoru, pryč ze záběru. Ozve se vzdálená dunivá exploze, křižáci u kruhů se otočí – a spatříme záběr na vzdálené město Noxů, u něhož se těžce poškozený Cyclop snáší v plamenech k povrchu. Ozve se další zvuk kruhů. Velitel křižáků se ustaraně otočí, nově příchozí skupinu pošle máchnutím ruky k lesu. EXT. LES, NOX Nacházíme se v lese nedaleko kruhů, který halí mlha. Kamera je umístěna na zemi, levý roh obrazovky lemuje kmen stromu. Náhle se objevuje něčí ruka, která se chytá za strom a pomáhá si tak v běhu. Je to Nox! Zleva i zprava se vynořují Noxové, davy Noxů. Mají na sobě fialové pláště, i klasické hnědé chlupaté obleky. Jsou vyzbrojeni triniovými meči, ale i tyčovými zbraněmi, jaffskými i Ori, a také elegantními krátkými zbraněmi podobnými T.E.R. Běží lesem vstříc nepříteli. Záběr se zpomaluje. Střih. Jsme na stejném místě, jen scénu sledujeme z boku. Z leva běží davy Noxů. Zprava křižáci. Kamera se začne prudce přibližovat souměrně se zmenšující se vzdáleností mezi oběma stranami. Kamera se zastaví pár desítek metrů od obou armád a začne se obloukem přesouvat do zad křižáků. Náhle do záběru vstoupí něčí noha, kamera se začne zvedat, odhaluje nám převora. Detailní záběr na tvář převora, začne se měnit na tvář Noxe. Hudba vrcholí. EXT. BITEVNÍK ORI, ORBITA NOXU Záběr zepředu na loď Ori, střílí z hlavní zbraně na planetu. Náhle do jejího štítu něco narazí. Kamera se prudce otočí, vidíme pozemskou loď třídy Deadalus, za ní z hyperpohonu vystupuje další. Kamera se ještě trochu pohne a odhalí nám přilétající skupiny mateřských lodí, Ha’taků. Spojenecké lodě Paktu začínají ihned střílet. EXT. LES, NOX Zpomalené záběry. Jsme opět v lese, vidíme, jak mezi sebou bojují Noxové a křižáci. Jeden z Noxů probodne mečem křižáka. Další Nox z pokleku vystřelí ránu dopředu. A další z Noxů semkne paže k sobě, načež ustupující křižák před ním za intenzivní bílé záře zmizí. Střih. Na scéně klid, všichni křižáci jsou buďto mrtví nebo ustoupili. Půda v lese je poseta těly. Jednotliví Noxové přicházejí k mrtvím protivníkům a u každého se dotknou čela. Potom pokračují dál lesem. EXT. BITEVNÍK ORI, ORBITA NOXU Opět zepředu na loď. Štíty začínají oscilovat pod náporem palby spojenců. Loď se snaží zoufale opětovat palbu, ale zdá se, že bez většího úspěchu. Náhle štít lodi zmizí natrvalo a do trupu začnou narážet energetické střely a rakety z pozemských lodí. Střih … tentýž záběr na onu Toaletku Ori, nyní je ale mnohem šedivější, prstenec na zádi je rozlomený, loď je nahnutá, značně poškozená, mrtvá. CGI. Pod záběrem se rozprostírá mohutný zelený svět Nox. Do záběru zprava nečekaně vletí formace šesti F/A-02 Sprite. Směřuje přímo k nedaleké toaletce. INT. GUMMYHO F/A-02 Gummy sedí na zadním sedadle dvoumístné F/A-02. Vepředu sedí jeho zbraňový důstojník, poručík Michaela Leonova. Piloti na sobě mají vzduchotěsné kombinézy s helmami. GUMMY: Pěkně všichni buďte v klidu… Ann, vrať se do svojí formace. ANN (mimo záběr, zkresleně): Jasně, tati, hned… GUMMY (důrazněji, zkresleně): Jo, hned! EXT. ODYSSEY, ORBITA NOXU Skupina pokračuje dále, vrak lodi Ori se přibližuje. Formace ale není příliš dobrá, letouny z ní vypadávají, jeden z nich ji dokonce na několik sekund opustí a udělá obrat o 180 stupňů. Do toho se ozve nadšený výkřik Ann. Užívá se to. INT. GUMMYHO F/A-02 Curtis naopak vypadá stále více konsternovaně. GUMMY (zkresleně): Řekl jsem zpátky do formace! Za dvacet sekund simulujeme vstup do HP! ANN (mimo záběr, zkresleně, ironicky): Pane, ano, pane… (pauza) Nebyli jsme venku dva měsíce, možná by jsme mohli na chvíli- Gummy ji přeruší. GUMMY (nahlas, zkresleně): Ne! Simulujeme nálet, takže se sakra vrať do formace! INT. F/A-02 ANN Lori nevypadá, že ho bere příliš vážně. ANN (unuděně, zkresleně): Aye aye, pane… Sekundu dvě zůstává v klidu, ale pak se pro sebe dětinsky usměje. Nadšeně trochu zavrtí křídly do stran. INT. GUMMYHO F/A-02 Curtis nevěří svým očím. Trochu se překvapeně pousměje, ale hned na to do vysílačky zplna zařve. GUMMY (nahlas, zkresleně): Ann, PŘESTAŇ BLBNOUT, nebo jdeš ven! INT. F/A-02 ANN Lori Ann zbystří, ale stále ji to nebaví. Snaží se s ním domluvit. ANN (zkresleně): Jen klid, je to jen simulace… šéfe… Její střelec Jurij Dolgov s ruským přízvuk krátce namítne. DOLGOV (zkresleně): Není moc nadšený… ANN (bagatelizuje, zkresleně): To ho přejde, klid. Usměje se. A pak ještě jednou na sekundu zavrtí křídly. INT. GUMMYHO F/A-02 Gummy skousne čelist, poslední kapka. GUMMY (nepříčetně, pro sebe): K čertu s tím… Rozzuřeně něco naťuká na panelu před sebou a pohne stroje trochu do strany. EXT. ODYSSEY, ORBITA NOXU CGI, záběr na Gummyho Sprite na zádi formace, jak se předkem nahne ke stroji Ann na vrcholu formace. Zpod křídel Gummyho letounu krátce zažhnou modré plamínky railgunů, načež krátká trasírka proletí křídlem Spritu Ann. Do černého prostoru uletí několik jeho kusů a stroj se na sekundu zatřese. INT. F/A-02 ANN Oba letci uvnitř jsou nepříjemně překvapeni. ANN (zkresleně, šok): Co se to do hajzlu- GUMMY (mimo záběr, zkresleně): Je po tobě, nedodržela jsi formaci! Ann zápolí s ovládání, zatímco křídlo několikrát zajiskří, než se ji podaří získat kontrolu. Dolgov se ohlédne dozadu za překvapenou Ann. Je očividně vyvedena z míry. DOLGOV (nahlas): Střílel na nás!? INT. GUMMYHO F/A-02 Curtis má stále v obličeji kamenný výraz. ANN (mimo záběr, hystericky, zkresleně): Přeskočilo ti úplně, nebo- GUMMY (nahlas, zkresleně): Když nebudeš ve formaci, pozabíjíme se všichni! ANN (zkresleně, hystericky): Pro Krista pána, nebyli jsme ve- GUMMY (klidně, zkresleně): V letce jsi skončila. EXT. ODYSSEY, ORBITA NOXU Formace s jedním poškozeným Spritem prolétá nedaleko zničené lodi Ori. GUMMY (mimo záběr, zkresleně): Vlastně, konec simulace. Vracíme se na Odyssey. FADE OUT PŘEDZNĚLKA: EVERY ODYSSEY HAS A STORY… Prostřih několika scén - ukázka na panel startu Odyssey z kosmodromu v Paříži, 31.ledna 2011. - ukázka zničení Hammondovi 1. Flotily rojem vlastních dronů. - ukázka náměstí před Eiffelovou věží, zkrápěného bitvou mezi křižáky a pozemskými vojáky. V dále přistává křižník Ori. IVANOVOVÁ (mimo záběr): Čeká nás dlouhá cesta k tomu, získat zpět Zemi, získat zpět náš domov. (odmlka) Každý si ale musí uvědomit jednu věc. Nebude to zadarmo. Záběr na generála Canhama, velitele armád v Zumpangu. CAHNAM (pokračuje, mimo záběr): Nabízím bezpodmínečnou kapitulaci města a všech divizí pod mým velením. Noc. Záběr na vyhaslé ohniště, u něhož sedí třesoucí se Pierson. Má na sobě bundu a vestu mariňáků, místy zašpiněnou krví. Vedle něj sedí Sam. PIERSON (šeptá): Jak dlouho si sakra myslíš, že tohle můžeme vydržet? CARTEROVÁ (šeptá): Ať už jsou na Zemi z jakéhokoliv důvodu… (pauza) První den přistáli na Mrtvém moři. Záběr na Odyssey v docích na Irtinu, loď je opravována. RADHA (mimo záběr): Došlo k sabotáži, zdá se, že na palubě máme zrádce. Střih, záběr na potemnělou chodbu Odyssey, v dáli výsadkáři střeží frontu čekajících na scan, Gummy vede Radka alespoň deset metrů od fronty. Jakmile se zastaví, Gummy se k němu nakloní. Šeptá. GUMMY (šeptá): Potřebuju… potřebuju, aby jste na mě udělal negativní testování. (pauza) Protože jsem to odpálil já. Radek instinktivně těkne pohledem k výsadkáři a chystá se volat o pomoc, ale zoufale vypadající Curtis ho přitlačí na stěnu. GUMMY (šeptá): Nejsem zrádce! Nejsem jeden z nich! Na křižovatce dvou prázdných chodeb je prosklená malá místnost pro tři lidi - řízení podpory života. Z jedné křižovatky vyjde Gummy a jakoby se nic nedělo, projde okolo. Stále za chůze vytáhne z kapsy C4, a stále za chůze ji rychle přimáčkne ke stěně u řízení. ZELENKA (šeptá, mimo záběr): Pěkně jsi to podělal. (pauza) Tak dobře… pojďme zinscenovat jeden útěk. Záběr na Radka. Na obrazovce laptopu má přitom schéma Odyssey a vydává bráně příkaz, aby se vytočila. ZELENKA (trochu koktá): Majore Kaushalová, máme problém! Záběr na Radhu, stojící uprostřed můstku. RADHA (z vysílačky): Pohotovostní týmy tři, čtyři k transportním systémům, dva a pět do hangáru dva, opakuji… Záběr na Griffitha, který s jednotkou postupuje kupředu v jedné z chodeb Odyssey, všichni vypadají značně nervózně. Major zvedá zbraň. Z chodby vyběhne Liu. Záběr na hlaveň pušky, která vystřelí… Střih. Záběr na palubu Odyssey, na Liu - silně krvácí, leží v šoku na podlaze, okolo ní je skupina výsadkářů. Střih. Hangár Odyssey, záběr na aktivní tollánskou hvězdnou bránu sem umístěnou. Liu leží na nosítkách před bránou, dívá se na hangár jedním polootevřeným okem, je v polospánku. Střih. Pohled na Janusovu kroniku, sedící v hangáru Odyssey. Jde definitivně o antický design, podobá se „kamenné klávesnici“, je místy rozbitá. CARTEROVÁ (mimo záběr): Drželi to tam desítky let. Dlouho nedovedli přeložit, co je uvnitř, sotva přelouskali nápisy zvenčí. (pauza) Nazvali to Janusova kronika. (pauza) Může to obsahovat kritické informace. RADHA (mimo záběr): Haakeni? SAMUELS (potichu, mimo záběr): Podle kroniky jde o starou rasu, která nenávidí Antiky. Nezmiňuje se proč, ani odkud pocházejí, ale vyvolali tu Relativistickou válku, která byla začátkem konce Antiků a Furlingů. SAMUELS (potichu, mimo záběr): …podle Haileyové jsou to ti samí, kteří unesli první posádku Prométhea. KERSHAW (potichu, mimo záběr): Mlhovina Grace? Krátký rozostřený blur záběr na Promethea z episody SG-1 ‚Grace‘, kterého pronásleduje obrovský mimozemský bitevník. Střih. Vidíme Samuelse a Kershawovou, v pozadí hangáru i Gummyho odcházejícího osamoceného pryč, a Zelenku bavícího se s Ariccem. SAMUELS (potichu): Relativistická válka… na straně Haakenů nebyl jen Ra, ale zpočátku i Noxové… Když už s Haileyovou není řeč, můžeme jít jen tam. CGI záběr seshora na loď, jak startuje Odyssey z tollánské loděnice na rudém Irtinu; zvedají se mírné oblaka prachu. Loď prolétá kolem kamery a zrychlujíc směřuje ke krvavému nebi. --- ZNĚLKA STARGATE ODYSSEY SEASON 1 HUDBA: S-33 Leaves Port (1:43) Z OST U-571 RICHARDA MARVINA - ale pouze krátký několikasekundový hlavní tón v 25. sekundě. OPENING OUT --- AKT 1 FADE IN INT. ODYSSEY, HANGÁR 3 Záběr na obrazovku počítače sledujícího ústí nejvyššího hangáru Odyssey. Kromě záběru přistávající F/A-02 Sprite je tam i vidět datum. 