STARGATE ODYSSEY EPISODA 1-21 „SUNRISE, part 3“ Raynor Stalker Vydáno 31.července 2010 Celkem 50 stran http://sgo.sg1.cz PROLOG Svit vzdálených dní Co přijde ve společnosti, až vyřešíme neplodnost? Prohlášení Expedice Atlantis, Jennifer Keller Manifest Expedice, Březen 2020 01 – PÁD NOCI (Nightfall) Flashback na smrt Hammonda a pád Odyssey na planetu v prvním dílu Odyssey. Pierson má najednou odpovědnost v pátém dílu Odyssey. Flashback na dialog s Radhou o hamburgeru v osmém dílu Odyssey. 02 – INVAZE Týdny po Irtinu, Pierson má na rukou spoustu krve. Irtin nebyl jediný svět Tollánů, který bylo nutné spálit. Odyssey a Atlantis podporují invazi Expedice a Task Force Pegasus II na lodě Antiků, Tollánů a Orbany na pokraji galaxie. Ti správní nakonec prorážejí; aliance Antiků a Tollánů prohrává. Díky útoku stíhačů se to nakonec povede (skoky hyperpohonem pod štíty). Sjednocení nad Garem – opět opěrným bodem odporu. Caldwell chce zaútočit na Orbanu a tím zlikvidovat Boudnicu. Mezitím je na Atlantis Liu, zničený Zelenka a zničený Bryn a Pauline. Dialog mezi Radkem a Liu. Je v piči. Deziluze z revoluce – Pierson zavraždil dvacet miliard lidí, jen fragment toho byli Antikové. Tohle není ta správná strana, jsme řezníci. Antikové zaútočili na lidské světy, ale Teal’c se nakonec s Jaffy přidal na naší stranu. Wraithové a Expedice zvrhávají válku v náš prospěch, ale jsme ti správní? Sen Liu – přijde za ní Gummy (prokáže se, že to není jen sen), povídají si o morálce a nutnosti zastavit masakr. Info o skutečné podstatě Antiků – jsou to jenom Atlantidani, ne skuteční Antikové (ti vymřeli a nechali po sobě další generaci lidí, tak jako Atlantidani po sobě nechali další další generaci lidí, nás). Je implikováno, že Gummyho startuje nové náboženství, víru v Orb, která by měla vrátit klid galaxii. Nikdo tomu ale nevěří. Musíme přeprogramovat lidstvo, aby se to nikdy nestalo, jsme prostě rozbytí. „Vždycky jsi přece chtěla udělat správnou věc vzdor obecnému cítění.“ 03 – VZDOR OČEKÁVÁNÍ Liu uzdravuje posádku Marco Polo a vynadá Samuelsovi, episoda myslím 16 první řady. 03 – ABYDOS II Caldwell vyráží na Orbanu, Pierson má hlídat druhou frontu. Atlantis útočí na málo hlídaný svět Antiků, ale IT’S A TRAP! Zajetí Atlantis Gummym a spol. Atlantis se vydává k Zemi pro poslední Orb. 04 – RODINNÉ ZÁLEŽITOSTI Gummyho flashback. Gummy 05 – JEŠTĚ JEDNOU DO TÉ PRŮRVY Atlantis uníká k Zemi, Pierson je honí se svou jednotkou, Caldwell posílá posily, ale Gummy tam bude dříve. Postupně sice Pierson Atlantis dohoní, ale ta mu uniká. Reverzně tak postupují PŘESTĚ stejnými lokacemi, jaké se objevily v pilotu SGO. Dojde na bitvu u Siria (včetně komentáře, že tu už byli), dojde na střet u Alpha Centauri a nakonec se obě flotily scházejí u spálené a zpustošené Země. Piersonova flotila je menší, ale Gummy musí nejprve Orb vylovit. Atlantis klesá atmosférou k Zemi a Tolláni i Antikové ji kryjí. Do toho přilétá třetí flotila, Larc Duri a spol., aby zastavili Atlantis taky (Gummyho plán se jim taky nelíbí). Liu přesvědčuje Radka, že musí zastavit Piersona a pomoct Gummymu. Je to jediná šance, aby byl mír. 06 – OBECNÉ CÍTĚNÍ Zelenka na Garu se vzpírá Samuelsovi v šlechtění mutačních brouků… chápete? Nějaký 5. díl SGO. Nehoda. Nakonec vidí Liu. (pointou Zelenkova flashbacku je, že se pokusí Liu zabít – je tak morálně nahoře, že i když byl člen Mnemonixu, tak raději zabije svou manželku než by ztratil své principy) 07 – KAŽDÝ SI NESE SVÉ BŘÍMĚ Čas je 04:58. Úvodní útok, Odyssey spolu s Antiky se pouští do ničení tollánských lodí a směřuje k Atlantis, ale náhle je sabotována a nouzově přistává na ledové strusce bývalého středozemního moře. Pierson při nárazu umírá. Přesto se Turnerovi předtím podaří infiltrovat se bránou na palubu Atlantis, deaktivovat silný štít města a zbytek flotily (vedené nyní Durim a UES Hyperion) útočí přímo na Atlantis. Čas je 07:12. Svítá. 