18. června 2011. Kamera se pomalu otočí dovnitř hangáru, kde z již zařazeného Spritu vystupuje Gummy. Střih, z dalšího zařazeného stroje vystupuje Ann. Jak Annin, tak Gummyho druhý pilot zůstává ve stíhačce. Ann jde zatím zrychlenou chůzí ke Gummymu, je šokovaná tím, co se právě stalo, Gummy jí jde naproti. Dřív než stačí Ann promluvit, Gummy na ní začne křičet. GUMMY (křičí): Děláš si ze mě srandu!? Ann se zaraženě zastaví. ANN (šokovaně): Co si- GUMMY (nahlas): Máš v tý palici vůbec něco? Zničila jsi celou akci! Přijde až k ní, Ann se nezmůže na žádný odpor. GUMMY (nahlas): K náletu potřebujeme úzkou sehranou formaci! Pokud to nedovedeš pochopit, můžeme vyzkoušet, jestli zvládneš pochopit význam slov 'odteď jsi uzemněná?' ANN (opatrně): Nemyslíš si, že – GUMMY (nahlas): Ne, ať se mě ptáš na cokoliv! Otáčí se k odchodu. GUMMY (nahlas): Hlaste se v kuchyni, poručíku… Gummy jde rozhodně dále od Ann, načež hodí po svém střelci helmu svojí kombinézy. Střih, záběr na Gummy, jak vstupuje z hangáru do místnosti pro piloty, v podstatě převlékárna. Uvnitř na něho čeká jen jeho pes. Curtis vejde prudce dovnitř a začne si zlostně sundávat svršek vzduchotěsné kombinézy. V tom se ozve prásknutí poklopu. GUMMY (nahlas): Nečekej, že- Gummy se otočí, ale tam namísto Ann stojí sebevědomě major Kaushalová. GUMMY: Ou… Majore. Radha popojde o pár kroků k němu. RADHA: Kapitáne? Gummy si strhne vrchní část kombinézy? GUMMY: Majore? RADHA (důrazně): Jste normální? (pauza) Chováte se jako malý nezodpovědný parchant! Za to, co jste udělal, bych vás mohla poslat do naquadahových dolů! Ukáže směrem do hangáru. GUMMY (nahlas): Opakovaně porušila úzkou formaci! Ohrozila celou akci! Nehodlám přijít o kteréhokoliv z nich při běžné simulaci! RADHA (klidně): Ne, to vy jste ohrozil celou akci. Střílet na vlastní stroj ostrou municí!? Chvilka ticha. Gummymu spadne hřebínek. Krátce se otočí od majora, a pak zpátky k ní. GUMMY (potichu): …Fungovalo to… RADHA (důrazně): Ne, ne, funguje to proti nepřátelskému stroji. (ironicky) To je vlastně i důvod, proč jste ten nálet nacvičovali, ne? Tam venku jsou nepřátelé, ti nás chtějí zničit, a proto jaksi my - GUMMY (smířlivě): Jako kdyby na to záleželo… Technici budou opravovat o pár dnů déle jedno křídlo. Pokrčí rameny. Radha se narovná do formálnější pózy. RADHA (důrazně): A kdyby to zasáhlo reaktor? Nebo střely? Nebo kokpit? Curtis zůstává polonahý, a potichu. RADHA (důrazně): Všem nám vadí, co se stalo. Nechcete přijít o svoje lidi? Tak to si raději zvykněte, protože až půjdeme do akce, budete to vy, kdo jim bude velet. (nahlas) Čím dříve se srovnáte s tím, že budou oběti, a budou padlí, tím dříve budete moct efektivně velet. Kapitáne. Major se dá k odchodu. Ještě se k Curtisovi krátce otočí. RADHA (smířlivě): Odlet je za tři hodiny. Dejte se dohromady. Záběr se vrátí na Gummyho, který si nervózně povzdechne. EXT. POUŠŤ, POBLÍŽ TORREONU, MEXIKO Záběr na několik špinavých zakuklenců plazících se za ostrého slunečního svitu po horizontu kamenité pouště. Mají na sobě špinavě žluté overaly. Je slyšet vzdálený hluk motorů. Přehoupnou se k hraně kopce. Najednou se postavy zastaví, jedna z nich vytáhne trieder a podívá se skrze něj. Vidíme, že kilometry daleko v mělkém údolí po silnici jede dlouhá kolona nákladních aut, v jejímž čele je goa´uldský Lander, mohutný vznášející se hlavněmi opředený kolos, plnící funkci tanku. Na nebi nad tím vším je smrtící kluzák. Jeden z našich zakuklenců podá trieder postavě vedle. VOJÁK: Napočítal jsem dvacet vozů, seržante. DESÁTNÍK: Zadek kolony nehlídá nic. SERŽANT: Asi nevěří, že by se někdo odvážil zaútočit na Lander… Podívá se na doprava na čtvrtou postavu. Ačkoliv z ní jsou vidět jen oči, hlas má plukovníka Carterové. CARTEROVÁ: A mají pravdu, seržante. Stahujeme se. Tři první postavy na sebe významně pohlédnou, zatímco Sam se plazí za terénní vlnu. Krátce poté ji následují ostatní. Na druhé straně pokračují chvíli poklusem při zemi, dokud se nevzdálí alespoň trochu od hrany kopce. Seržant doběhne Carterovou a rozepne si trochu overal. Je vidět, že pod ním má od žlutého písku ušpiněné zelené maskáče. Pokračují v rychlé chůzi, kamera je před nimi. SERŽANT: Pane, máme v zásobě střely, které by zvládly sundat Lander i ty dva kluzáky. (pauza) Tohle je zlatá šance! CARTEROVÁ: Zlatá šance k čemu? Nechat se zastřelit? SERŽANT: Šance udeřit na nepřítele! I kdyby v těch náklaďácích vezli jen zásoby, dáme jim vědět, že jsme pořád tady… CARTEROVÁ: A to je přesně důvod, proč se o útok nebudeme ani pokoušet. (pauza) Možná jste zapomněl, Moore, ale vašeho předchůdce zastřelili, když nás pronásledovali. Vědí o nás, ale máme slušnou šanci, že nás jen tak neodhalí. Seržant se zastavuje. SERŽANT: A budeme dělat co přesně, madam? Sam se zastaví a otočí se k němu. Je cítit určité napětí. CARTEROVÁ: K San Diegu to máme ještě kus cesty a teď víme, kudy se vyhnout těm konvojům. (pauza) Pojďte seržante. Seržant Moore ale ještě neskončil. Dále stojí na místě. SERŽANT: Plukovníku, oba víme, že San Diego už může být jen hromada sutin a pokud Goa´uldi ještě ponorky nenašli, nemusíme taky vůbec najít něco, čím by jsme je kontaktovali. Sam na něho ukáže prstem. CARTEROVÁ: Ponorky jsou ukryté pod vodou, protože přesně takový byl plán velení v případě invaze. (pauza) A plukovník Pierson se v San Diegu orientuje. Nějaký odvoz zkontaktujeme. Seržanta diskuze přestává bavit. Zvyšuje hlas. SERŽANT (nahlas): Plukovník Pierson by se nezvládl orientovat ani na záchodech, celý tenhle plán je jen divoký hazard! CARTEROVÁ (nahlas): To stačí, Moore! Jeho hlas se zmítá mezi rozhořčením a beznadějí. Přešlapuje na místě. SERŽANT (zoufale): Madam, vždyť ani nevíme, jestli v Mrtvém moři něco je! Mohli tam přistát prostě proto, že to je strategická pozice… (gestikuluje, zrychluje hlas) …Nebo protože je to v Izraeli, kde byla fůra jednotek! Myslím, honíme se tady za mizivou nadějí, že na druhé straně Země bude něco důležitého a přitom si necháváme uniknout šanci udeřit tvrdě na nepřítele! (pauza) Pane. Samantha si ale dále stojí za svým. CARTEROVÁ (nahlas): Takže co, seržante?! Zničíme jeden konvoj, a pak nás budou tři týdny pronásledovat? O kolik mužů už jsme přišli, není to vám to málo? Moorovi se vrací bojová zuřivost. SERŽANT: Tohle je přesně důvod, proč musíme zaútočit, přišli jsme o třicet mariňák a od Mexico City nezasáhli jediného nepřítele, protože se bojíte opětovat palbu na letadla, které po nás střílejí, protože se bojíme přilákat pozornost... (krčí rameny) Co je tohle za taktiku? Sam svým autoritářským hlasem ale debatu ukončuje. CARTEROVÁ (nahlas): Budeme pokračovat co nejtišeji dále na sever, protože to je naše nejlepší šance. To je náš plán a je to jediný plán! (křičí) je to jasné, seržante? Carterová najednou vypadá nebezpečně, jakoby odhodlaná stát si za svým za jakoukoliv cenu. Dutch angle. Krátká chvíle napětí. Moore skousne čelist. Nadechne se. A neochotně přikývne. SERŽANT (agresivně): Ano, pane. Sam ho ještě chvíli sleduje, ale pak se otočí a pokračuje dále. Střih, záběr zůstává na Moorovi a jeho dvou mužích. A střih na – INT. ODYSSEY, NÁKLADOVÝ PROSTOR Záběr na zepředu Samuelse stojícího v místnosti, připomínající výseč hangáru, nebo větší sklad. Za ním u počítačů sedí několik operátorů, okolo postává skupinka vojáků, některé se opírají o railguny. Plukovník stojí v póze, jakoby na někoho před sebou čekal. V tom se otevře poklop místnosti, vstoupí Radha, pomalu přijde k plukovníkovu. Záběr je stále na něho zepředu. Samuels na ní krátce vrhne pohled. SAMUELS (šeptá): Jdete pozdě… RADHA (šeptá): Potíže s piloty. Oba se nadále formálně dívají do záběru. SAMUELS (šeptá): Ta střelba do vlastních řad? Radha přikývne. RADHA (šeptá): Domluvila jsem mu, nebude se to opakovat. (pauza) Doufám. SAMUELS (šeptá): Dobře. Nemůžeme si dovolit ztrácet piloty, ať už při nehodách, nebo trestáním je. Radha nereaguje, pouze si rovná dlaněmi kombinézu, jakoby se ji snažila vyžehlit. Pak polkne, nad něčím přemýšlí. Nakonec se obrátí k Samuelsovi. RADHA (šeptá): Víte, posádku přestává bavit jen sedět na palubě. Jsme ve válce, měli bychom bojovat. SAMUELS (šeptá): Myslel jsem, že zrovna vám dojde, o co se tady snažíme… RADHA (šeptá): Mluvím o jejich morálce, ne mojí. (pauza) Útok admirálky na Měsíc je týdny daleko, od té doby se nic nes- SAMUELS (šeptá): A proč se nic nestalo? Protože po tom jejím útoku Hegemonie napadla a zničila dvě naše stanoviště. Je to jednoduché, máme možná rychlejší lodě, ale oni jich mají více. Nemůže být všude najednou… RADHA (šeptá): Jen říkám, že z pohledu posádky jsme ve válce, ale vůbec v ní nebojujeme… SAMUELS (šeptá): Fajn, dokud neseženeme více lodí, nebo nepřiletí posily z Pegasu, tak to tak zůstane. (pauza) Některé druhy útoky si prostě nemůžeme dovolit. RADHA (šeptá): Jen říkám, že… Radha to zahraje do outu, ale k ní přikývne. SAMUELS (šeptá): Zkusím něco navrhnout admirálce… V tom se ozve zvuk aktivující se hvězdné brány, včetně charakteristického kawooshe. Kamera se plynule kolem obou důstojníků otočí – a vidíme, že v nákladovém prostoru stojí ukotvená tollánská hvězdná brána. Tenká, elegantní, šedá. Z brány sjede modravý štít. Z horizontu události z vystoupí několik důstojníků letectva – a za nimi v drahém obleku oděný velvyslanec Rici. Krátce se rozhlédne po hangáru, opráší si ramena, a přejde rovnou k plukovníkovi. Potřesou si dlaněmi. Radha na pozdrav decentně přikývne. SAMUELS: Jaká byla cesta? RICI (přehlíživě): Trochu jak Six Flags. Dávají se do chůze, Radha jde za nimi. Samuels podá Ricimu složku. Kamera se pohybuje před nimi. SAMUELS (formálně): Tady jsou nejdůležitější informace. Noxská společnost je od invaze Ori a povstání rozdělena na jestřáby a pacifisty. Ty první tvoří mladí Noxové, ty druhé starší. Stejně je ale více jak 70% jejich populace naprosto pacif- Rici se zastaví. RICI: Fajn, stop. (pauza) Samuelsi, můžete přeskočit tyhle kraviny? Plukovník pozvedne obočí. RICI (ironicky): Myslíte si, že je tohle snad můj první den? (pauza) Četl jsem všechno, co o Noxech má NID, flotila, i od toho, co zbylo z SGC. (pauza) Pokud víte něco nového, to mě bude zajímat… Samuels se pousměje. Znovu se dají do chůze. SAMUELS (formálně): Poslední přeložené části Kroniky mluví o tom, že v té Relativistické válce, před 5000 lety, bojovala Aliance tří, později čtyř ras, proti jisté Alianci Karnag. RICI (překvapeně): Poslední update? V tom… Karnagu… tedy byli původně naši přátelé Noxové? Plukovník přikývne. Zahýbají za roh chodby. SAMUELS: Ano, podle Kroniky byla důvodem války Země, ale proč už neříká. Noxové by nám mohli říct proč. Podle Kroniky po svém přestoupení na stranu Aliance čtyř už bylo pozdě na významnější zvrat, přišli postupně o celou svou říši a byli zatlačeni na jediný svět. Válku o něco později Asgardi uhráli do příměří. (pauza) Vtipem je, že Noxové, podle toho, co o nich NID ví, nám nikdy neřekli takovou maličkost, že bojovali na straně Goa’uldů a našich tajemných „Haakenů.“ RICI (ironicky): Sakra, je to 5000 let zpátky, možná to ani sami už neví… Samuels se jeho směrem lišácky podívá. SAMUELS (potichu): A prý to není váš první den… RICI (arogantně): Jo, možná jsou někteří staří více jak 5000 let, ale to ještě neznamená, že si to budou pamatovat. (pauza) Podle toho co vím, tak nám ani nikdy neřekli, že byla nějaká Relativistická válka. SAMUELS (lišácky): …A soudě dle toho, že měli velkou roli v tom, že pro Zemi, Antiky a zřejmě i Furlingy skončila více než nepříznivě, se jim nedivím, že se tím nechlubí. Samozřejmě, z Kroniky máme hotovo jen pod deset procent, možná tam zjistíme více, ale Noxy jako spojence přece admirálka chtěla tak jako tak kontaktovat. Samuelse se nahlas pousměje. SAMUELS: Hodlám je konfrontovat s Relativistickou válkou a jejich rolí hned na začátku konference! Rici se podruhé za jejich chůze zastaví. RICI (nahlas): A k čemu tu sakra potřebujete mě? (pauza) Myslíte, že na Dakaře nemám dost práce? Nemůžete začít přátelskou návštěvou otázkou, jestli tři tisíce let před Kristem nepomohli k moci Goa'uldům! SAMUELS (bezelstně): Proč ne? Rici se krátce odmlčí. Jako by byl tónem překvapen. RICI (nahlas): Pominu-li, že ti lidi dole jsou telepati, tak se je snažíme získat na naší stranu! (pauza) Tohle je všechno zkomplikuje, některé otázky se prostě pokládat nesmějí! Samuels přikývne. SAMUELS: Jen klid, ptát se budu já. Jakmile mi odpoví, budu mít jistotu, že nám Haileyová nelhala a ti Haakeni můžou být hrozba. Zbytek etikety už bude na vás. Rici na něho ukáže prstem. RICI (nahlas): Vy nepotřebujete diplomata, tohle by mohl dělat kdokoliv, kdo umí říct více jak tři slova. Potřebujete k sobě cvičenou opici. Pomalu se znovu dávají do chůze. INT. POKOJ, NEMOCNICE, CALIDRIA Záběr zblízka na mladou Číňanku spící na bílé čisté nemocniční posteli. Svítí na ní skrze okna slunce. Záběr ostří na její obličej, ale rozmazaně zabírá i její tělo ukryté pod pokrývkou. Kamera se oddálí, u Liu má na ruce napojenou kapačku. Stojí u ní mladá doktorka, která ji pomalu jehlu vytáhne. Střih, pohled na muže v důstojnické uniformě letectva, má roztřepené vlasy. Je to major Zdick, tentýž muž, který se před několika měsíci ukázal po boku Samuelse v pracovně admirálky Ivanovové. Velitele tajné jednotky NID. Pokyne rukou k doktorce, ta okamžitě opouští místnost. Po několika okamžicích se Liu pomalu probouzí. Pokrčené čelo, mrkání směrem ke světlu. Poté zazní majorův klidný hlas. ZDICK (mimo záběr): To je v pořádku, doktorko. Jste v pořádku. Liu hned přetěkne pohledem k majorovi. Rychle se posadí. LIU: Co se stalo? Kde to jsem? ZDICK: Byla jste postřelena při incidentu na Odyssey, ale už jste v pořádku. Liu si rychle sáhne na hrudník, rozepne modrý volný nemocniční overal. Po střelné ráně nad jejím prsem není ani stopy. ZDICK: Takhle to vypadalo, už když vás přivezli, ale obávám se, že jsme vás museli ještě operovat. Měla jste stále uvnitř střelu, abych tak řekl.. Major si pomalu stoupne. Snaží se tvářit co nejvyrovnaněji. ZDICK: Pokud se ptáte sama sebe, jak je - LIU (šokovaně): Co jste mi to – Zdick zvýší hlas. ZDICK (nahlas): Implantovali jsme vám část vzpomínek člověka, který se zvládl vyrovnat se stejnou skutečností, s jakou se vyrovnáváte vy. Mělo by vám to pomoct, pokud se ptáte na tohle.. Liu zůstane sedět na posteli, přejede si ještě jednou po kůži, pak uhne Zdickovi pohledem. ZDICK: Doktorko… (přátelsky) Liu… Není snadný způsob, jak vám to sdělit. Zdick udělá dramatickou pauzu. ZDICK: Jste jednou z několika tisíců lidí, které se nám podařilo objevit, a… (pauza) …kteří ovládají jednu z několika pozoruhodných schopností. LIU (potichu): Schopností? ZDICK: Teď už to víte sama… Přejde blíže k ní. ZDICK: Uvnitř vaší hlavy je teď odbornější termín, nicméně, vy dovedete obnovit poškozenou nebo chybějící tkáň. Léčit dotekem. Liu se k němu zadívá. Pozvedne obočí. LIU (nejistě): Jako… Ježíš? Zdick nejistě přikývne. ZDICK (nejistě): No… ano. Poté přejde blíže k ní. ZDICK: Samozřejmě vás seznámíme detailněji s tím, co vaše tělo dokáže. Prozatím dovedete svou schopnost aktivovat pouze při výrazném nervovém vypětí, tady v nemocnici jste zahojila sama svou ránu jenom díky tomu, že jsme vám vpíchli - LIU (nahlas): Můžu se toho zbavit? Zdick se pousměje. Skloní se k Liu. ZDICK: Typická reakce většiny lidí. (pauza) Odpověď je ne. Máte tu schopnost odjakživa, pouze jste o ní nevěděla. Zdick se odmlčí. ZDICK: Vlastně, výbavu k těmto schopnostem máme všichni odjakživa, pouze vaše tělo tuto výbavu dovede používat. Abych tak řekl. Na rozdíl od nás máte o jistý gen víc. (pauza) Jen klid, váš život se kvůli tomu nezmění. Narovná se. ZDICK: Tedy, pokud nebudete chtít… Liu se najednou otočí na druhou stranu od Zdicka. Vstane z postele a přejde rychle k oknu, do kterého svítí slunce. Za oknem se rozkládá velké město, s řadami stejných betonových budov vedle sebe. Liu se otočí ke Zdickovi. LIU: To není Garo? ZDICK: Ne, jste na planetě jménem Calidria. Nebojte se, jakmile se obléknete, budu vám průvodcem. Pousměje se a ukáže na civilní oblečené vedle postele. Bílá krátká košile, jeany. Poté pomalu a decentně vyjde ven z pokoje. …přejde do chodby. Zavře za sebou dveře. Po stranách postává několik vojáků a dalších důstojníků. ZDICK (šeptá): Dejte na ni pozor, pro případ, že by si chtěla něco udělat. Pokud to zvládne, zaveďte ji ke mě. A poté pomalu odejde pryč ze záběru. INT. ODYSSEY, HANGÁR Gummy a jeden z techniků v oranžové vestě stojí u otevřených zadních dveří Skorpionu, pozemské paralely Puddle Jumperu, a společně si procházejí tou povinnou rutinní procedurou předletové přípravy. Poručík Wrigley vypadá stále velmi přepadle, ale zdá se, že jeho chování je trochu méně roztržité. GUMMY: Tenhle měl při posledních zátěžových testech problémy zvládat bojové manévrování, systémy prý vyhazovaly nějaké errory a nedovolovaly manévr dokončit. Ale nikde tu nevidím (převrací papíry) záznam o nápravě. TECHNIK (ležérně): Taky že žádná ještě nebyla. Tohle je skoro jediný jakžtakž normálně fungující stroj. Ostatní Skorpiony vyjely čerstvě z pásu, mají dost jiných vážnějších dětských much. Kamera se pootáčí a do záběru vstupují Zelenka a Anguiano. Gummy se Zelenkou si věnují trochu zvláštní pohled. GUMMY: Tak pojďte jeho (poklepe na Skorpion) operační systém zkontrolovat. Bylo by nemilé, kdyby se nám rozhodl vypustit vzduch. Gummy a technik vstupují dovnitř letounu a kamera se otáčí na dvojici doktorů. ANGUIANO (potichu): Všiml jsem si vašich pohledů. Má cenu se nad tím pozastavovat? ZELENKA (potichu): Má cenu se pozastavovat nad tím, proč ti to připadá tak zvláštní? ANGUIANO (potichu): Zvláštní mi hlavně připadá, že velení posílá na tuhle misi někoho s narušeným sebeovládáním. Zelenka mlčí a Anguiano jen pokrčí rameny a změní téma. ANGUIANO: Co nás tam dole přesně čeká? ZELENKA: Sám přesně nevím. Má nás s tím seznámit major Kaushalová. Přichází další dvojice mužů, tentokrát je to Bryn a seržant Turner. Jaffa se na všechny přespříliš usmívá, Turner naopak se tváří poměrně nerudně. BRYN (pobaveně): Podívejte, mám novou mámu. Co říkáte na ten její moderní účes? Téměř holohlavý Turner protočí panenkami. TURNER (ironie): Tvá skutečná matka z tebe musela mít taky radost, co? Retardované dítě vždycky potěší. Další špičkovaní zastaví příchozí Radha doprovázená majorem Griffithem. Velící výsadkářů vypadá velmi nevrle. Doktor Zelenka se na majora usměje, ale ten si toho nevšímá. RADHA (nahlas): Dobře mě teď poslouchejte, nebudu to opakovat. Z útrob Skorpionu vylézá Gummy a poručík Simbine, pilot, kterého známe z pobytu Odyssey v jižní Africe a kterého jsme mohli vidět v minulé epizodě mezi nově příchozími piloty. RADHA (nahlas): Hned po přistání si vás vyzvedne nějaký Nox a bude vám dělat průvodce. Program je jednoduchý a následující – univerzita, hangáry, tržiště. Proto takové složení této skupiny. Nezapomeňte, že je to diplomatická a přátelská mise. Jestli něco poděláte… GRIFFITH (spíš pro sebe): Což je téměř jisté… Radha se na svého důstojnického kolegu podívá a dál nic neříká. Nechává výhrůžku nevyřčenou. Trapné ticho ve skupině přeruší technik, který uvnitř stroje dokončoval předletovou. TECHNIK: Tak všechno je zkontrolováno. Ještě mi tady podepište předání (podává Gummymu desku s papíry o Skorpionu) a můžete letět. Gummy podepíše a opět vchází se svým kopilotem dovnitř. Střih, kamera je uvnitř Skorpionu, úplně vepředu, takže zabírá celý vnitřek, který je také velmi podobný interiérům Puddle Jumperu. Gummy a Simbine si sedají na místo pilotů, ostatní se skládají vzadu. SIMBINE: Všichni jsou tu? Zadní poklop se začne uzavírat a překryje nám tak pohled na Radhu a Josepha, kteří čekají vedle sebe venku. Ještě než se nám úplně ztratí z očí, Radha se na Griffitha obrací a něco mu začíná vykládat. GUMMY (do rádia): Můstku, tady Skorpion tři, jsme připraveni. Zatímco poručík Wrigley čeká na povolení, vzadu se začínají bavit. ANGUIANO: Škoda že tady není doktorka Yulanová. Návštěva hlavního města Noxů… Detail na Gummyho, který se kousne do rtů. ZELENKA: Máte o ní nějaký novinky? ANGUIANO: Její léčení prý probíhá bez problému. ZELENKA: Ani se nedivím. Na Irtinu sice není moc světla, ale Tollánci jsou Tollánci. HLAS (z rádia): Skorpione tři, můžete letět. EXT. ODYSSEY Střih, záběr na pilotní kabinu zvenku. Kamera se dá do pohybu tak, že to navozuje dojem startujícího Skorpionu. Letoun vyletí z hangáru Odyssey, následovaný druhým. Oba směřují k povrchu planety. EXT. NOX Střih na oba letouny klesající ve velké výšce atmosférou dolů k povrchu. Na nebi není mráčku, letí v určité vzdálenosti od sebe. Kamera zaostří na obrovský objekt dole hluboko pod nimi. Po zoomu je detailněji vidět mohutné létající město, u něhož kotví titěrný bitevník třídy Cyclop, ukořistěný Noxy. Za slunečního svitu letouny dále klesají dolů. FADE OUT --- AKT 2 FADE IN Začíná hrát pomalá relaxační orchestrální hudba, převažují housle. EXT. NOXSKÉ MĚSTO GERAS, NOX Uvozující CGI záběr na mohutné létající město nad lesnatým údolím, slunce klesá níže k horizontu a přesto dává lokaci chladný modrý odlesk. Dole pod městem proudí silný veletok do oceánu. Na jedné straně města je v loděnici zakotvena jedna bitevní loď Ori třídy Cyclop, nebo-li toaletka. Má však insignie Noxů. Jedná se o stejné město, které před dvanácti lety viděl tým SG-1. INT. LODĚNICE, MĚSTO GERAS Samuels v nažehlené slavnostní uniformě vystupuje ze zádi scorpionu, spolu s velvyslancem Ricim. Po stranách mají oba několik pobočníků, v oblecích nebo uniformách NID. Oba pozemšťané se přátelsky usmívají. Samuels přímo vypadá, že si to užívá. Je vidět modré nebe. SAMUELS (nadšeně, pro sebe): Tak to je ono! Rici se pousměje a nakloní se k němu. RICI (pobaveně): Cítíte se doma? Plukovník se stále nadšeně otočí k diplomatovi. SAMUELS: Cítím se bezpečně… Střih, pohled zpoza jejich ramen. Dlouhou mramorem zdobenou chodbou přichází delegace Noxů. Několik starších mužů, ale také Lya. Po stranách chodby stojí uctivě předkloněno několik dalších Noxů v kápích. Delegace pomalu dojde až k pozemšťanům, do popředí vystoupí mladý Nox. Ukloní se. APATE: Jménem Rady a celého národa Noxů vítám naše vážené hosty. Ustoupí a ukáže na dva Noxy v popředí delegace. Lyu, a postaršího Noxe s dlouhými bílými vousy. APATE: Radní Lya a vrchní Radní Atomenes. ATOMENES: Je nám ctí… Atomenes se krátce odmlčí. Z detailů je poznat jeho vysoký věk. ATOMENES (pomalu): …že můžeme přivítat vážené spojence z Tau’ri v našem městě. Rici se důstojně ukloní a přátelsky napřáhne ruku. Atomenes pozdrav zdlouhavě opětuje. RICI: Nám je ctí, že se nám dostalo přivítání přímo ve vašem hlavním městě. Krátce si ještě několikrát potřesou rucemi. Střih na - EXT. MOST U DOKŮ, MĚSTO GARAS, NOX CGI, pohled na zapadající slunce, které oslňuje kameru a konečně dodá městu teplejší vzhled. Kamera ale sleduje dlouhý mramorový most, který spojuje vysoko nad monumentální řekou vznášející se město se vznášejícím se přístavem. Na most vstupují obě skupinky. INT. MOST U DOKŮ, MĚSTO GARAS, NOX Záběr na nebe a kus mostu. Ačkoliv je z kamene, postranní madla jsou ze dřeva. Delegace jde promísená. Po stranách mostu dále stojí řady Noxů v kápích. SAMUELS (váhavě): Takže… ti s kapucemi na hlavách… nemají nám prohledávat hlavy, nebo tak něco, že ne? LYA (úsměv): Bylo by proti našim principům něco takového zkoušet. Samuels se nakloní k Ricimu a zašeptá. SAMUELS (šeptá): Neřekla ne… Atomenes naváže na Lyu. ATOMENES: Mniši zde stojící přišli na vaši poctu ze vzdálených lesů. Samuels se dále podezřívavě dívá Atomena. ATOMENES: Nečteme vaše myšlenky. Nemusíme se o to snažit, plukovníku, jste zde v bezpečí. SAMUELS: Jo… všiml jsem si, že jste si pořídili bitevní loď. (pauza) Chytrý krok, tam nahoře (ukazuje na nebe) můžou být dost nebezpeční lidé… Stařec se usměje. ATOMENES (chápavě): Nepokoušejte se, plukovníku, chtít od nás válečnou pomoc. (pauza) Proto zde, doufám, nejste. Samuels se krátce odmlčí. Přemýšlí kudy kam. SAMUELS: Bylo by to tolik hloupé, po tom, co jsme pro vás přede dvěma lety udělali? Rici cítí, že konverzace se nevyvíjí příznivě, a zkusí změnit její tón. RICI (improvizuje): Takže… tenhle skvostný most, je z mramoru. (pauza) Jelikož jste paganisté, odkud jste ho… Pokud to není tajemství… LYA: Most, je stejně jaké celé město, starý více jak pět tisíc let. Materiál Noxové získali na mrtvých vzdálených světech v