08 – OBČAS JEDNO VELKÉ VÍTĚZSTVÍ… Čas je 06:22. Přilétají Caldwellovy posily; Boudnica byla zabita, vítězství Aliance je na dosah. Tolláni kapitulovali, ale Larc Duri se nevzdává a na (znovu) obsazené Atlantis zabíjí zajatého Gummyho. Ten ale mezitím stihl pracovat na posledním Orbu. Ve chvíli střetu Duriho a Aricca (a Turnera a McKaye a Pauline, členy infiltrační jednotky) dochází k přestřelce, Antikové vyhrávají, ale těžce raněný Aricco nakonec aktivuje poslední protokol oživení Orbu a ten vystartuje ze zemské kůry – berouc sebou mezitím většinu Atlantis a tím (padajícími troskami) zabíjejíc mmj. i Larca Duriho. Čas je 07:12. Svítá. 09 – NA KONEČNÉ Čas je 04:30. Radek Liu nepomůže, ale Liu ho omračuje a sabotuje Odyssey. Finále je popsáno ze tří různých perspektiv různých postav. V této jde o osobní zápolení Radka a Liu. Radek ji nakonec pronásleduje koridory umírající Odyssey B a když není zbytí, zabíjí ji. Roli v to mmá i Bryn, ale nepřišel jsem ještě na to jakou. Ve finále se havarovaná Odyssey probourává ledem moře a potápí se; dvojice mužů se spolu s Pauline a Ann a dalšími členy posádky zoufale dostává na střelu lodi a pozoruje zničení Atlantis, vzestup posledního Orbu, aktivování všech hvězdných bran, radiační vlnu jdoucí skrze celou galaxií a následné zmizení Orbu. Je po válce, Orb mizí; zůstává otázka, zda-li vykonal svou práci nebo ne (nikdo nepocítil změnu v mentalitě). Gummy možná lhal. Čas je 07:12. Svítá. 10 – DĚTI ODYSEY Flashforward za dalších deset let. Stačí členové posádky se na Garu, nyní hlavním světě pozemšťanů, po deseti letech setkávají u startu lodi Odyssey C pod velením Mola. Pak se uchylují do putyky, kde pijí až do rána. Vzpomíná se na všechny padlé i přeživší postavy. (…) Zacinkání zvonečku nad dveřmi signalizovalo, že poslední hosti opouštějí lokál. Asi by tu měl zůstat a pomoct personálu s úklidem, ale tentokrát chtěl Radek doprovodit Pauline do jejího hotelu. Jeho parťák v podniku Bryn se rozhodl ho doprovodit, čímž mu samozřejmě překazil jakýkoliv plán rozehrát na Pauline svůj stařecký šarm. Jak trojice přátel zeširoka vykračovala známou Hammondovou ulicí, horizont začaly lemovat ranní červánky. „Vážně mě nemusíte doprovázet, došla bych sama,“ zachichotala se Pauline. Radek se zamyslel nad stavem svých zničených kolen. „To je v pořádku, musíme si přece pomáhat.“ ťuknul ji letmo do ramene a mrkl. „Víš, kdyby tě vyhodili z rozvědky, furt nám schází dobrá kuchařka…“ nadhodil humpolácky Bryn. Trojice se zasmála, nevěda, že Bryn to myslel vážně. Radek si zapálil cigaretu. Pierson mu kdysi poradil, že každý muž s cigaretou vypadá přitažlivě. I v šedesáti. Alkohol vyprchával a namísto dvouproudové silnice jim stačil už jenom chodník. Pomalu míjeli rodinné domky. Uvnitř se svítilo. Pracující vrstva techniků a techniček vstávala na svou šichtu v robotické manufaktuře, aby ji strávili projídáním koblihů a náhodným opravováním rozbitých plecháčů. Po cestě s dětmi do školy budou paranoidně pozorovat své děti, počínající novou galaktickou inteligenci. Ale ne všechno se změnilo; o přestávkách stále dojde na nadávání na nepraktickou vládu prezidenta Riciho, odsuzování Antiků i vtípky na rozrůstající se počet sekty věřící v Pátý Orb. Jejich řady nedávno rozšířila slavná filmová hvězda a dokonale se ztrapnila v holovizní talkshow. „Odyssey už bude v Pegasu,“ steskl si Zelenka při pohledu na poslední svítící hvězdu ranní oblohy. Nebyli na Zemi, ale nikdo ji neřekl jinak než Jitřenka. „Mě by spíše zajímalo, jestli je tam někde Orb.“ zamyslela se Pauline, „Jestli Curtis říkal pravdu. Jestli se tam jednou potkáme.“ „Curtis nebyl hloupý. Uměl lhát a dát masám víru v budoucnost. Stejně, nešlo o nic jiného než jeho kalkul.“ „Možná nelhal.