dobách, kdy jsme měli ještě svou říši. SAMUELS: Takže jste měli svou říši… LYA: Od doby, kdy jsme létali mezi hvězdami, se naše myšlení změnilo, plukovníku. To je něco, co budete muset tak či onak akceptovat. Plukovník má něco na jazyku, ale zarazí se a po chvíli řekne jen - SAMUELS: Škoda, že se nezměnilo myšlení zbytku galaxie… RICI (přehnaně): Je to opravdu nádherný most! Zagestikuluje Rici velkolepě, delegace pokračuje mimo kameru. Záběr krátce zůstává na výhledu z mostu na vzdálenou krajinu. INT. NEMOCNICE, CALIDRIA Major Zdick jde spolu s oblečenou a stále rozrušenou Liu z jejího pokoje po chodbě nemocnice. Za nimi se pomalu plouží několik vojáků. ZDICK: Připravena na prohlídku? Liu přikývne, pomalu k němu vyjde. Kamera je zboku sleduje. LIU (opatrně): Jak… jak to vlastně funguje? ZDICK (formálně): NID to zkoumala padesát let, a stejně si nejsme naprosto jistí. Díky Expedici do Pegasu se nám ale otevřely nějaké možnosti. Ve stručnosti, máte o jeden gen více, než ostatní lidé. LIU (řečnicky): Jeden gen… Zdick přikývne. ZDICK (formálně): Používáte stejné orgány a všechno, jako my, ale jste schopná je používat ještě navíc způsobem, kterým je nám ostatním neznámý. Souvisí to imunitou vašeho těla, jste schopná krátkodobě a v silných impulzech předat část vaší- LIU (řečnicky): Expedice z Pegasu? ZDICK (nervózně): Ano, vaše… schopnost, je v zásadě slabší verzí toho, co ovládají Wraithové… Zdick na čas utichne. Vycházejí pomalu z temné chodby schody do atria. ZDICK: Ale nemusíte se bát, zatím se vaše schopnosti projevily pouze výjimečně. Pokud nechcete, nemusíte je už nikdy více používat. Gestikuluje divoce major. Vyděšená Liu ho ale zarazí. LIU (nahlas): Vždyť vy ani nevíte, jak to funguje, a ujišťujete mě, že mi to nic neudělá? ZDICK: Vlastně by jste na tom mohla být hůře. Telepaté mají se svou schopností mnohem větší problémy… Procházejí kolem několika doktorů, rovnou k výstupu ven z nemocnice. LIU: Kam to jdeme? ZDICK: Navštívit několik lidí, jako jste vy. Jsou součástí jednotky NID, používáme je na riskantní špionážní mise. Liu se zastaví. Jsou u dveří, které vedou ven na ulici. LIU (překvapeně): Vy jste z NID? ZDICK: Myslel jsem… že je to očividné. LIU: A chcete mě naverbovat. (pauza, překvapeně) Mě? Zdick se pousměje. ZDICK: Bohužel, většina lidí s psionickými schopnostmi byla v době invaze na Zemi, kdokoliv se nám teď hodí. (pauza) Ale buďte klidná, do ničeho vás nenutíme. Jenom si promluvíte s několika lidmi, rozhodnete se, a pokud se nebudete chtít přidat, už za měsíc nebo dva vás propustíme zpátky do služby. LIU (nahlas): Za měsíc nebo dva? Zdick vyjde ven na ulici. ZDICK (zdálky): Máte snad nějakou důležitou schůzku, doktorko? Liu pokrčí rameny, a pomalu projde vchodem. Vystoupí na běžnou městskou ulici – jenomže tahle je naprosto pustá. Žádné auta, žádní lidé. Zdick jde několik metrů před ní. Otočí se k Liu a jde pozpátku. ZDICK: Lidé se většinou teď ptají, kde to vlastně jsou. Ušetřím vám námahu. Přejde po pusté silnici. ZDICK (formálně): UNATSEC to tady budoval jako novou skutečnou kolonii, náhradu Gara, město pro milión lidí. (hlas se vzdaluje) Než ale stihli město dostavět a přesunout sem lidi, Země padla. LIU (pro sebe): Všechno je tak prázdné… ZDICK (zdálky): Na to si zvyknete. Navrhoval jsem sem přestěhovat část vybavení z Gara, ale Samuels a admirálka jsou paranoidní, bojí se, že by tím byla Calidrie prozrazena, její poloha, abych tak řekl. Město nemá dostavěnou defenzívu, takže… Liu se na něho nedůvěřivě podívá. Zdick horečně vysvětlí, jak to myslel. Jdou dále od budovy nemocnice, Zdick je ještě dále vepředu od Liu. ZDICK (zdálky): Nebojte, v případě útoku by několik baterií raket zvládlo nepřítele zdržet, než my unikneme bránou – na to jsem byl ostražitý, nechci tu umřít o nic více, než vy. LIU: Takže… proč to říkáte mě? Major se otočí a mrkne k doktorce. ZDICK (zdálky): Neznáte koordináty brány, a i kdyby jste byla zatarc, což bychom dávno zjistili, je den, nezapamatujete si souhvězdí. Zdick pokrčí rameny. ZDICK (ironicky): Co se stane, pokud někomu na Odyssey prozradíte, že existuje nějaká Calidrie? Nic. Zdick přejde k prázdné ulici sousedící s ulicí nemocnice. U vchodu do jedné z budov stojí stráž, dvojice vojáků. ZDICK (zdálky): Doktorko, pojďte za mnou… Obávám se, že velitelka skupiny na vás nebude mít moc času, no… ale uvidíte sama. Liu si povzdechne a pokračuje za majorem mimo záběr. EXT. LES, POBLÍŽ TORREONU, MEXIKO Záběr na několik mariňáků odpočívajících v lese, posedávají různě okolo, někteří se opírají o stromy, jiní spí na overalech. Slunce již zapadlo. Střih, záběr na Piersona. Má už delší strniště, nevypadá moc dobře. Silné kruhy pod očima, ostřejší rysy obličeje – zhubl. Jde, s hnědým overalem stále na sobě, pomalu lesem. Ztěžka si odkašle. Zastaví ho Chadwick, jeden z mariňáků. CHADWICK: Plukovníku? Pierson mu nevěnuje moc pozornost, a dále si unaveně razí cestu popadaným listím. Chadwick ale přibíhá energicky až k němu. Salutuje. CHADWICK: Plukovníku Piersone! Jdete za plukovníkem Carterovou? Pierson ho skoro ignoruje, podívá se na něho přehlíživě. Robert kvůli svému stavu nemluví úplně srozumitelně. Huhlá, mluví pomalu. PIERSON: Možná… Chadwick se pousměje. Vytáhne k kapsy pomačkanou krabičku cigaret a podá ji Piersonovi. Ten si ji bez reakce strká do náprsní kapsy. PIERSON: Jo, Moore mi hlásil, že se vrátili z hlídky. Chcete něco? Možná se cestou stavili v supermarketu… Chadwick se k Piersonovi důvěrně nakloní. CHADWICK (šeptá): Plukovníku, všichni víme, nad čím Carterová přemýšlí… (polkne) Chci jen, aby jste ji ujistil, že moje družstvo je stoprocentně za ní. Chadwick loajálně přikývne. Robert si povzdechne a spiklenecky se rozhlédne okolo. Pak se nakloní významně k Chadwickovi. PIERSON (šeptá): Možná by jste to měl vědět. Páchne vám z úst, vojíne… Načež ho plácne do ramene a stejně letargicky odejde dále mimo záběr, nechávajíc mariňáka za sebou. Sam sedí na okraji lesa. Je vidět, že les je ve skutečnosti pouze okolo velké vodní nádrže, nedaleké kopce už patří poušti. Zevnitř „lesa“ se pomalu přivalí Pierson. Mlčky si sedne vedle Sam, vytáhne si z druhé kapsy zmuchlaný obal od kávy, přiloží si ho k nosu a zhluboka se nadechne… PIERSON (požitkářsky): …To je ono… Sam se k němu nakloní, evidentně ji to není příjemné. Robert její výraz postřehne. PIERSON: Vždycky jsem před spaním vypil hrnek kafe. (pauza) Nabídl bych ti cigaretu, ale schovávám si ji pro zvláštní příležitosti. Sam se pousměje. CARTEROVÁ: Stejně nekouřím. PIERSON (pro sebe): Myslel jsem si to… (pauza) Co je nového? Našli jste ten konvoj? Sam přikývne. CARTEROVÁ: Moore ho chce napadnout. Pohádali jsme se kvůli tomu… PIERSON: Yep. Chadwick mi už řekl, že ti mám říct, že stojí při tobě a té šílené misi na druhou stranu Země. (pro sebe) Nebo do nitra Země? Teď má obojí stejný šance… Úsměv Sam zmizí ze rtů. CARTEROVÁ (defenzivně): Nelíbí se ti to, chápu – Robert se k ní obrátí. Jeho hlas trochu ožije. PIERSON: Nemáme žádný zásoby, kdyby jsme nebyli tady, nemáme ani vodu. Posmrkne, a očekávání kýchnutí na moment přivře oči. PIERSON (potichu): …A dochází nám antibiotika… CARTEROVÁ: To není divu, když jimi někdo léčí rýmu… Robert se krátce se odmlčí. PIERSON: To chceš vážně přejít poušť s tímhle? CARTEROVÁ (navazuje): …Chápu, že nejsi zvyklý na tyhle podmínky, ale kromě Mexico City je nejbližším místem pro kontakt ponorky San Diego. Pierson se rozzuří. PIERSON (nahlas): K čertu s tím, na co jsem zvyklej. (tišeji) Za měsíc si zvyknu na spaní v mínus deseti, na podivně časté prozrazování našich pozic, macho řeči těhle jizváčů (ukazuje do lesa) i na zjevný nedostatek toaletního papíru. (pauza) Ale na tenhle pěší pochod jsem si ještě nějak nezvykl. Sam si nevózně povzdechne. CARTEROVÁ: Takže co mám asi dělat? Jakmile se jim ukážeme, budou nás hodin dokud nás neuš - PIERSON (krčí rameny): Moore a jeho hošíci chtějí boj. Dej jim boj. Obrátí se k Sam. PIERSON (ironicky): Přiznejme si, že nemáme smysluplný plán jak se dostat do San Diega, natož k Mrtvému moři kdesi v Iránu. CARTEROVÁ: Izraeli… PIERSON: To je fuk. (pauza) Prostě, mojí pointou je, že by jsi měla zvážit upuštění od San Diega. Sam si oddychne. Zjevně je ji tahle debata nepříjemná. PIERSON: Sakra, jsem ten poslední, kdo by navrhoval útočit na ty parchanty, ale když už i já o tom… Významně kývne k Sam. Ta obrátí svůj pohled ke klidné , aeřímý útok, aet upušštějak se dostat do San Diega, natož k Mrtvému _____________________________, kdyvodní hladině. Střih, záběr z lesa na oba, sedící mezi lesem a vodní nádrží. A odtud střih na - EXT. MĚSTO GARAS Uvozující CGI záběr na do nočního hávu se nořící majestátní noxské město. Mohutné šedé kupole se lesknou do šeré oblohy. INT. PŘED BUDOVOU UNIVERZITY, MĚSTO GARAS, NOX Záběr na malý kus budovy noxské univerzity, respektive její hlavní vchod. Nejedná se o nějak monumentální budovu, za to nezvykle postavenou. Zvětší části je z kamene, ale zdá se, že výraznou složku stavby tvoří živá příroda, což je nejpatrněji vidět právě na vstupu. Do univerzity se vchází širokým obloukem, který vytváření dva vzrostlé stromy nejvíce připomínající vrby. Stromy, jejichž koruny jsou v sobě propleteny a částečně prorostlé v kameni, jsou právě v rozkvětu. Květy mají červenou barvu. Ke vstupu musí člověk vystoupit po širokých schodech o asi desítce stupňů. U paty schodiště stojí skupina našich hrdinů, kterou vede noxský průvodce mladého vzhledu. Nox stojí asi v polovině schodiště a jako správný průvodce vykládá více či méně znuděné skupince pozemšťanů kus historie a reálie. PRŮVODCE: Jak jsem řekl, jako každá jiná vyspělá společnost i Noxové se velmi soustředí na vzdělání. Je to přece jen jediná cesta k trvalému pokroku. Stejně jako v minulosti i nyní hraje budova univerzity přední roli v téměř všech složkách života Noxů. Pojďme tedy dovnitř. Naše vždy kvetoucí nádherné stromy mění pravidelně barvu svých květů. Otočí se k ostatním. PRŮVODCE: Zajímavé je, že takto sytě červenou mají vůbec poprvé… Poté pokračuje vepředu. Skupina se dává do pohybu a stoupá po schodech. Gummy s Zelenka jsou poslední. Gummy náhle chytne českého vědce za loket a zastaví ho. Chvíli ticho, kdy oba čekají, až se zbytek lidí vzdálí a potom Gummy promluví. GUMMY (šeptá): Chcete mi něco říct, doktore? ZELENKA (překvapeně): Proč si to myslíte? GUMMY: Protože co jsme tady, tak na mě házíte divné pohledy, jako bych byl tikající bomba. Radek mu do hrudi zaboří ukazováček. ZELENKA (nahlas): Ano, možná je to kvůli tomu, že se doopravdy jako tikající bomba chováte. Vysmekne loket a pokračuje po schodech. Kamera pokračuje po jejich boku. GUMMY: Ale - ZELENKA (šeptá): Žádné ale. To vám ten průser na Irtinu nestačil? To ještě musíte střílet na kolegy? GUMMY (šeptá): Za prvé, nebylo to bezdůvodně, za druhé… kvůli tomu už jsem na koberečku byl, tak nemusíte se namáhat. Pokračují dále vedle sebe chodbou univerzity. ZELENKA (šeptá): Musím se namáhat a budu se namáhat, aby kvůli vám třeba zase nepostřelili nějakého mého přítele. Gummy výrazně zbledne, takovou větu nečekal. GUMMY (nervózně): Já… mě je to skutečně líto. Vím, že je to moje vina. Ale když já byl nepříčetný. Neměl jsem jasno, jasný? Ale to je můj problém, já vím. Radek se ironicky nahlas zasměje, až se jeho směrem ohlédne Nox. PRŮVODCE: Prosím nerušit! Otočí se zpátky a pokračuje s výkladem. Zelenka se nakloní ke Gummymu. ZELENKA (šeptá): Ve chvíli, kdy odpalujete nálože na se to tak trochu stává problém nás všech. Detail na Gummyho bledý obličej, který si ale tvrdohlavě stojí dále za svým. EXT. NÁMĚSTÍ A BUDOVA RADY, MĚSTO GARAS, NOX Uvozující CGI záběr na velké náměstí lemované řadou kamenných budov, leckdy s množstvím namodralého skla. Na konci náměstí je velká budova se stříbrnou kupolí do špičky. Nebe je tmavě modré, objevují se první hvězdy. INT. BUDOVA RADY, MĚSTO GARAS, NOX Pohled na menší místnost s několika Noxy. Je zde stůl podobný těm z konferenčního sálu na Atlantis. Na jedné straně sedí množství Noxů, mladých i starých, včetně Atomena a Lyai. Na druhé straně sedí Rici, Samuels a jejich pobočníci. Sálem jde šum šeptání. Rici se nakloní k Samuelsovi. RICI (šeptá): Nechte to odhalení na mě… Jenom by jste to svojí agresivitou- Plukovník ho přeruší. SAMUELS (šeptá): Ale řeknete to hned na začátku! Rici si hlasitě oddechne. RICI (šeptá): Dobře, řeknu to hned na začátku. Šum se začíná uklidňovat. Ozve se tón zvonu, oznamující začátek sezení. Atomenes v čele noxské Rady povstane. ATOMENES: Vážená Rado, sešli jsme se zde dnes, abychom vyslechli návrh právoplatných zástupců lidu Tau’ri na nepřímou pomoc v boji za osvobození jejich světa. Stařec kývl k Ricimu, který nervózně polkl a naznačil, že zahájení jednání je hotovo. Atomenes si zpětně pomalu sedl. RICI (nervózně): Takže… úvodem jednání vám chci poděkovat za tu možnost… být přijat přímo zde, ve vašem hlavním městě, kam se dosud dostalo tak málo cizinců. Znovu se uctivě ukloní. Pak vrhne krátký nervózní pohled na Samuelse. RICI (nervózně): Ještě než přednesu naší osmibodovou žádost na materiální a potravinovou pomoc, je zde něco mimo program, na co se chci zeptat… Souvisí to s posledními událostmi na Zemi. S tím, proti komu bojujeme. Atomenes se zarazí. Ale po chvilce přikývne. Rici nejistě pokračuje. RICI (nervózně): Potřebujeme od vás vědět všechno možné o rase jménem Haaken, se kterou Noxové bojovali proti Alianci čt- Najednou se Rici zarazí. Má ve tváři kamenný výraz. Samuelse se na něho překvapeně podívá. Rici se třese. RICI: Jste v pořádku? Položí mu ruku na rameno a podívá se k Atomenovi. Ten má ve tváři naopak velmi koncentrovaný výraz a hledí přímo na Riciho. Lya se podívá k Ricimu. LYA (překvapeně): Bojovali proti Alianci čtyř? SAMUELS: Máme to z antické kroniky, sepsané Janu- Pak se plukovník zarazí stejně, jako velvyslanec. Jeho směrem se ale dívá Lya. Sálem se ozývají hlasy v Noxštině, členové Rady začínají něco řešit. SAMUELS (křečovitě): Co to… co to… Důstojník vedle Samuelse se k němu starostlivě nakloní. DŮSTOJNÍK: Pane? Lya se najednou zvedne od stolu, Samuelsova křeč povolí. Atomenes se k ní obrátí. Riciho křeč také povolí, svalí se vyčerpaně do křesla. ATOMENES (nahlas): Není to pravda! Lya ukáže k Samuelsovi. Promlouvá zuřivě v noxštině ale zuřivě k Atomenovi. LYA (nahlas): Ii shi ta Janus! Další Noxové vstávají od stolu a obracejí se proti sobě. Propuká hádka. Důstojník chytí zpoceného vyčerpaného Samuelse za paži. DŮSTOJNÍK (nahlas): Pane!? Atomenes se nečekaně rychle postaví na nohy. Lya a Atomenes se k sobě staví v agresivních polohách. ATOMENES (nahlas): Nu shi! Iimen shi fo terpac Ii! Hádka dále pokračuje v noxštině, jednotlivé hlasy členů Rady splývají do neustávající hádky. Dochází k popostrkování. Lya krátce přivře oči. Atomenes do ní na to nečekaně silně udeří se semkne ruce k sobě. Místnost zaplní oslepující záblesk. Krátce na to pomine, ale Lya padá k zemi. Nejeví známky života. Hádka mezi Noxy pokračuje, ale Atomenes se podívá k Samuelsovi. Má v obličeji strašidelně vážný výraz… Samuels si z posledních sil stoupne a ustoupí dozadu. SAMUELS (potichu): Vypadneme odtud… Důstojníci a pobočníci pozemské výpravy urychleně vstávají od stolů. Ustupují k východu. Riciho vleče jeden z jeho lidí. DŮSTOJNÍK: Cože? SAMUELS (nahlas): Party skončila, pryč! Kamera sleduje pozemšťany, jak ustupují vyděšeně k východu z místnosti, zatímco mimo záběr následuje několik dalších oslňujících záblesků. FADE OUT --- AKT 3 FADE IN INT. PROSTORY UNIVERZITY, MĚSTO GARAS, NOX Záběr na tvář Bryna, který vypadá velmi znuděně a neubrání se poměrně hlasitému zívnutí. Na to do něj někdo šťouchne. Záběr se oddálí a my vidíme, že vedle polovičního Jaffy stojí Gummy, který se nového člena posádky pokusil trochu usměrnit. Na druhé straně stojí Turner, jenž se taky neubrání a nevybíravě zívne. Střih, vidíme celou skupinu. Zdá se, že se více méně nudí každý, i doktor Zelenka, jen Gummy velice bedlivě poslouchá Noxe, jehož hlas zní v pozadí a který nyní vykládá o způsobu soužití jeho rasy s přírodou a šetrném zacházení s ní. Detail na Noxe, který se zarazí uprostřed věty. Nox prudce otočí hlavou a dívá se ven z širokého okna. Vypadá jako by něco bedlivě poslouchal. Náhle se s typickým zvukovým efektem doslova rozplyne ve vzduchu. BRYN: No konečně. Tohodle chlápka si najdu, až budu mít jednou problém uspat děti. (pauza) A až budu mít děti. TURNER: Nemůžeme mu říct, že spěcháme, a rovnou přejít na tržiště? Poručík Simbine i Anguiano se přidají k tomuto názoru výrazným pokývnutím. ZELENKA (opatrně): Asi se přidám k tomuto názoru… TURNER (znuděně): Tak zrovna od vás bych to nečekal, doktore. Vy jste přece na zdlouhavý kecy expert. Když si vzpomenu na start Odyssey… Radek se trochu zamračí, ale nechá seržantovu jízlivost být. ZELENKA: Jsem vědec a technik, ne historik a architekt. Curtis přede všema zagestikuluje rucema. GUMMY (nahlas): A to vám je úplně jedno, že jsme pravděpodobně první lidé, kteří mají možnost vidět něco takového? První lidé, kteří se téměř volně procházejí po noxském městě? (významně) Noxském městě! ANGUIANO (unaveně): Mě to lhostejné sice není, ale kvůli okolnostem bychom měli dělat něco užitečného, ne poslouchat dějepisnou přednášku. GUMMY (lehce vzrušeně): Děláme něco užitečného. Máme příležitost posbírat znalosti o kultuře jedné z nejstarších ras naší galaxie. Učit se od nich, od jejich způsobu života a vedení společnosti… TURNER (ironicky): Noxové mají opravdu úžasné vedení společnosti. Celou galaxii nechaj pochcípat a nakonec je musíme tahat z bryndy my sami. Gummy vypadá, že chce říct něco troufalého, ale vloží se do toho doktor Zelenka, držící v ruce tablet. ZELENKA (čte): Každopádně, podle mapy jsme teprve v předsálí… Otočí se usměvavě k ostatním. Střih. Záběry na obě strany prázdné široké chodby univerzity. INT. OBYTNÁ BUDOVA, CALIDRIA Liu spolu s majorem Zdickem procházejí strohou šedivou chodbou, která vypadá, že je teprve před konečnou fází dokončení. Ze stěn tu a tam ještě vystupují holé kabely a osvětlení je zajištěno jen nouzovými zářivkami. Kamera oba zabírá zpředu, Liu se kolem sebe pátravě rozhlíží. LIU (nadneseně): Došly vám peníze? ZDICK (nevzrušeně): Od ztráty Země máme jiné priority, než to tu růžově vymalovat. Na křižovatce chodeb pokyne major Liu pravicí a zahnou doprava. Zdick se zastaví hned u druhých dveří na levé straně; jsou to prosté protipožární dveře s kukátkem, jaké známe z tisíců běžných bytů. Stříbrnými číslicemi je na nich vyvedeno „012“. ZDICK (otočí se k Liu): A jsme tu, tady bydlí Meredith Geerová, vedoucí zdejších psioniků a telepatka, jak jsem vám říkal. LIU (sarkasticky): Takže mluvit nemusím? Z její tváře lze vyčíst slabý úsměv. ZDICK (s úsměvem): Svoje schopnosti dokáže, tak jako vy, používat jen za určitých okolností. (povzbudivě) Myslím, že byste si mohly rozumět. Snad vám i nejlépe odpoví na vaše otázky. Major odvrátí pohled od Liu zpět ke dveřím a stiskne tlačítko zvonku na pravé straně zárubní. Po tlumeném zvuku zvonku se zevnitř ozvou kroky, zaharaší klíč v zámku a dveře se otevřou. Spatříme v nich vysokou ženu, černošku. Krátké kudrnaté a jako uhel černé vlasy má vzadu stažené do uzlu. Může jí být něco mezi třicítkou a čtyřicítkou. ZDICK (slavnostně): Dobrý den, Meredith, přivedl jsem vám další návštěvu, nevadí? GEEROVÁ (udiveně): Jak by mohlo, majore? ZDICK: Výborně, tady doktorka Yulanová se teprve před chvílí dozvěděla, že patří ke skupině vyvolených… (pauza) Rád bych, abyste jí, třeba i s ostatními, trochu pomohla... (pauza) však víte lépe, co tím myslím. Meredith se stále příjemně usmívá, ale v očích jí zajiskří. Schovává pravou tvář pod maskou? GEEROVÁ (uvolněně): Samozřejmě, je to tady přece moje práce! Telepatka rychle pohledem přejde ze Zdicka na Liu a zpět. ZDICK (spokojeně): Skvěle, potom se mi ozvěte. Zatím přeji příjemné odpoledne. GEEROVÁ (vzletně): Vám taky, majore. Liu jen přikývne, ale přitom si Meredith pátravě přeměří. Zdick se otočí a mizí za rohem chodby. A odtud… INT. BYT GEEROVÉ, CALIDRIA Meredithin apartmán je na první pohled klasický typový byt. Slušně veliký pokoj s moderním nábytkem, velkou obrazovkou, nějakým tím obrazem na stěně…, navazuje na něj kuchyňský kout s malým jídelním stolem a dvěma židlemi. Světlo sem proniká širokými francouzskými okny. Za nimi vidíme zahradu s mladou trávou a pár rozkvetlými stromy, sakurami. Rozhodně se nedá poznat, že bychom se nacházeli na jiné planetě než na Zemi. Liu stojí uprostřed místnosti a beze slov se opatrně rozhlíží kolem sebe. Do záběru vstupuje Geerová s podnosem se dvěma kouřícími šálky kávy. Pokyne Liu ke jednomu z křesel. GEEROVÁ: Posaďte se, Liu. Obě usadí do červených křesel, Liu se znovu rozhlédne kolem a položí první otázku. LIU: Jak dlouho jste tady? GEEROVÁ: Jak je to dlouho od invaze na Zemi? LIU: Skoro pět měsíců… (pauza, se zájmem) Podařilo se vám sem utéct? GEEROVÁ: Ne, to ne. Vzala jsem Zdickou nabídku a krátce po tom odletěla na nějakou misi NID. (pauza, ukáže na šálek kávy) Vemte si. LIU (nešťastně): Díky… v poslední době jsem jí vypila tolik jako nikdy v životě. Doktorka si trochu s náznakem odporu přitáhne hrnek k sobě a znovu vzhlédne k Meredith. LIU: Major říkal, že jste telepatka… (opatrně) Dokážete každému číst myšlenky? Meredith se zatváří pobaveně a krátce se hořce zasměje. GEEROVÁ: To je trochu moc odvážný termín. Každý si představí, že dokážu číst myšlenky na požádání, usvědčovat vrahy, hledat ztracené děti… (pauza) ale většinou to končilo tím, že jsem na střední tak akorát zjišťovala, jak moc mě který kluk chce. (pauza, pobaveně) Což se dost zkreslovalo tím, že jsem u něj vždy musela být hodně blízko. Liu se společně s Meredith krátce zasmějí. GEEROVÁ: Ale tenkrát jsem netušila, o co se jedná. Přičítala jsem to prostě normální ženské intuici. LIU: To na tom asi budeme stejně… to moje uzdravování asi taky za moc nestojí… na to jsem za život poznala až moc nemocných. (pauza) Ale major říkal, že se to prý dá všechno rozvíjet, trénovat. GEEROVÁ (hořce): Jestli tím trénováním myslí to, že ti do žíly píchnou koňskou dávku nějaké chemie… Pak se prý plně projeví instinktivní chování a ty schopnosti se odblokují. (pauza, sarkasticky) Tak na minutu, mám-li být upřímná. Uvolnění, v Liuině tváři střídá trochu kyselý, nicméně chápavý výraz. Skoro neznatelně přikývne. LIU: A jak na vás vlastně přišli? Já byla v Exilové flotile, takže mě měli pořád na očích a neuniklo jim, když jsem se uzdravila po tom, co mě skoro zastřelili. GEEROVÁ (se zájmem): Myslíte, že až potom? Na to zapomeňte, věděli o vás už dávno. Zdick mi o vás vyprávěl (s úsměvem), ba dokonce básnil, jaké to bude, až vás získá. Meredith si hlasitě oddechne a zadívá se zešikma do podlahy. GEEROVÁ (sarkasticky): No a já jsem s tím chodila ke cvokaři. (ponuře se pro sebe zasměje) Ženská s pověstí investigativní žurnalistky velkých novin pátrající po konspiracích, šťourající se v tajných vládních záležitostech, chodila ke cvokaři, protože slyšela v hlavě hlasy. LIU (mimochodem): Psychiatr prodával dál… GEEROVÁ: To ani ne… NID