“ namítl Bryn. „Možná věděl, že kdyby dal lidem důkaz, nebylo by v co věřit.“ „Možná. Co vím jistě je, že měl na konci o kolečko víc.“ dodal věčně pragmatický Zelenka a podíval se na naposledy na oblohu. Jitřenka byla fuč a zůstávala jenom rozestavěná konstrukce vesmírného výtahu. „Myslíte si, že se o nás jednou budou učit v dějepise?“ zeptal se seriózně Bryn. „Jasně, protože vlastníš nejlepší nalejvárnu na planetě,“ odpověděla mu s úsměvem Pauline. „Pozemský exodus, 2011 až 2022, najděte si to na stránce 62, buďte aspoň na chvíli potichu a ty, nespi mi v hodině…“ dodal Radek. „Myslím, že s těmihle to bude jiné.“ kývla Pauline na jeden z domů. Uvnitř si malý klučina s televizí pohrával se snídaní. „Doufám, že si takhle nebudou jednou hrát se mnou.“ hlesl Bryn. Na obzoru vykoukl hotel Pauline. Laciná díra, která znala založení kolonie. Radek to nevěděl, ale Liu v něm kdysi s Gummym zažila románek. „Důležitý je, že jsme dneska tady.“ rozhlédl se Zelenka, „Na co by si někdo pamatoval naše jména? Náš příběh byl jen jeden z mnoha. Časem zapadne jako jiné další.“ Zastavili se na křižovatce před hotelem Abydos. První vozy začaly jezdit ulicemi a nechávaly po sobě staré známé exhalace z fosilních paliv. Budoucnost je černá jako ropa, druhá nejefektivnější surovina galaxie po naquadahu. „Tak za deset let znova?“ zeptala se Pauline vážně, když si vykročila k recepci. Radek se po sobě s Brynem podívali a pokrčili rameny. „Nemusíme zrovna čekat na start další mise. Nechceš se stavit dneska večer?“ usmál se Zelenka. „Nejspíše ne. Musím stihnout bránu na Calidrii. Můj přítel hostí atlantiského diplomata, takže…“ Radek pokýval souhlasně hlavou. „Tak, někdy na viděnou,“ zamával jí. Bryn taky. Pauline se usmála. Připomněla mu Liu. Naposledy se otočila a zmizela v útrobách betonové monstrózity. Oba staří mládenci udělali hotelu čelen vzad a pomalu si vykročili nazpátek. „Slyšel jsi? Hlavně že víme, že má přítele…“ ohradil se Bryn po Radkovi. „Zato já jednoho ztratil. Co sis myslel, přidat se k nám?“ odsekl Zelenka. „Je ti asi sto padesát let, Ráďo, co jsem si měl myslet?“ „Vždycky jsem měl za to, že nejsmutnější na oslavách je, když z nich jdeš domů sám. Ale jít s tebou je ještě horší.“ Dodal přehrávaně Radek a kulhajíc pokračoval pryč od hotelu. Dvojice se vydala na pomalou cestu zpátky do podniku. Jejich vzdalující se siluety najednou začaly vrhat dlouhé šedé stíny; slunce Gara počalo zářit ostré ranní světlo. Začínal nový den. Závěrečné slovo Jsem si vědom nechutného religiózního podtextu, který ten konec má, ale s tím byl bohužel psán už od počátku a rozhodl jsem se ho zachovat. Tak jako tak, zajímá mě spíše názor na styl… SGO bylo a je dlouhou amatérskou povídkou, která měla dokázat snahu kritiků SG-1 a SGA, že i Stargate lze psát kvalitně. Jestli se to povedlo nebo jsme sklouzli do klišé je otázkou spíše na čtenáře. Rozhodl jsem se to definitivně skončit poté, co jsem nebyl schopný se znovu dostat do děje a ani jsem nenašel čas, abych sepsal byť jen novou kapitolu flashbacků. Času je prostě málo a popravdě budu raději svůj čas koncentrovat na studium (haha!), práci nebo jiné kreativní projekty (mám v hlavě jinou scifi i nescifi, ale o její budoucnosti rozhodne, není-li můj autorský styl zcela dementní). Už dlouho SGO píšu sám, protože ostatní autoři postupně odešli. On tří až čtyř letý projekt není žádný med. Spíše než psát ho za běhu by bylo více košer odjet na půl rok do pustily a provádět tvůrčí činnost na chatě. Jenže k tomu jaksi nejsou prostředky a ani vůle; SGO je přece jenom pouze dlouhou amatérskou povídkou. Díky všem za pozornost, mezi lety 2006 a 2010 jsme mohli psát jen díky vám. Snad ještě někdy něco sepíšu a budu doufat, že mi zachováte přízeň. Třeba to ani nebude tak gay jako SGO ;-) Ladislav Ray(nor) Loukota a ostatní mrtví autoři 1 1 6 6