mě odposlouchávala, ale vtipné na tom je, že to bylo kvůli mojí práci. Čili jsem jim spadla do pasti hned dvakrát. Meredith se hořce zamračí a napije se kávy. GEEROVÁ: No nenaštve to? LIU: Předpokládám, že jste tu jejich nabídku nevzala jen tak dobrovolně… GEEROVÁ (vyrovnaně): Ale ano, dobrovolně. Možná se dá říct, že to byla jedna z těch nabídek, které se neodmítají, ale nakonec jsem přesvědčila sama sebe, že to bylo dobrovolně. Chtěla jsem to pochopit, využít a…(znovu se hořce zasměje) ctižádostivost nezná mezí. LIU (opatrně): Já se té Zdickovy dobrovolnosti celého toho docela bojím… (pauza) nevím, jestli je to zrovna to, co bych chtěla dělat. GEEROVÁ (překvapeně): Major vám nedal žádné alternativy? Buď a nebo? LIU (ironicky): Třeba mě chce překvapit. GEEROVÁ: A co jste vlastně dělala v Exilové flotile? LIU (s nadhledem): Alkoholičku, couru, vězenkyni, diplomatku, překladatelku… (pauza, zasměje se) Nikdy mě nenapadlo, jakou jsem udělala za posledních pár měsíců kariéru. Doktorka se poprvé napije kávy, po počátečním odporu ale vypadá, že jí zachutnala. Meredith teatrálně plácne do opěradel svého křesla. GEEROVÁ: Diplomatka? Vypadá to, že vás moc potřebují na obou frontách, proto žádná děsivá alternativa. LIU: Eh, nejsem tenhle vůdčí typ. Chápeš…? (pauza) Spíše nepochybuju o tom, že bych nebyla nahraditelná. GEEROVÁ (zasněně): Každý den v Exilové flotile… Píšeš nějaké reportáže z diplomatických misí, ze zákulisí… LIU (opatrně): Ne-e. Já vlastně – Meredith pokračuje. GEEROVÁ: Tak když vás násilím nepřivážou sem, začněte. EJF neměla v době invaze venku žádné novináře, skoro mě až mrzí, že se nemůžu vrátit k tomu, co jsem původně dělala. Krátce se zamyslí. GEEROVÁ: Kolik lidí kolem vás, kteří nejsou v armádě nebo v NID znáte? Jednou budou všichni chtít pohled člověka jako jste vy nebo já… (pauza, sarkasticky) V mém případě to ale bude román o partě idiotů na tajné planetě. Liu se chystá zrovna napít, ale po Meredithiných slovech šálek zase odloží. LIU (nechápavě): O partě idiotů? Geerová se trochu samolibě usměje, odloží hrnek a energicky vstane. GEEROVÁ: Pojďme se trochu provětrat ven. A střih na - EXT. SCORPION, NOX CGI. Uvozující záběr na scorpion letící na hranici vesmíru pryč z Noxu. Malá loď je zabírána zdálky, v porovnání s temnotou vesmíru nebo planetou dole vypadá titěrně. INT. SCORPION Trochu zpocení a zadýchaní Samuels a Rici usedají za pilotku stroje, který urychleně opouští povrch Noxu a míří zpět na Odyssey. SAMUELS (nahlas): Spojte mě s můstkem, rychle! Kopilot se dvakrát, třikrát dotkne panelů před sebou a vzápětí se z reproduktorů ozve hlas Radhy. RADHA (z rádia): Skorpione 2, tady Odyssey, hlaste svůj stav. SAMUELS (do rádia): Majore, tady Samuels. Vracíme se na palubu, museli jsme přerušit jednání. Okamžitě kontaktujte druhou skupinu, ať se taky zdekuje. Na nás nereagují. Chvíli je ticho. Samuels vypadá zamyšleně, náhlý vývoj událostí ho ale zřejmě vykolejil méně, než by čekal. RADHA (z rádia): Také jsme s nimi ztratili kontakt. Komunikace je rušena. Rici a Samuels na sebe krátce pohlédnou. SAMUELS (do rádia): Vyhlaste všeobecný poplach, chci mít loď připravenou k boji. (pauza) A chci abyste připravila poradu, která začne hned po mém příletu. Přijďte tam vy, Kershawová a Griffith. RADHA (z radia): Rozumím, pane. Odyssey konec. INT. PROSTORY UNIVERZITY, MĚSTO GARAS, NOX Záběr na celou naši skupinku, jak stojí uvnitř něčeho, co vypadá jako mohutný kamenný přednáškový sál. Zdá se, že už delší dobu spolu o něčem diskutují. Hned z prvního dialogu je jasné, o co jde. GUMMY: Když jste u někoho na návštěvě, tak se mu jen tak po domě přece netouláte. TURNER: Nejsme v nějakém domě, jsme ve veřejném muzeu. ANGUIANO: Univerzitě. TURNER: Cokoliv. To hlavní ale je, že na nás zapomněli a my stojíme jak tvrdá Y. Do záběru zleva vstoupí zamyšlený Radek. ZELENKA: Bohužel, poručík má pravdu. Nemůžeme riskovat, že porušíme nějaké zvyklosti diplomatického protokolu. Potřebujeme si Noxy naklonit, ne si je rozhádat… Kamera přejde na Bryna. BRYN: Já myslím, že ten protokol porušili oni dřív tím, jak nás nechávaj neslušně stát. Krom toho se mi chce na záchod. Turner se nadechne k nějaké sarkastické odpovědi na poznámku nového člena posádky Odyssey, ale jeho slova zadrží náhlá změna barvy světla, které jakoby zmodrá. Skupinka přejde k nejbližšímu oknu. CGI záběr z jejich pohledu, vidíme několik vysokých věží budov noxského města. Vidíme i co způsobilo náhlou změnu barvy světla – kolem města se vztyčila kupole štítu velmi podobné té, co obklopuje i Atlantis. Střih zpátky dovnitř budovy. ZELENKA (pro sebe): Vztyčili štít. (nahlas) Něco se muselo stát. TURNER (mimo závěr): Děkuji doktore za objasnění jasného. GUMMY: Tak teď už nemám nic proti tomu, abychom vypadli. ZELENKA: Já taky ne. Všichni se pomalu zadívají k temné chodbě, odkud přišli. Zvenku se ozve vzdálená exploze, všichni sebou trhnou. Záběr na Gummyho, jak polekaně polkne. INT. UNIVERZITA, MĚSTO GARAS Sestřih několika scén. Naše postavy jdou rychle stejnou chodbou, jako přišli. Jsou nervózní, asi jako cizinci v cizím městě – ve kterém se navíc děje něco podivného. Střih. Postavy stojí před budovou univerzity, nikdo nikde není. Skupina vychází ven z budovy a zastavuje se uprostřed schodiště. Pouze nebe je zahalené tmavě fialovým štítem. Střih. Pokračují prázdnými kamennými ulicemi dále kamsi, odkud je slyšet hluk mohutného davu… INT. ULICE, MĚSTO GARAS, NOX Záběr jak pokračují chůzí pustou ulicí. Napětí z univerzity polevilo, spíše se rozhlížení okolo, jakoby něco hledali. BRYN (otráveně): Kdybychom odbočili vpravo, jak jsem vám říkal, tak tam nebloudíme dalších (dívá se na hodinky) dvacet zbytečných minut. TURNER (ještě otráveněji): Slyšet to podesáté stačilo, tak už zmlkni. Skupinka pokračuje o pár metrů dále. Turner se krátce zastaví. TURNER (pro sebe): Sakra, co bych teď dal za nějaké železo v ruce… Podělaná přátelská mise. BRYN (mimo záběr): Podepisuju. Gummy se k němu otočí. GUMMY (nahlas): Jsou to telepati, schopni tě myšlenkou uzemnit; a je jich plné město… Zúží oči, nechápavě a ironicky pokrčí rameny. GUMMY (ironicky): V čem si sakra myslíš, že by ti pomohla pistole?! Turner se na něho zadívá a uvažuje o tom, ale nakonec jen jeho směrem ukáže vztyčený prostředníček. ZELENKA: Ticho oba dva! (pauza) Slyšíte to? Postavy zaposlouchají. Z centra města se šíří zvuk skandujícího davu, který křičí spíš v zuřivosti. Jsou blízko. ZELENKA (rozhodně): Jdeme tam. BRYN (váhavě): Je to dobrý nápad? Radek se ohlédne k Brynovi. ZELENKA: Jiný nevidím. Pak se otočí ke Gummymu. ZELENKA: Ale vlastně, kapitán má velení. ANGUIANO (mimo záběr): No to je paráda… TURNER (mimo záběr): Připravit na fragnutí… Nerozhodný Gummy se krátce ohlédne k Turnerovi a pak „děkovně“ zašklebí na Zelenku. GUMMY (ironicky): Díky, doktore… (pauza) Ale budeme pokračovat podle vašeho plánu. Turner a Bryn se začnou trochu ošívat, skupinka pokračuje dopředu. EXT. ODYSSEY Uvozující záběr na BC-304 B na oběžné dráze nad Noxem. INT. ODYSSEY, DŮSTOJNICKÝ KLUB Známá místnost z mnoha scén v předchozích dílech, inovací je akorát velká vlajka se znakem NID pověšená na stěně. Kolem jednoho stolu sedí Samuels, Griffith, Kershawová a diplomat Rici. Přichází major Kaushalová. RADHA: Máme to potvrzené, kolem noxského města se zvedlo štítové pole. Plukovník chvíli přemýšlí. SAMUELS: Komplikuje se to čím dál tím více. (odmlka, k Radze). Po této poradě vyhlásíme plnou bojovou pohotovost. Hlavně naše letky ať jsou připraveny. Rici vedle kouří doutník. RICI: Nepřeháníte to trochu? SAMUELS (významně): Naopak, je to málo! Plukovník se hned otočí k velitelce komanda NID. SAMUELS: Kershawová, chci abyste tady s majorem Griffithem připravila výsadek. A taky přichystejte Kroniku pro transport bránou na Garo. (pauza, pro sebe) Mohli by se pokusit obsadit loď… RICI (zděšeně): Výsadek? (ironicky) Víte, jsem ve světě diplomacie jen relativně krátce, ale jsem si jistý, že některé věci platí všeobecně. (nahlas) Například to, že když někoho žádáte o pomoc, tak poslat na jeho území vojáky není cesta, jak si ho získat. Samuels k němu jen kývne, ignorujíc námitku. Rici v odpovědi praští rukou do stolu. RICI (nahlas): Budou to brát jako akt agrese! SAMUELS: Promiňte, ale byl jste tam dole se mnou? Viděl jste sám, jak se rasa pacifistů a flegmatiků změnila v milisekundě v rozvášněné boxery. (odmlka) Krom toho je tam dole 6 našich lidí, nemůžeme je tam jen tak nechat. KERSHAWOVÁ (k Ricimu): Budeme si dávat pozor, abychom situaci neobrátili proti nám. SAMUELS: To ano, ale dolů nepůjdete vy sama a ani major Griffith… Plukovník hodí hlavou k majorovi, který sedí zamlkle stranou a tváří se, jako by byl někde jinde, podle výrazu u něčeho nepříjemného. SAMUELS (navazuje): …Budete střežit bezpečnost lodi, Kroniky především. Radha se na něho tázavě podívá. RADHA: Kdo tam tedy…? Plukovník k ní ukáže prstem. SAMUELS (nahlas): Vy samozřejmě. Detail na tvář Radhy, která se netváří moc nadšeně. RADHA (pro sebe): Samozřejmě. SAMUELS: Bude to samozřejmě vyžadovat jisté opatření… INT. ODYSSEY, OŠETŘOVNA Opět detail na tvář majora Kaushalové. Její hlava je polepena drátky, které, jak uvidíme po oddálení záběru, vedou ke galaranskému paměťovému zařízení, pro které pozemšťané začali vskutku všestranně používat. Major leží na jedné z postelí ošetřovny. Vidíme, že u paty její postele stojí plukovník Samuels, kolem obchází důstojník NID a technik, kteří ovládají paměťové zařízení. SAMUELS: Uvolněte se majore, je to standardní postup. RADHA (jízlivě): Že o něm slyším poprvé. SAMUELS: Podívejte se, tam dole je banda telepatů. Není zrovna nutné, aby si z vaší mysli udělali taktický manuál o Odyssey a dalších citlivých věcech. Otočí k němu hlavu. RADHA: Přesto to není dobrý pocit, když vám gumují z hlavy vzpomínky. A pak ji vrátí zpátky do požadované polohy. SAMUELS: Negumujeme je, ale přesunujeme. Zase vám je vrátíme. Pokud to přežijete. Radha se znovu vysmekne a obrátí se k Samuelsovi. FADE OUT --- AKT 4 FADE IN EXT. ZAHRADA, CALIDRIA Doktorka Yulanová s Geerovou stojí na malé vydlážděné terase, která je součástí poměrně rozlehlé zahrady zarostlé sytě zeleným trávníkem a mladými stromy. Jen pár metrů vedle se rozkládají další a další terasy, kryté shora balkonem druhého podlaží. Celý objekt je asi čtyřpatrový a zakřivený do širokého oválu. Obě ženy vykročí do zahrady. GEEROVÁ (za chůze): Jestli poslouchají, už toho slyšeli dost. (úsměv) Asi takhle: všichni psionici, kteří za něco stáli, zůstali na Zemi. Tahle partička nebo dokonce jednotka, jak říká náš Zdick, to je jen sebranka těch, co byli zrovna mimo. Pár jich tu možná něco umí, třeba támhle Peter – Ukazuje na zachmuřeného muže sedícího shrbeně u nápojového automatu. GEEROVÁ (pokračuje): - z osmnáctky si jednou dokázal hodit kostku cukru do kafe pomocí telekineze, ale to je spíš výjimka. Je tu hodně těch, co mají potřebný gen, ale neumějí zhola nic, než se tu válet a vymýšlet si. Obě míjejí na trávě nataženou opalující se starší ženu. GEEROVÁ (pokračuje): Víte, že máme i psioniky se schopností se odpoutat ze svého těla a toulat se po galaxii? Když jsem po nich chtěla nějaké výsledky a Zdick začínal být netrpělivý, vymysleli si, že při těch cestách potkávají povznesené Antiky… LIU (udiveně): A on jim to věří? GEEROVÁ: Jakmile si přečetl jejich výpovědi, byl jako malý kluk. On tím žije… (pauza) je to tak trochu fanatik, ale neškodný. (pauza) Proto tady všechny ty lidi nechává. Říká tomu jednotka, ale přitom je to banda schizofreniků, kteří se s tím málem, co umějí, nesrovnali, nebo jim přeskočilo z častého přidávání vzpomínek. (pro sebe) Chvíli NID trvalo, než zjistilo, že nemůžou předávat zkušenosti desítek lidí do jedné hlavy… (pauza) Někteří tady umějí úžasné věci, ale jsou nám k ničemu, protože jsou do praxe nepoužitelní. Liu se zastaví. Vypadá jako opařená. Něco takového nečekala. LIU: Představovala jsem si to trochu jinak… že tu skutečně trénují své schopnosti… (pauza, Meredith ji přeruší) GEEROVÁ: … a ne že se tu válí? Popravdě to jedním směrem vyhovuje i mně. Pořád totiž převažuje vděk, že jsem nezůstala na Zemi nad tím, že bych se teď věnovala něčemu zajímavějšímu… (pauza, tiše) Asi jsem k vám nebyla ze začátku úplně upřímná. Díky tomu, že jsem tady z té skupinky nejschopnější, ze mě NID udělalo nejen jejich velitelku, ale taky svoji agentku. Pohledem na Liu zjišťujeme, že má ve tváři trochu uzoufaný a stále překvapený výraz. GEEROVÁ: Možná jsem dostatečně nezdůraznila tu „agentku“… (naznačí ve vzduchu uvozovky) Budu v tom jejich žebříčku někde na posledním místě. (pauza) Vlastně se to od práce novinářky zas tak úplně neliší. Zbraň jsem občas nosila i tenkrát. LIU (zmateně): Představovala jsem si to trochu jinak… (pauza) Chodíte tedy také na mise, snažíte se využívat svých schopností… GEEROVÁ (vyrovnaně): Ano. Sice trochu sporadicky, ale ano. Meredith se otočí a zamíří zpět ke svému apartmá. GEEROVÁ: Teď pro mě mají nějakou misi na Orbanu. (mimochodem) Nebudu vám tu lhát, byla jste v limbu skoro 14 dnů a probudili vás zrovna dneska? Major Zdick počítal, že se tu budete nudit a půjdete raději se mnou. Meredith se otočí za Liu, která dosud stojí na místě. LIU (stroze): Co je to za misi? GEEROVÁ: Mise Marco Pola, lodi NID. (posměšně) Že posílají mě znamená mezi řádky, že nemají, nebo nechtějí posílat, nikoho jiného. Obránci zajistili ve svém prostoru naši loď a hodlají to NID dát pěkně sežrat. Doktorka popojde pár kroků k agentce a obě pak pokračují dál v chůzi. LIU (odměřeně): Kdy odcházíte? GEEROVÁ: Do několika hodin… Liu si povzdechne. LIU (ironicky): Že to mám ale na vybranou! Dobře to Zdick vymyslel. Jestli chci vědět víc, musím jít. (pauza) A něco ve mně mi říká, že bych měla… (pauza, zoufale, pro sebe) Říkají mi to snad ty pasáže, co do mě nahráli?! GEEROVÁ (smířlivě): Dám vám jednu radu. Všechno si promýšlejte, ale stále buďte nad věcí. Pomáhá to. Yulanová se na ni podívá s neurčitým výrazem. Opatrně přikývne. V pozadí záběru vidíme, jak se otevřou dveře jednoho z blízkých apartmánů a vybíhá z nich člověk. Něco volá. Kamera se trochu oddálí a zvedne do výšky. K oběma ženám přibíhá mladý muž, může mu být maximálně pětadvacet. Zastaví se několik metrů před Meredith, křečovitě se narovná a zasalutuje. PSIONIK (hlasitě, směšně dbaje na artikulaci): Dobré odpoledne, velitelko! Vojín Crow se hlásí do služby! Je šestnáct hodin třicet dva minut pozemského času. Slunce dnes vyšlo v šest hodin osmnáct minut pozemského času. Zapadá v jedenadvacet hodin třináct minut pozemského času. První měsíc vychází ve dvacet dva hodin čtyřicet pět minut pozemského času. Druhý měsíc vychází ve… Záběr se během jeho hovoru zvedá do výšky a hlas psionika s dokonalou pamětí slábne. Brzy vidíme celou oválnou budovu se zahradou uprostřed i okolní stavby (CGI). Obraz se stmívá, až… Začíná hrát rytmická hudba, výrazně podkreslená vojenskými bubny. Schyluje se k akci. EXT. ODYSSEY Znovu uvozující záběr na Odyssey visící na oběžné dráze nad planetou. Tentokrát CGI kamera zazoomuje na můstek Odyssey. INT. ODYSSEY, MŮSTEK Záběr na zamračeného Samuelse, sedícího na velitelském křesle. Za ním stojí Rici. Loď je v bojovém poplachu, můstek je zahalený do rudého světla. RADHA (mimo záběr, zkresleně): Přibližujeme se k cíli, ETA dvě minuty. SAMUELS: Rozumím, S-1, pokračujte podle plánu. EXT. SCORPION, NOX CGI, scorpion klesá nad noční krajinu. Město je spolu s fialovým štítem několik kilometrů před nimi. Avšak o něco blíže je oriiský bitevník, nyní vedený Noxy. RADHA (mimo záběr, zkresleně): Jste si jistý, pane? Mezi námi a městem stojí toaletka Noxů - INT. SCORPION RADHA: - a netváří se příliš přívětivě. Uvnitř scorpionu sedí Radha na místě kopilota. Modul pilotuje pilotka NID, v zadním prostoru je několik vojáků NID. SAMUELS (mimo záběr, zkresleně): Pokračujte dále, s tím jsme přece počítali. Radha kývne, ale v tom se z interkomu ozve nový hlas. NOXSKÝ VELITEL (mimo záběr, zkresleně): Pozemskému plavidlu, tady velitel obrany města Galar. Doporučujeme vám změnit kurz. Radha pohlédne na pilotku. RADHA: Volejte na jejich frekvenci… Přiloží si headset blíže ústům. RADHA: Tady major Kaushalová z lodi Odyssey. Letíme pouze vyšetřit stav našich lidí v městě. Nedostali jsme od nich žádnou zprávu od… Podívají se na sebe s pilotkou. RADHA: Od chvíle, kdy jste se začali chovat divně. Radha si nervózně zatváří, ohlédne se krátce na vojáky NID na zádi scorpionu. Z interkomu se ozve další výzva. NOXSKÝ VELITEL (mimo záběr): Rada vás bude informovat o situací vaší družiny i událostech ve městě, jakmile se vše vysvětlí. Budete-li ale pokračovat, budeme to brát za akt vměšování a agrese. A budeme bránit město. PILOTKA: Nabíjejí bodové zbraně… RADHA: Odyssey, tady S-1, žádáme instrukce, Noxové hrozí střelbou, budeme-li pokračovat. INT. ODYSSEY, MŮSTEK Atmosféra houstne i na můstku. Rici přejde blíže Samuelsovi, ten si k dalším povelům stoupne. SAMUELS: Neodváží se střílet na pozemskou loď, odmítají přece násilí… Pokračujte, S-1. RICI (nahlas): To je trochu divoká dedukce, uvážím-li, jak po sobě šli v budově Rady… Nakloní se k plukovníkovi. RICI (šeptá, důrazně): Odvolejte je zpátky. RADHA (mimo záběr, zkresleně): Odyssey, S-1, toaletka vypustila dvojici letounů. Samuels se výhrůžně podívá na Riciho, přitom pokračuje s povely do mikrofonu headset. SAMUELS: S-1, přepravte hyperpohon, proskočíte rovnou pod štít, je to jasné? RICI (důrazně): Co to sakra děláte?! INT. SCORPION Radha i pilotka jsou stále nervóznější. Najednou proletí před scorpionem bílý pulz; jeho záře osvětlí palubu modulu. RADHA (nervózně): Odyssey, právě vystřelil varovnou salvu před náš trup. PILOTKA (na Radhu): Příprava vstupu do hyperpohonu potrvá nejméně deset sekund, zachytí to. Radha si nervózně oddechne. RADHA: Odyssey, skok nemožný, žádám instrukce. INT. ODYSSEY, MŮSTEK Rici i Samuels proti sobě stojí ve výhrůžném postoji. RADHA (mimo záběr, zkresleně): Žádám instrukce! SAMUELS (šeptá): Musíme se dostat do města, zjistit, co se tam děje! Jinou volbu nemáme. RICI (šeptá, důrazně): Nenechám vás vyvolat další válku, zavolejte je zpátky! Trochu se narovná. RICI (nahlas): Hned! RADHA (zoufale, mimo záběr, zkresleně): Odyssey, ETA od města 30 sekund! Mají nás na mučce, žádám instrukce! Samuels sevře dlaň v pěst. SAMUELS (nahlas): S-1, stáhněte se, návrat na Odyssey. Opakuji, vraťte se domů. EXT. SCORPION Radha si úlevně oddechne, spolu se zbytkem posádky scorpionu. RADHA: S-1 rozumí. Světlo uvnitř se mění, jak modul mění kurz. Radha je nervozitou zpocená. RADHA (pro sebe): Díky bohu… INT. ODYSSEY, MŮSTEK Samuels se poraženecky posadí zpátky do křesla. Podívá se na Riciho. SAMUELS (nahlas): A jaký je váš plán, hm! Rici si hlasitě oddechne. Je na něm poznat, že je stejně bezradný, jako Samuels. EXT. CESTA K NÁMĚSTÍ, MĚSTO GARAS, NOX Záběr na široké náměstí uprostřed města Noxů, před budovou rady. Je lemované řadou kamenných budov, leckdy s množstvím namodralého skla. Na konci náměstí je velká budova se stříbrnou kupolí do špičky, ona budova Rady. U vchodů do domů vidíme stát spoustu Noxů, kteří se neklidně dívají do dálky směrem k náměstí, několik jich také chodí po ulici samotné, ale drží se při kraji. Jak kamera postupuje ulicí, můžeme si všimnout, že mnozí z Noxů se ukrývají do domů, a to často ve chvíli, kdy k nim dorazí další Nox. Na pozadí stále slyšíme hlasy rozvášněného davu, teď už je ale velmi blízko. (CGI, bluescreen) Z jedné z postranních uliček vyjde naše skupinka. Vidíme je zatím z dálky, ale přibližujeme se k nim. Zelenka a Gummy se pokoušejí mluvit s několika Noxy, ale neúspěšně. Potom je dožene záběr. ZELENKA (nahlas): Marné, když nám nikdo nerozumí. GUMMY (nahlas): Pojďte dále, musíme narazit na někoho, kdo nám bude rozumět! Všude okolo davy Noxů cosi volají směrem k budově Rady. Všechny naše postavy se bezradně prodírají mezi nimi. Záběr se zastaví na Simbinem. SIMBINE (nahlas): Mám z toho špatný pocit! Bryn pozoruje několik Noxů před sebou, krátce se zadívá na nějaké náramky, které mají na rukou, ale pak jde dále. Poklepe jim na rameno. Oba Noxové se na něho krátce zadívají, ale hned poté pokračují v hulákání. Bryn se otočí k nedalekému Zelenkovi. BRYN (nahlas): Jsme jim úplně ukradený! Radek stejně neúspěšně zkouší zkontaktovat další Noxy. Vůbec mu nevěnují pozornost. Pak se ohlédne k budově Rady, ke které směřuje pozornost davů. Otočí se k ostatním z výsadku Odyssey. ZELENKA (nahlas): Možná, že v té budově nám pomůžou! S vaším svolením, kapitáne… Křičí Radek na Curtise, ten ale jen bezmocně stojí uprostřed davu. Kamera se točí okolo něho, reflektujíc jeho překvapení a šok. GUMMY (pro sebe): Co se to tu sakra děje… A náměstí plné (CGI) Noxů přejde pomalu do dalšího záběru - EXT. LES, POBLÍŽ TORREONU, MEXIKO Záběr na klidný noční les. Měsíc v úplňku ozařuje celou scenérii. Kamera pomalu projíždí okolo stromů, z kterých občas spadne lístek. Dokonalost okamžiku rozruší výkřik, následovaný dalším řevem. Střih na plukovníky, kteří spí opřeni o strom a které ten výkřik probudil. Pierson vypadá zmateně, ale Carterová je okamžitě na nohou a pomáhá mu na nohy. Oba vyrazí směrem k nedalekému ležení mariňáků, kamera je následuje. Náhle se zastaví, ale kamera pokračuje dál a ukáže nám dění, které způsobilo takový poprask. Uprostřed ležení je několik mariňáků, kteří stojí okolo dalšího, který leží pokroucený na zemi. CARTEROVÁ (rozzlobeně): Co se to tu děje? Jeden z mariňáků, kteří stojí v kruhu okolo toho ležícího, se na ní otočí, poznáváme v něm seržanta, s kterým mluvil Chadwick. SERŽANT: Spravedlnost. (jedovatě) Madam. Ležící mariňák s nadějí hledí na Carterovou. Zvedne se na lokty. LINČOVANÝ MARIŇÁK: Pros... Seržant se k němu okamžitě otočí nazpět a silně ho kopne ho hlavy. Mariňák se okamžitě převalí, chrchlajíce krev a zuby, neschopen čehokoliv dalšího. Sam si sahá k pasu, kde má připoutanou pistoli. CARTEROVÁ (šokovaně, vztekle): PŘESTAŇTE S TÍM! Plukovník vykročí směrem ke kroužku, ale to už od stromů vykročí další mariňák s výložkami desátníka. Postaví se Carterové do cesty a odstrčí jí zpět. O okamžik později do její šokované tváře míří svou pistolí. DESÁTNÍK (chladně, rozhodně): Tohle není vaše záležitost, plukovníku. Odstupte. CARTEROVÁ (nahlas): Desátníku! Kroužek se začne uzavírat. Carterová hledí na desátníka bojovně. V pozadí se ale ozve Pierson. PIERSON (mimo záběr): Samantho? Záběr přetěkne na Piersona – stojícího nedaleko, s karabinou M4, namířenou neprofesionálně od boku na lynčující skupinku. Najednou mu věnuje pozornost většina mariňáků. Řev utichne. Sam pomalu a po jednotlivých slovech směřuje k seržantovi svou otázku. CARTEROVÁ (důrazně, potichu): Co se to tady děje? Seržant hledí Piersona, ale pak se otočí na Carterovou. SERŽANT (zařve rozzlobeně): Je to zrádce! To on udal naše pozice! Ukazujíc na zakrváceného lynčovaného mariňáka. Kopne mariňáka do zad tak silně, až se ozve zvuk lámaných žeber. MARIŇÁK #1 (zlostně): SEMPER FI! CARTEROVÁ (nahlas): Nechte toho! PIERSON (nahlas, mimo záběr): DOST! Všichni se otočí po Robertově hlasu. Opodál stojící Pierson zvedne do úrovně očí a popojde k mariňákům, z nichž jeden stále míří na Sam. Pierson mu míří puškou sotva pár desítek centimetrů od obličeje. Vypadá nervózně, ale odhodlaně. PIERSON (důrazně): Pusťte ji, nebo budu střílet… Desátník se pousměje. DESÁTNÍK (pohrdavě): Nemáte ji natáhnutou, pane. Následuje krátká chvilka ticha, záběr na Piersona. Robert dále nehnutě míří na desátníka. Jeho oči ale pomalu tikají k závěru zbraně. DESÁTNÍK (pohrdavě, úsměv): Heh, vy ani nevíte, jak se s tím zachází, že ne… Robert zrudne. V pozadí se ozve skučení raněného mariňáka. Seržant skupiny, mladý profesionálně vypadající voják, se podívá upřeně k Piersonovi. SERŽANT (chladně): Vy na nás budete mířit, plukovníku? Krátká pauza, otáčí se k Sam a zvyšuje hlas. SERŽANT (nahlas): Trmácíme se s váma za nějakým vybájeným cílem na druhé straně planety, polovina jednotky zemřela, nebýt nás, dávno by jste byli mrtví! CARTEROVÁ (nahlas): A proto mučíte svého vlastního muže? Kde máte důkazy? SERŽANT (nahlas): Prozradil naše pozice, nejmíň několikrát! (pauza, pohrdavě) Oznámit to vám, dala by jste mu možná pohlavek. DESÁTNÍK (mimo záběr): Teď mu jeden dáme my… CARTEROVÁ (nahlas): A kde máte důkaz!? SERŽANT (nahlas): Měl u sebe krátkovlnnou vysílačku, jako jediná byla schopná projít rušením! (pauza) Šance, že zrovna jím zvolenou frekvence nebudou rušit je jedna- CARTEROVÁ (nahlas): A to je celé? (pauza) Přiznal se vám? Seržant se krátce ohlédne k muži. SERŽANT: Ještě ne. (pauza) Ale to ani nečekáme… Krátká chvilka ticha. Sam vypadá znechuceně, Pierson méně. Nikdo ale na toho druhého nepřestává mířit. Seržant se dále překvapen a pohrdavě dívá na oba důstojníky. SERŽANT (potichu): Seru vám na to… (pauza) Plukovníku, jménem mojí čety vám vypovídám důvěru. (pohrdavě) Jděte si hledat převoz sama… Pak se otočí k jednomu ze svých mužů. SERŽANT: Vojíne, najděte zbytek a řekněte jim, že odcházíme. Voják přikývne a odchází opatrně kolem stále mířícího Piersona bokem. CARTEROVÁ: A co hodláte dělat? Seržant najednou nerušeně popojde o dva metry, sehne se pro svojí karabinu, narovná se a zamíří s ní na Piersona - to celé za plukovníkova roztěkaného nervózního pohledu. SERŽANT: Složte zbraň, pane. (pauza) Tohle je jen mezi náma, ale jestli budete bránit spravedlnosti- PIERSON: Pusťte Carterovou. (zaváhá) I toho vojáka. Mladý seržant se zamyslí a nerušeně zacílí na Piersona. SERŽANT: Při vší úctě, pane, ani nevíte, jak z té pušky střílet. Dám vám tři sekundy, pokud do té doby nesložíte pušku, složím já vás. Záběr zboku na celou skupinku. Desátník míří na Sam, která by neměla čas tasit pistoli. Pierson míří na desátníka, ale sám je zamířen mladým seržantem skupinky. Záběr na seržanta. Nevzrušeně míří na nadřízeného. SERŽANT: Dobrá, pane. Do tří. Pierson polkne. SERŽANT: Jed- V tom se ozve z dáli výstřel a seržant v krvi padá k zemi. Desátník se bleskově podívá ve směru výstřelu. Uhne pistolí od Sam. Pierson vymrští hlaveň pušky před sebe, udeří desátníka prudce do obličeje. Mariňáci v hloučku sahají pro svoje pistole. Sam vytahuje zpoza pasu svou pistoli. Pierson ustupuje o krok dozadu – a natahuje závěr karabiny. Ozve se druhý výstřel do země u mariňáků. Pierson i Sam míří na zbytek mariňáků. CHADWICK (křičí, mimo záběr): TO STAČÍ! Kamera sjede z Piersona a Carterové na střelce a zaostří se na něj. Vidíme, že je to Chadwick s pistolí v ruce Z nosu krvácející klečící desátník se ohlédne na Chadwicka s úšklebkem. Otočí se k zastřelenému seržantovi, a pak k Chadwickovi. SERŽANT (chladně): Ty hajzle… Vykročí k němu, ale pak se zarazí. Podívá se okolo sebe. K Piersonovi a Sam. DESÁTNÍK (chladně): Co hodláte udělat, hm? Střílet do vlastních? Sam se s pistolí otočí - za Piersonem je několik zbylých mariňáků z první jednotky, mají v rukou zbraně. Za Chadwickem se ale objeví několik jemu loajálních mužů, kteří kryjí všechny dole. Pierson se krátce otočí, a uvidí, že mariňáci za ním jsou na straně desátníka. PIERSON (opatrně): Myslím, že by jsme se měli všichni uklidnit… Dva mariňáci v lynčujícím hloučku pomalu zvedají pistole ke střelbě. CHADWICK (chladně): Já nežertuju, desátníku! Desátník se rozesměje. DESÁTNÍK (pobaveně): Krásný výstup, loďmistře. A co uděláte teď? (vytáhne pistoli ze stehenního pouzdra) Zastřelíte i mně? CARTEROVÁ (nahlas): Pokud to bude třeba! Desátník se podívá jejím směrem. DESÁTNÍK (znechuceně): Opravdu, plukovníku? (pauza) Máte žaludek na to, střílet do vlastních…? Zadívá se zpříma na ní. Napětí přeruší nečekaně Robert. PIERSON: Chceš se o tom přesvědčit? Kamera ale zaostří na mariňáka za ním, mířící na něho. MARIŇÁK #2: A ty? Jeden z lynčujících mariňáků, držící v ruce pistoli, ji namíří na lynčovaného muže. CHADWICK (nahlas): Já nežertuju, desátníku! Krátce na to desátník střelí do ležícího mariňáka. Pak okamžitě upustí pistoli na zem. Nic se nestalo. Skupina po sobě navzájem stále míří. Chadwick přetěkne pohledem k Piersonovi, kterému je jasné, že v případě palby od Chadwicka je s ním konec. Desátník se od těla otočí k Chadwickovi. DESÁTNÍK (chladně): To by jsme měli… Pak se znechuceně podívá na Sam. DESÁTNÍK (znechuceně): Nechápu, jak chcete přežít… (pauza, nahlas) Zvedáme kotvy! Většina mariňáků začíná pomalu ustupovat dozadu, se zbraněmi, ale ani by je měli připravené ke střelbě. Desátník se znovu otočí k Chadwikovi. DESÁTNÍK (agresivně): Jestli se uvidíme znovu… (ukazuje k tělu Moora) …zaplatíš za to. Většina mariňáků odchází lesem opatrně pryč. Sam, Pierson a Chadwick je s několika zbylými vojáky pozorují, opatrně na ně míří dokud se mariňáci neztratí z obzoru. Pierson si posmrkne a výmluvně pohlédne na Sam, ta nemá slov… INT. CALIDRIA, PROSTOR BRÁNY Pod širým nebem, v prostoru připomínajícím parkoviště, se tyčí hvězdná brána. Její chevrony postupně jeden po druhém zapadají, kruh se točí. Okolo je rozloženo několik vozidel a postává pár znuděných vojáků. Do záběru z nedaleké ulice přichází Geerová, Liu a Zdick. ZDICK (pokračuje): …rozhodně se nesnažte to jakkoliv bagatelizovat. Pokud si myslí, že jsme je urazili, tak jsme je urazili. Dokud nepřiletí Jeanne d'Arc, jste v tom s Mitchellem sami. Zkuste je zchladit. GEEROVÁ (nepozorně): Jasně… LIU (překvapeně): Tím Mitchellem? ZDICK: Ano, tím. Admirálka ho posílá jako diplomata. Překvapení Liu se ještě umocní. LIU (překvapeně): Jako diplomata? ZDICK: UNATSEC uzavřel vyslanectví na Orbaně někdy před rokem, a Rici je teď někde mimo, takže jednání s Orbánci bude řešit on. (pauza) Každopádně, jsem rád, že jdete, doktorko. Jsem si jistý, že po boku agentky Geerové se mnohému naučíte, budete pro tuto misi přínosem a najdete stálé své místo v Exilové flotile. Významně se zadívá na Liu. Ta znervózní a ukáže na vytáčející se bránu. uně přanici vesmíru pryč z Noxu. LIU (nervózně): Tamhle se… je tam… zapadá sedmý symbol… Zdick její reakci nevěnuje pozornost a do zapadnutí sedmého zámku a otevření červí díry dává poslední instrukce Meredith. ZDICK: Bohužel na Jeane žádný agent NID není, takže budete muset na Orbaně setrvat jako styčný důstojník, dokud se situace nevyřeší. Jakmile se do toho ale pustí virologická specialistka z Pegasu, nečekám, že se to potáhne dlouho. LIU (mimo záběr): Jaká že specialistka? Meredith kývne na Zdicka a poté na Liu. Obě se vydají k otevřené bráně. V záběru ještě krátce zůstane major. ZDICK: Bon voyage! Liu se u brány spiklenecky nakloní k Meredith. LIU (šeptá): Neříkala jste nic o nějakém viru! GEEROVÁ (šeptá): Jen klid, my od něho budeme stovky kilometrů daleko, je na té lodi NID, Marco Polo. Mrkne k Liu, a technik deaktivuje štít na bráně. TECHNIK: Mitchell a Langham na vás čekají. GEEROVÁ (pro sebe): Tak do toho… Načež obě vstoupí do horizontu událostí. Následuje klasická scéna „na horské dráze“, čili průchod černobílou červí dírou na druhou stranu. INT. BAAKAL, PROSTOR BRÁNY A obě vystoupí najednou z horizontu události. Kamera sleduje vše z jejich pohledu. V menší místnůstce stojí několik do oranžových kápí oděných vysokých mužů, v rukou třímají zbraně podobné těm tyčovým. Celá místnost je podobně vybavená jako jaffské lodě – zlatavé odlesky, namodralý kov, slitiny naquadahu. Na levé straně místnosti je velké okno. A přímo před bránou stojí dvojice mužů. Zubící se plukovník Mitchell, a pochmurně se tvářící doktor Langham – před několika měsíci nadřízený Zelenky. (Ep. 06, Separated) Plukovník ukáže stranou, k velkému oknu. MITCHELL (nadšeně): To je ale výhled! Liu a Meredith se nechápavě, stále stojící před bránou, podívají směrem k výhledu ven – a tam, na černém podkladu vesmíru – EXT. BAAKAL - je loď třídy Prometheus-B. Bojovněji a drsněji vypadající, než její předchůdce. A na jejím boku se leskne nápis Marco Polo. A střih na - FADE OUT --- AKT 5 FADE IN EXT. NÁMĚSTÍ, MĚSTO GARAS, NOX Naše šestičlenná skupina se prodírá dále davem k budově Rady, jsou ji ale stále kilometry vzdálení. Zelenka a Gummy se sejdou mezi několika dalšími natlačenými Noxy, hluk davů splývá do jediného neznámého hesla. GUMMY (nahlas): Nějaký úspěch?! ZELENKA (nahlas): Dva nebo tři mi odpověděli, ale nenamáhali se překladem. Gummy si přejede nervózně rukou po obličeji. Z nedaleka se k nim prodírá holohlavý Turner, zjevně ani on není ve svém živlu. Curtis se nakloní k Zelenkovi. GUMMY (nahlas): Tohle je jako podělaný koncert Rolling Stones… Že by jsme trefili společenskou událost sezóny? Spolu s nimi stejným směrem pochodují i skupinky viditelně velmi mladých Noxů. Po ani ne půl minutě jsem u zdroje. Vcházíme ulicí na náměstí. Není příliš velké, dominantou je budova v jeho čele, která zabírá celou jednu stranu náměstí. Z této budovy ovšem vychází i modravý proud připomínající gejzír, jenž se ve výšce rozptyluje a vytváří štít. Šokované postavy pozorují dění na tomto místě – náměstí je plné Noxů, očividně jen mladého věku. Nejvíce sroceni jsou před správní budovou,u jejíž paty stojí a provolávají ve svém jazyce různá hesla. TURNER (nahlas): Zjistili jste, co se to tu děje? Gummy pokrčí ramena. Radek zakývne nesouhlasně hlavou. Za Turnerem se blíží i Simbine a Bryn. ZELENKA (nahlas): Myslím, že se trefím, když si tipnu masová demonstrace. TURNER (ironicky, nahlas): Vážně?! Gummy ignoruje Turnera a obrátí se k Radkovi. GUMMY (nahlas): Jo, ale proč? ZELENKA (nahlas): Tak hádejte, kdo s nimi před pár okamžiky diplomaticky jednal… Gummy chtěl něco dodat, ale náhle se situace vyhrotí. Z dálky od budovy Rady toho vidíme jen málo a nepřesně, ale zdá se, že dav mladých Noxů útočí na vchod budovy vlády. Dav se tam chvíli tlačí, když v jednu chvíli proletí náměstím zvláštní vlna, jakoby tlaková. Všechno na moment ustrne. Potom se na konci náměstí se správní budovou objeví série bílých záblesků, doprovázené svistivým zvukovým efektem. V davu Noxů to okamžitě vyvolává paniku a zmatek. Z pohledu našich postav vidíme, jak se zadní řady davu obracejí a běží k nim ve snaze uniknout. ZELENKA (nahlas): A jestli chcete vědět, jak se říká tomuhle, tak to je revoluce a kontrarevoluce. Zatímco to Zelenka říká, objevují se další záblesky, tentokrát blíže k nám. BRYN (křičí): Vypadněme odsud, sakra! Všichni se jako jeden muž obracejí a dávají se na útěk spolu s desítkami Noxů. Záběr jde do - FADE OUT --- POKRAČUJTE V MISI ODYSSEY V EPISODĚ 14 ‚Earum Tabula Rasa, part 2‘ - TEORETICKY JIŽ OD 21.KVĚTNA… …A OHODNOŤTE EPISODU 13 NA OFICIÁLNÍM FORU – http://www.sga-project.com/forum/viewforum.php?f=60 JEN VAŠE OHLASY DRŽÍ PROJEKT NAŽIVU. NA STEJNÉM FORU JE K NALEZENÍ I KOMENTÁŘ AUTORŮ EPISODY.